Sedláček o návratu: Přišlo to zničehonic. Nizozemsko mladým doporučuji, Botose chápu
Stále jen v pětadvaceti letech má za sebou Richard Sedláček úchvatnou fotbalovou cestu. Jako mládežnický kapitán Sparty odešel hledat štěstí do nizozemského Alkmaaru, po zraněních ale našel domov v druholigovém Venlu, kde se stal tahounem. Pád do třetí ligy ale jeho kariéru opět vychýlil a přijal v létě nabídku Teplic. A kam jinam mohl drobného záložníka los MOL Cupu poslat, než na Letnou… „Děda bude fandit mně,“ řekl Sedláček v rozhovoru pro web iSport a deník Sport.
Moc menších fotbalistů v lize nenajdete. To ale 169 centimetrů vysokého dříče v klíčovém utkání o šest bodů s Pardubicemi nezastavilo – naběhl si na centr Jaroslava Harušťáka a na zadní tyči ho poslal hlavou do sítě.
Taková statistika na úvod. Víte, že jste nejmenším hráčem, který dal v této sezoně v lize gól hlavou? Historicky tedy bohužel prvenství nemáte, dříve se trefil třeba Adam Vlkanova či Wale Musa Alli…
(směje se) „No ale moc jich nebude, co?“
Je to něco, co rezonuje v kabině?
„Teď to trochu vyprchává, ale bylo to v kabině velké téma. Je to trochu komické, ale jsem rád, že se to stalo. Byl jsem tam a nějakým způsobem se to do brány dostalo.“
Teplice na mě působily vždy spíše jako tým obrů, jaké to je na tréninku?
„Už jsem na to za kariéru zvyklý. Když jsem vyrůstal, všichni byli vyšší než já, musel jsem se s tím nějak naučit vypořádat. A naopak používat svou výšku jako výhodu. Ale když jsem na tréninku vedle Laca Takáce nebo Ondry Kričfalušiho, není to sranda.“
Zároveň ani pro ně, že? Nemohou se o vás opřít.
„Přesně tak. To je ta výhoda, o které mluvím.“
Byl to speciální gól hlavou, navíc v ohromně důležitém zápase. Měl jste pocit, že se proti Pardubicím trochu lámala sezona?
„Věděli jsme, že tyto zápasy nemusí úplně rozhodnout, ale můžou nám výrazně pomoct, že půjde do tuhého. To byly Pardubice, Dukla a Slovácko a tam jsme uhráli sedm bodů. Jsem moc rád, že jsem k tomu mohl hlavou přispět. Navíc to byl můj první ligový gól v Česku.“
Tak pojďme k vašemu návratu do Česka. Ve Venlu jste po sestupu do třetí ligy měl smlouvu ještě na rok, ale s klubem jste ji rozvázal. Bylo těžké se dohodnout?
„Trvalo to, měl jsem tam nějakou pozici a nešlo jen o klub, ale i o fanoušky, kteří nebyli úplně nadšení. Táhlo se to a pak to najednou přišlo strašně rychle, na konci přípravy. Nebylo to moc příjemné, zasáhlo to už do rozběhnuté sezony.“
