Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek

Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
Podle Berbra také došlo k mediálnímu ovlivnění celé kauzy. „Velmi dobře chápu, že se to některým novinářům zpočátku líbilo. Očekávali sázky, konspirace, tajné schůzky. Získávali informace přímo od policie nebo od státního zastupitelství. Časem informace předával samotný FAČR a jeho etické komise. Televize dělala pořady o tom, jak je všechno hrozné a jak to bude úžasné za nové vlády Fevoluce. Komentáře jednoznačně ovlivňovaly veřejné mínění. Do pořadu chodili lidé, kterým doslova vypadl mozek. Naprosto zapomněli, co o nich já vím. Internet vzýval nového předsedu Fouska a nový Fevoluční vývoj.“
Berbr také popírá, že by se pokoušel ve fotbalovém prostředí o korupci. „Koho bych se z pozice místopředsedy asociace pokoušet uplácet? Rozhodčí v lize, to asi nejde. Komisi rozhodčích? Tu českou, která patřila pode mě a zasedali v ní lidé, které jsem si vybíral? Stoprocentně vím, že jsem nepotřeboval nic někomu dávat nebo něco slibovat."
Berbr rozporuje, že je mu dávána za vinu činnost v rámci zločinecké organizace: „Kdo ji založil, kdy byla založena a za jakým účelem? Podle obžaloby to vycházelo na mě. Opravdu si myslíte, že je někdo, kdo tomu je schopný uvěřit? Kdy jsem ji založil? Čtyři kola před koncem, aby postoupil Vyšehrad, pak ji zase zrušil, když postoupil? Všude je napsáno, že jsem si tím upevňoval svou pozici místopředsedy, absurdnější důvod nemohl nikdo vymyslet.“
„Byl jsem tady každý jednací den, nebyl jsem nikdy pod vlivem. Bylo tady přes padesát svědků, jen jeden vypovídal proti mně a to byl novinář. Když to pojmete normálním selským rozumem… Nebo všichni svědci lhali, pak si zaslouží trest někde na ostrově,“ tvrdí Berbr.
Berbr pokračuje v kritice obžaloby. „Odposlechy si vybírala takové, které jsou pro ni výhodné. Selektuje je, pak je jednoduché si dokreslovat různé příběhy. Uváděl jsem nejkřiklavější skutek, který si police vymyslela ze sta procent, to byl zápas Radotín – Dobřany. Ostatní příběhy ze žaloby jsou také dokreslené podle policejní představivosti.“
Roman Berbr pokračuje: „Spoléhá se na to, že stáhneme krovky a budeme nadšeně tleskat připomínkám státního zástupce. Že jsem vnímal přání klubů, jaké chtějí rozhodčí? Nejkřiklavější příklad v republice, třikrát rozhodčí Černý pískal na derby Sparta – Slavia. Nemusel jsem říkat rozhodčímu 50 na 50... Mně připadá, že je jasnější, že někdo z FAČR vyvedl dvacet milionů.“
Pauza soudního dne s Romanem Berbrem se protahuje, ale pokračovat by se dnes mělo, soudce Vladimír Žák chce dnes závěrečné řeči dokončit za každou cenu. Roman Berbr by měl hovořit ještě zhruba půl hodiny, po něm už by s kratšími příspěvky měli jednání dokončit posledním slovem Roman Rogoz a další obžalovaní, co této možnosti využijí.

Teď se Berbr vyjadřuje k údajné zpronevěře: „Jednali jsme v nejlepším zájmu Plzeňského svazu, žádná škoda mu nevznikla. Vše jsem vysvětlil, na tento fakt nemůže nikdo nic říct. Nechápu, že se jejich právník tváří, že ji nemá. Začínali jsme se 400 000 korun, končil jsem na čísle 15 milionů ve prospěch Plzeňského fotbalového svazu. Jak mám lépe vysvětlit, že faktura Zempolu se jen upravovala proto, že ji chtěla upravit kontrolní komise? Neměnil se obsah věcí, nezmenšovala se, nezvyšovala, jen se doplnila slova o mládeži či rozhodčích.“
Berbr pokračuje: „Znám jednoho trenéra, který po prohře svého týmu 1:6 říkal, že je hrdý na své hráče a hráli velmi dobře. Když prohrajete 1:6, pozvete padesát svědků a nezmíní se ani jeden o organizované skupině, znamená to, že jste hráli výborně u soudu. Asi jediný já to nechápu a v obou případech jsem se asi zbláznil já.“

