Berbrova výpověď: mluvil čtyři hodiny, o sudích i zpronevěře. Popsal majetek
Druhý den soudního jednání v kauze kolem Romana Berbra přinesl zajímavé události. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), který s dalšími 20 lidmi čelí obžalobě za korupci při ovlivňování fotbalových zápasů v letech 2019 a 2020, poprvé před plzeňským okresním soudem vypovídal. Mluvil čtyři hodiny. Co všechno řekl? Projděte si podrobný ONLINE na iSport.cz.
V soudní síni seděl bývalý místopředseda a faktický první muž českého fotbalu ze všech obžalovaných sám. Soudce Vladimír Žák přítomnost ostatních zakázal. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně,“ uvedl Roman Berbr své vystoupení.
Rozdělil ho na tři části. Ale ještě před tu první předsadil výrok, který pro něj byl patrně zásadní. „Neexistovala žádná organizovaná skupina. Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
V první části své výpovědi poměrně obšírně vysvětloval fungování fotbalu v Česku, strukturu a práci fotbalové asociace a své mnohaleté působení v ní, které zakončil na pozici místopředsedy. Což byl ovšem pouze úvod k tomu podstatnějšímu. A sice k obvinění z ovlivnění pěti utkání České fotbalové ligy. Berbr vysvětloval, že nasazování rozhodčích pro amatérské soutěže se naprosto odlišuje od nasazování v profesionálních soutěžích. „To policie bohužel naprosto nebrala v potaz. Vysvětlím.“
A vysvětloval. „Profi komise rozhodčích nasazuje sudí vždy po každém kole. Komise rozhodčích pro Čechy na celý měsíc dopředu.“ Tím chtěl vysvětlit, že pak logicky častěji dochází ke změnám delegací. „Třeba proto, že na utkání, které nevypadalo třaskavě, byl nasazen slabší rozhodčí, ovšem to utkání se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně.“
Proč o tom vůbec hovořil? Z toho důvodu, že obžaloba mu klade za vinu, že u pěti utkání ČFL (to Berbr rozebíral ve druhé části své výpovědi a podrobně o tom píšeme na jiném místě této strany) se svým vlivem a díky svému dominantnímu postavení zasadil o změnu sudího proto, aby nový mohl ovlivnit výsledek utkání. Nejčastěji ve prospěch Slavoje Vyšehrad, kde v roli sportovního manažera působil Roman Rogoz.
O něm, poněkud překvapivě, Berbr prohlásil, že jejich kontakty byl čistě fotbalové, v osobní rovině nulové.
Změny sudích? Prý reakce na kluby
Bývalý místopředseda asociace opakovaně zdůrazňoval, že na výměnu rozhodčích v neprofesionálních soutěžích měl z titulu své funkce právo. Své vystoupení v tomto bodě zakončil: „Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestný čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu.“
A ještě navrch: „Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Pro připomenutí. Součástí obžaloby, která se týká Berbra, není žádný zápas druhé, či dokonce první ligy. Tedy spekulace o možné „titulové dohodě“ se Slavií či jednání se sparťanským funkcionářem Josefem Krulou před finále MOL Cupu se někdejšímu funkcionáři za vinu nekladou.
Jiné to je v případě zpronevěry. To je z pohledu možného trestu nejvážnější prostředek a podle obžaloby vyvedl z kasy Plzeňského krajského fotbalového svazu, jemuž předsedal, více než dva miliony korun. Ať už za fiktivní seminář sudích, nebo za nákup sportovních potřeb.
Vše Berbr popírá. Kdyby policie v den jeho zatčení udělala fotografie v patřičných skladech, zjistila by, že věci skutečně byly zakoupeny. „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie,“ prohlásil.
Vysvětloval také, jak přišel ke svému nemalému majetku. „Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
V samém závěru přešel Roman Berbr do osobní roviny. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ prohlásil.
Víc se nevyjadřoval a, byť to nevylučuje, ani vyjadřovat nehodlá.
Také státní zástupce Jan Scholle si poprvé vyslechl, jak hlavní podezřelý vidí svou obžalobu. Co o tom soudí? „Každý obžalovaný má právo hájit se, jak uzná za vhodné. Může i lhát, fabulovat, vykládat jednotlivá fakta ve svůj vlastní prospěch. S tím orgány činné v trestním řízení počítají a budou je ověřovat v dalších fázích řízení. Tím, že neodpovídal na další dotazy, neodstranil pochybnosti, které o jeho tvrzeních mohou jiné strany mít.“
Na Romana Rogoze, dvojku kauzy, se nakonec v úterý nedostalo. Kdy přijde na řadu, se neví. Ve středu budou vypovídat Martin Pýcha a Marek Janoch – ten už dříve přiznal vinu.
