Byl to vpravdě nečekaný pohled. Za mladoboleslavským trenérem Karlem Jarolímem při nedělním utkání se Slavií (0:3) visely nákresy útočných standardních situací. Zabraly je i kamery televizní stanice O2 TV Sport a hned se rozjely debaty, proč tam tahle „tapeta“ byla vylepena a zda by toho soupeř nemohl v krajním případě využít. Co na to přímo hlava trenérského štábu Karel Jarolím? „Bylo to schválně, chtěli jsme zmást Slavii,“ zní jeho první reakce.
Obvykle jsou tyhle zbraně ukryty v zázemí, a nikoli přímo na bojové frontě. „Standardky visí v kabině nebo v chodbě, kde je nikdo cizí nevidí,“ líčí někdejší trenér Olomouce, Plzně či Bohemians Roman Pivarník. „Vždycky nám visely v šatně, aby si je hráči mohli do poslední chvíle studovat,“ přidává bývalý kouč Sparty či Bohemians Martin Hašek. Na lavičce je pak mají k dispozici asistenti, aby je dle potřeby ukázali fotbalistům, kteří se chystají zasáhnout do utkání. „Vezmou si je v deskách nebo v sešitu, aby si je mohli střídající hráči projít. Nevíte, kdo všechno bude střídat, jak se změní výškový průměr týmu a podobně,“ dodává Pivarník.
Do pokynů nemá prakticky šanci nahlédnout nikdo nepovolaný. V Boleslavi naopak ano. „Nechtěl jsem tomu věřit, ještě jsem nic takového neviděl. A to dělám fotbal pětačtyřicet let,“ kroutí hlavou Hašek. „Bylo to pro mě obrovské překvapení,“ netají ani Pivarník.
Jak se tedy něco takového v Mladé Boleslavi mohlo stát? „Udělali jsme to schválně,“ reaguje bezprostředně trenér Jarolím . „Vyvěsili jsme ty standardky záměrně, abychom zmátli veřejnost – a Slavii. Připravené jsme měli jiné. Bylo nám jasný, že v závěru na ně dojde, tak proč to tam nedat, že jo,“ pokračuje.
Ani na vteřinu na jeho hlase nejsou znát pochybnosti o tom, že to, co říká, myslí vážně.
Vydrží to tři a půl minuty. Až pak se rozesměje. Hra skončila. Přísný kouč popustil uzdu svému suchému humoru, jímž je proslulý. „Stalo se. Asistenti tam standardky vyvěsili, aby to pro střídající hráče bylo přehledné. Asi ale nepočítali s tím, že budou takhle v záběru,“ říká Jarolím na adresu Borise Kočího a Oldřicha Pařízka. Sám se o tom, že nákresy byly vidět, dozvěděl až druhý den od dcery Anet. „Té nic neuteče,“ usmívá se Jarolím.
Už ve studiu O2 TV při tom rozvíjeli debaty, nakolik by slávisté mohli neopatrnost zužitkovat.
„Můžeš si udělat screenshot a o poločase to využít, je to zbraň,“ mínil host Petr Švancara . A Jan Rajnoch rozvíjel takřka špionážní zápletku spjatou se všetečným slávistickým asistentem Zdeňkem Houšteckým. „Houšťa je schovaný vždycky někde ve křoví, nedivil bych se, kdyby měl všechno zmapované,“ povídal.
„Je to tak, špiony mají všude,“ naladí se na stejnou vlnu Jarolím. Náčrty jsou při tom pěkně názorné, s dobře čitelným tiskacím písmem, v němž jsou vyvedeny pokyny i motivační hesla a slogany. „Všechny standardní situace vymýšlíme společně. Nákresy dělají asistenti,“ odkazuje trenér Karel Jarolím na své pobočníky. První jinak platí za experta na obranné standardní situace, druhý je trenérem brankářů. „Dávají si na tom záležet. Je to umělecké dílo,“ usmívá se Jarolím.
Pak ale zvážní. Před rozcvičkou podle něho ještě náčrty na lavičce nebyly. Ani toho, že by je Trpišovský a spol. využili třeba o přestávce, se neobával. „Myslím, že reálně by ani nešlo si je vyhodnotit a reagovat. I kdyby to bylo nakrásně k přečtení v televizi, soupeř stejně ani nemá čas. Nevím, co by s tím o poločase dělal, přijdou jiné pokyny, a potom při utkání taky,“ je přesvědčen Jarolím. „Pravděpodobnost, že by to někdo využil, je prakticky velmi malá,“ souhlasí Hašek.
Otázkou je, jestli teď ale v Mladé Boleslavi přece jen nebudou muset do schémat sáhnout, aby se nepoučili další protivníci. „Něco možná zůstává, ale standardky měníme. I podle soupeře, každý je brání jiným způsobem. Nejedeme podle jednoho mustru celou sezonu,“ upozorňuje Jarolím. I proto bere celý „případ“ s nadhledem. „Neviděl bych to tak úplně dramaticky. Zas takový průser, že bychom kvůli tomu měli někoho věšet, to nebyl.“
Dva muži po jeho boku jsou mimo nebezpečí života…
|
Kdo se bude pozorně probírat náčrty standardních situací Mladé Boleslavi, narazí vedle útočného rohového kopu, rohu do branky (s možností náběhu od brankáře) či standardní situace okolo zdi i na „divadlo“. „Nepodceň divadlo, oni vypadnou z koncentrace,“ zní připsané poučení pro hráče. Opravdu to pak na hřišti menší „tyjátr“ je. „Tým se snaží pohybem protivníka zmást, a pak udělá něco jiného,“ říká trenér Martin Hašek. Typický příklad: „vláček“, který s oblibou předváděli hráči Příbrami. Připojili se za sebe a putovali šestnáctkou, načež se rozprchli do všech stran a soupeři je hůř chytali. „Divadlo je termín, který se mezi trenéry běžně používá,“ tvrdí kouč Roman Pivarník. |