„Tomáš Grímm ani jednou neuvedl, že bych na něj tlačil, aby ovlivnil zápas, nebo abych věděl, že on chce ovlivnit zápas,“ hájí se Berbr. „Trvám na tom, že jsem nebyl členem zločinecké organizace, ani nevím, že by taková existovala. Nemluvil o ní ani Tomáš Grímm, byť přijal dohodu o nižším trestu.“
„Byl jsem místopředseda FAČR, měl jsem pravomoci, je mi jedno, kdo si co myslí. Za sněhuláka jsem zvolený nebyl, byl jsem zvolený místopředsedou. Bylo řečeno, že neexistuje směrnice, která by nedávala možnost rozhodovat tak, jak jsem rozhodoval. Kdo mě znal, nemůže uvěřit tomu, že bych si potřeboval upevňovat moc tím, že doporučím výměnu rozhodčích v amatérské soutěži, tomu by nevěřil ani můj největší odpůrce. Hledáme problém tam, kde není," říká Berbr v závěrečné řeči.
Berbr dál útočí na Fouska a Šidliáka: „Podepsali smlovy navýšené na 11,3 miliony korun. Dělá mi to dojem že mohli připravit FAČR o další 5,3 miliony korun. To je další sólojízda této dvojice. Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší je vyžádat si je na FAČR i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z FAČR a ze STESu bez vědomí výkonného výboru.“
„Ještě je velmi zajímavé výběrové řízení na dodavatele TV přenosů z amatérského fotbalu. Opět doporučuji si prohlédnout smlouvu. Přijali smlouvu opět se stejnou firmou, se kterou rozvázali smlouvu a za stejných finančních podmínek, jaké byly ve smlouvě předtím opět s firmou TV.com. Dělá to dojem, jako kdyby zcela záměrně vyvedli z FAČR další dva miliony korun.“
Berbr pokračuje: „Nejdřív vysvětlím kolektivní rozhodování. Místopředseda Šidliák s místopředsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy se Sport Investem za dva miliony korun, když měla smlouva automaticky končit za rok zdarma. Zaplatili dva miliony korun za ukončení smlouvy, která by do roka skončila. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Vyhodili z okna dva miliony korun a podepsali novou smlouvu se Sport Investem za osmnáct milionů. Ani jeden z nich to neřekli VV, mohli způsobit FAČR škodu celkem za dvacet milionů, tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.“
Berbr říká: „Připravoval jsem se na to. Nechci něco opomenout a být věcný. Poslední slovo nic nezmění a je jedno, co budu říkat. Vím, že mám možnost, že bych mohl hovořit několik hodin, několik dnů, ale takhle to neudělám. Ale vždycky jsem se vyjadřoval, udělám to i teď na konci.“
Roman Berbr přistupuje k pultíku se svou závěrečnou řečí. Avizuje, že nebude mluvit dlouho.
„Návrh našeho rozhodnutí, dle toho, co jsem dnes řekl, že chybí přímý důkaz o vině, je, aby soud obžalovaného zprostil viny ve všech bodech obžaloby a přistoupil k náhradě škody pro obžalovaného.“ Tím Gřivna ukončil svoji pětasedmdesátiminutovou řeč.
Gřivna vysvětluje pojmy jako organizovaná, zločinecká skupina a mafie, což jsou termíny, které v souvislosti s Berbrem a dalšími obžalovanými použil v obžalobě státní zástupce Jan Scholle. Proběhl i krátký historický exkurz, kdy a jak vznikla mafie a proč se liší od údajné skupiny kolem Romana Berbra, což u některých v síni vyvolalo drobné úsměvy.
Státní zástupce podle Gřivny v závěrečné řeči pronesl, že skupina měla víc členů, než se podařilo prokázat. „Tady budeme dávat na pocity? Čekal bych, že dáme na dokazování,“ hřmí Gřivna. „Dokonce tuhle údajnou skupinu označil za mafii. To je velmi urážlivé.“
„Zatčeno bylo cirka dvacet osob, všichni jsou trestně odpovědní. To sedí. Je to skupina. Ale musely by jim dokázány vzájemné hlubší vztahy. A tak se nestalo. Úvahy o existenci takové skupiny spolehlivě vyvracejí všechny svědecké výpovědi i výpovědi obžalovaných. A také spolupracujícího obviněného Grímma.“