Zprávy ze dne 18. dubna 2023
Berbr se opakovaně vymezuje vůči žalobě. „Žaloba je napsána jednostranně. Což dokládá i výslech Libora Kovaříka, který v té době neměl s fotbalem vůbec nic společného, přesto byl vyslechnut jako jeden z prvních, aby mě dokreslil jako naprosto strašidelnou postavu.“
„Domodelování skutků v obžalobě se táhne jako červená nit. Možná je to dobré pro nějakou reportáž v televizi, ale fakta jsou zcela jiná. Znovu opakuji, žádné utkání jsem nezmanipuloval, nikomu jsem neřekl, jak má nějaké utkání dopadnout, na základě jednoho telefonátu nemůže žádný rozhodčí postoupit výš. Žaloba mně dává za špatně úplně všechno. Abych u ní prošel, musel bych mlčet, být neviditelný, nechodit na svaz.“
O odvolání Romana Hrubeše: „V obžalobě je velmi nepřesně, z mého pohledu zcela úmyslně, chybně popsána situace okolo odvolání Romana Hrubeše z komise rozhodčích. Obžaloba mně dává za vinu, že jsem stál za jeho odvoláním. Realita je naprosto jiná. Roman Hrubeš sdělil na jednání komise Chovancovi (tehdejší předseda KR), že s ním nebude spolupracovat. Chovanec přišel za mnou a svazovým předsedou Malíkem, že chce Hrubeše odvolat na příštím jednání výkonného výboru. Nabídli jsme oběma schůzku, aby mohl Hrubeš v tichosti odejít. To se nepovedlo, proto jsem Chovancovi volal, jak to má komunikovat. V obžalobě se to dává za vinu mně, jako zneužití mého postavení.“
„Že jsem ovlivňoval komisi rozhodčích FAČR, je mimo veškerou realitu.“
„Mám pocit, že jsem trestán za to, že jsem dělal něco, co bylo mou politickou prací. Bojoval jsem za Čechy, co to šlo, a jsem za to trestán.“
„Velmi, až neskutečně, mě poškozuje tato věta obžaloby: Zneužíval dominantní postavení a nasazoval sudí náchylnější k přijímání úplatků," řekl Berbr a pokračoval. „To je jednoduché a výhodné vysvětlení pro obžalobu. Rozumím tomu, že lékař studuje šest let a je schopný stanovit diagnózu. Já pískal 20 let a dalších 20 let jsem rozhodčím přednášel. Dovolím si tvrdit, že poznám, kdo je dobrý rozhodčí. Ale nedovolím si tvrdit, že poznám, kdo z rozhodčích je náchylný na úplatky. Ani si nedokážu představit, jak to rozeznat. Nikdo z nás neměl žádný bublifuk, kterým by to měl rozeznat.“
Berbr o úplatcích: „Určitě se nabízí otázka, zda jsem o některých ovlivněních věděl. A musím říct, že o skutečných ne. Že jsem dostával zpětné informace, to musíme říct, že dostával. Dostával jsem informace typu věděl, nevěděl, možná, asi, bude, nebude.“
„Nikdy jsem s Romanem Rogozem o úplatcích nemluvil.“
Berbr k odposlechům: „Moje jméno používalo mnoho lidí ve fotbalovém prostředí. Zaštiťovali se mnou. Že se mnou mluvili. Ale pravda byla leckdy jinde. Vždy jsem říkal rozhodčím, aby si takovou informaci u mě ověřovali.“
Berbr vysvětluje, proč se v rozhodčích angažoval. „Když se něco nepovedlo rozhodčímu, nenadávali jemu, ale mně.“ A přirovnává své působení k jiným oblastem na asociaci. „Mohl jsem mluvit o personáliích, když jsme měli generálního sekretáře? Mohl jsem mluvit do ekonomických otázek, když jsme měli finančního ředitele?“ Otázky nahazuje proto, aby si odpověděl, že ano, stejně jako tak mohl činit v případě rozhodčích. „Teď děláme ze změn v nasazování rozhodčích trestné činy, dokonce úplatky. Přitom pro svaz to byla naprostá marginálie.“
Zatím nejzásadnější prohlášení:
„Vycházel jsem vstříc klubům, žádné výhody jsem z toho neměl. Nyní pozor: neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem řekl, aby vyhrál některý klub. Neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem nabídl úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mě dal úplatek. Nečinila tak s mým vědomím ani žádná třetí osoba.“
Dále:
„Považuji obvinění týkající se změn rozhodčích obžalobou za naprosto nepochopené.“
„Za celou dobu jsem změnil více jak 200 rozhodčích. Ovšem byl jsem jednoznačně nadřízený komisi rozhodčích, a to je třeba vzít jako významný fakt.“
Berbr krátce promluvil o tématu Vyšehrad.
