Univerzální voják. Filip Panák (22 let) hraje FORTUNA:LIGU teprve třetím rokem, ale už si stačil v Karviné vyzkoušet roli útočníka, podhrotového hráče, defenzivního záložníka a teď září na stoperu. Přesunul se tam z nouze, když jeho tým v úvodních čtyřech kolech inkasoval 14 gólů. „Nejlepší stoper v lize!“ chválí jej sportovní ředitel Lubomír Vlk poté, co se Karviné podařilo příděly zastavit a konečně bodovat. I díky Panákovi.
Zranění klasických stoperů a přívaly branek vedly trenéra Romana Nádvorníka k nouzovému řešení. Po úvodních debaklech stáhnul Filipa Panáka ze zálohy do obrany. Postavil jej na stopera vedle Marka Janečky a rodák z Příbora si v nové roli vede skvěle.
„Co na stoperu předvádí, je něco neuvěřitelného,“ říká kouč Nádvorník. „Výborný ve vzduchu, fantastický po zemi. Na stoperu evropskému fotbalu málokdo stačí a Filip na tohle má.“ Po změně rozestavení Karviná doma po boji padla s Plzní (0:1), vyhrála v Brně nad Opavou (3:1) a doma porazila Slovácko (2:1). A Panák k pevné defenzivě přidal i jednu vstřelenou branku.
Klidně půjdu i chytat
Slova chvály pro něj má i sportovní ředitel klubu Lubomír Vlk, který v minulosti sám býval elitním obráncem. „Pany má vynikající přehled o hře, je konstruktivní dopředu a všechno ve vzduchu uskáče... Hoši, tohle je nejlepší stoper v lize!“
Dvaadvacetiletý záložník, o kterého se v minulé sezoně velmi výrazně zajímala pražská Slavia, bere chválu s pokorou. Říká, že jen plní úkoly a roli, jaké mu trenér dal. „Kdyby mě postavil do brány, jdu chytat. Ale to by asi nikdo vidět nechtěl...“ usmíval se.
Když zprostředkovaně slyšel hlášku klubového šéfa, jen pokrčil rameny. „Jsou to silná slova, ale když to řekl sportovní ředitel? Poslouchá se to hezky, ale já bych to tak neviděl. Teď se nám docela povedly tři zápasy, i s Plzní jsme herně obstáli, takže to i pro mě bylo na stoperu jednodušší. Uvidíme do dalších zápasů, musíme to potvrdit. A jestli budu dál hrát stopera, nebo středního záložníka, to je vcelku jedno.“
Učím se od Máry
Panák nezastírá, že se i v obraně cítí dobře. „Mám všechno před sebou, nemusím se nikam točit, to je plus. A s Markem Janečkou si vyhovíme. On se sice také posunul na stopera ze zálohy, ale do Karviné původně přišel jako obránce. Má víc zkušeností a já se vedle něj učím. Jsem rád, že jej mohu mít vedle sebe.“
V některých situacích v sobě Panák s Janečkou nezapřou ofenzivnější sklony. Když je prostor, neváhají se vrhnout do rychlého protiútoku. „V tu chvíli ale nesmíme ztratit balon a defenzivní záložník musí jednoho z nás zajistit, stáhnout se. Aby se tam neudělala díra,“ popisuje. „Zrovna Mára je ale dost zkušený. Vyjede, jen když může soupeře přečíslit. A já se snažím hrát hlavně odzadu. Gólů jsme dostávali hodně, na defenzivu se musíme zaměřit.“
Jestli Panák neuvažuje o trvalé změně postu? Tím si moc hlavu neláme. „Já už v minulé sezoně jednou nastoupil v útoku, potom jsem hrál podhrota, pak defenzivního záložníka... Zkusil jsem si to i na stoperu a teď jsem tam znovu. Nevadí mi měnit posty. Říkám si, že to je jen dobře, když můžu hrát na více místech, než jenom na jednom.“