„Hrál o postup v roce 2018. Ve fotbale běžely věci, které Vyšehrad znervózňovaly, proto chtěl klub občas nějakou změnu. Ale to chtěly i jiné kluby. Dělal jsem Meteor, Domažlice a další. Jen pro zajímavost, nikdy jsem nebyl na žádném zápase Vyšehradu, zároveň ani na žádném zápase, kde se hrálo o postup, či o sestup. Nechtěl jsem, abych byl s některými věcmi spojován.“
Berbr o rozhodčích. „Dokonce tvrdím, že je to ve fotbale nejinteligentnější skupina lidí.“
„Ve fotbale každý týden nevyvolávají problémy výkony hráčů, ale pouze jen a jen výkony rozhodčích. Zde připomenu jenom krátce nedávné utkání Sparta–Brno a Daniela Křetínského (myslí tím poločasovou návštěvu majitele Sparty v kabině rozhodčích).“
Berbr dále obhajuje, že ke změnám v delegacích docházelo přirozeně. Na žádost klubů, na žádost rozhodčích. „Změny rozhodčích byly během sezony naprosto běžné.“
Uvádí příklad: „Utkání, které nevypadalo třaskavě, a tak byl nasazen slabší rozhodčí, se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně."
Velmi podrobně vysvětluje složitost nasazování rozhodčích pro soutěže od ČFL níž. „Zažil jsem snad všechny možnosti nasazování rozhodčích. Sudí přiřazoval počítač, nebo jsme jména tahali z klobouku. Nejlepší se ale ukázalo ruční nasazování.“
Berbr dále obhajuje změny v delegacích. „Vždy jsem změnou bránil FAČR a sám sebe. Protože kritika směřovala nakonec především na mě. Nikdy jsem nezměnil rozhodčího bez vědomí komise rozhodčích.“
Berbr obhajuje, byť to zatím přímo neřekl, své zásahy do delegací v soutěžích ČFL. „Profi komise rozhodčích může reagovat na to, co se stane o víkendu. Komise rozhodčích v Čechách zveřejňuje delegace na měsíc dopředu, takže zásah je pak mnohem viditelnější. Ovšem jedná se o ten samý zásah.“
„Výkon rozhodčího se nedá změřit, zvážit, proto jsou na sudí různé názory, tedy velmi subjektivní. Stačí si poslechnout v televizi reportéry, měli by být nestranní, přesto se mnohdy u konkrétní situace neshodnou."
„Vytvořil jsem si kontakty, jezdil jsem každý víkend minimálně na tři utkání, měl jsem s funkcionáři politický vztah."
„Znal jsem jejich (rozhodčích) zaměstnání, rodinné poměry, vzájemné vztahy. Poté, co jsem se stal místopředsedou, jsem ztratil o tomto pojem. Nebylo to možné zvládat dál.“
Berbr přechází k obvinění z ovlivnění utkání ČFL(přehled zápasů najdete v ONLINE přenosu na začátku dnešního dne).
Popisuje, že komise rozhodčích pro amatérské soutěže nebyla samostatná jednotka. A na konci dospěje k tomu, že spadala do jeho gesce.
Berbr vysvětluje rozdíl mezi obsazováním ze strany profesionální komise rozhodčích (tedy první a druhá liga) a ze strany komise rozhodčích pro amatérské soutěže. „Je naprosto odlišný, což bohužel policie nebrala v potaz. Vysvětlím,“ říká. Uvádí, že velká komise nasazuje vždy po každém kole, malá nasazuje třeba na měsíc dopředu.
Berbr: „Vezmeme si skutečnou realitu. V okamžiku, kdy nasazujete sudí na profesionální soutěže na 24 utkání, měla KR Čechy nasazeno už 900 zápasů, každý týden 225 utkání. Na čtyřiadvacet utkání v profi fotbalu můžete reagovat každý týden, na 900 utkání však příchází daleko více problémů a změn, než na 24 utkání."
Dále pokračuje s vysvětlováním chodu asociace, tu nazývá třípatrovým domem s garáží, ta je v Berbrově chápání profesionální fotbal. A také poznamenal: „Byl jsem dvacet let aktivním rozhodčím, od okresu až po mezinárodní listinu. Měl jsem k nim nejblíž."
Berbr: „Funkce místopředsedy asociace zahrnuje neskutečné množství prací. Nedá se to vůbec popsat na papíře.“
Popisuje vztahy s obžalovanými:
Michla Káník: „Tři roky nic, žádný kontakt, nepsali jsme si, i dluh, který u mě měl, posílal po někom, nikoliv osobně."
Tomáš Grímm: „Byl můj podřízený, řešil se mnou věci, které považoval za důležité."
Nyní popisuje strukturu Fotbalové asociace ČR:
„Jde o největší seskupení lidí v ČR, je to největší firma, není to žádná státní instituce. Je sestavená z lidí, kteří mají své zaměstnání. Tento spolek řídí lidé volení.“
Vysvětluje, kdo v dotčené době patřil do nejužšího vedení FAČR. Aneb ti, kteří se scházeli každé pondělí na poradách. „Předseda Malík, místopředseda za Čechy Berbr, generální sekretář Pauly, finanční ředitel Kabelka, ředitel legislativního oddělení Lego, bezpečnostní šéf Platil.“
Berbr právě začíná mluvit, hovořit bude o třech tématech - struktura fotbalové asociace, ovlivněné zápasy a faktury z Plzeňského fotbalového kraje.
Mluví pevným hlasem. „Zatím jsem nikde nehovořil, protože vše, co bych řekl, by bylo použito proti mně.“
Berbr nejprve odmítá, že by existovala nějaká organizovaná skupina. „Neexistovalo žádné setkání, kde bychom byli ve čtyřech nebo aspoň ve třech.“
Berbr si požádal o stolek na poznámky, u výslechu bude sedět. Soudce se na úvod Romana Berbra ptá, zda je ochoten uvést údaje o osobních poměrech. „Zatím ne,“ říká.
Dnes v 9.00 začíná u okresního soudu v Plzní druhý den procesu s Romanem Berbrem. Bývalý místopředseda FAČR už stojí před soudní síní, připravený k výpovědi. Očekává se, že bude mluvit dlouze. Údajně má připravených sto stran textu, hovořit má až tři hodiny, možná více. V soudní síní smí být z obžalovaných pouze Berbr, další dvacítka nemá z rozhodnutí soudce Vladimíra Žáka do soudní síně přístup.
Dnes by se mělo dostat i na další velkou šajbu korupčního skandálu Romana Rogoze. Vše ale bude záviset na délce Berbrovy výpovědi.
Pět zápasů, které Berbr podle obžaloby ovlivnil:
Obžaloba uvádí celkem 10 utkání, která obžalovaní ovlivnili. Pět z nich se týká Romana Berbra. Která to jsou a co se kolem nich mělo podle státního zástupce dít?
Olympia Radotín–Dobrovice
Hráno: 4. května 2019, utkání 26. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Káník, Rogoz a FC Slavoj Vyšehrad
Roman Rogoz kontaktoval Tomáše Grímma, který duel pískal, aby ho za přesně nezjištěnou finanční částku ovlivnil primárně za účelem ztráty Radotína, přímého soupeře Vyšehradu v boji o postup do druhé ligy. K přijetí nabídky ho přesvědčovali také Michal Káník a Roman Berbr. Týden po zápase Rogoz předal Grímmovi částku 20 000 korun.
Vyšehrad–Jiskra Ústí nad Orlicí
Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad
Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.
Loko Vltavín–Vyšehrad
Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL
Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad
Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.
Sokol Živanice–Vyšehrad
Hráno: 1. června 2019, utkání 30. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Rogoz, Hájek a FC Slavoj Vyšehrad
Rogoz využil svého vlivu a na základě požadavků Rogoze a hlavního rozhodčího Roberta Hájka zařídil Hájkovu nominaci k zápasu. Berbr po sudím následně požadoval ovlivnění, Rogoz poté Hájkovi slíbil a následně nechal předat 100 000 korun.
Vyšehrad–FK Litoměřicko
Hráno: 8. června 2019, 31. kolo ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Pýcha a FC Slavoj Vyšehrad
Berbr na základě požadavku obviněného Rogoze využil svého vlivu a zařídil nominaci hlavního rozhodčího Janocha a asistenta Grímma. Rogoz po sudích požadoval ovlivnění výsledku, což Janoch přijal. Rogoz poté prostřednictvím Káníka předal Janochovi přesně nezjištěnou částku, jenž z ní dal 10 000 Grímmovi. Rogoz také nabídl úplatek litoměřickému představiteli Martinu Pýchovi, aby zajistil, že k zápasu nastoupí výkonnostně slabší hráči. Ten nabídku přijal, k čemuž ho přesvědčoval i Berbr.
