Baník v Polsku: nevýrazná finálka, návštěva z reprezentace, druhý Rigo neexistuje

Nepotýká se s tím jen Liberec, trable s koncovkou padly i na Ostravu. I když vlastně nejen s koncovkou, na poměry Baníku byly oba zápasy chudé na střely, šance, závary, zajímavé akce v šestnáctce soupeře. Slezané zkrátka nebyli nebezpeční. Eriku Prekopovi nelze upřít snaha, nicméně Poláky neohrozil. Neměl servis, nevytvořil si nic ani sám a další se k němu až na pár situací po pravé straně v závěru prvního mače skoro nepřidali. Pár ran mířilo hodně nad, jinak nic. Podobné to bylo i v druhé konfrontaci. Ladislav Almási mířil hlavou vedle, pak skóroval, ale branka nebyla uznána pro ofsajd. Dvakrát to sympaticky zkusil Michal Kohút. Zbytek nepomohl.

Pořád je brzy, ale zatím to k tomu směřuje. Řeč je o rozestavení. Ačkoli kouč Pavel Hapal v minulé sezoně postupem času čím dál víc preferoval stoperskou trojici, je možné, že minimálně teď v létě, stejně jako loni, bude schémata točit. Středeční mače to naznačily, v obou totiž realizační tým aplikoval klasickou čtyřobráncovou řadu. Důvodem je i to, že pořád není jisté, zda Michal Frydrych uspěje se žádostí o prominutí zbytku trestu a stihne start ligy. Pokud ne, byl by na řadě Řek Georgios Kornezos, nicméně stoprocentní důvěra – zejména co se týče fyzické stránky a intenzity – v něj ani po půlroce stále není. Další variantou je David Lischka ve středu a Matěj Chaluš napravo.

Hyundai s logem FAČR zaparkoval jen kousek od perfektně připraveného hřiště. Vystoupil z něj Tomáš Hübschman a Jaroslav Köstl, čili (i po nástupu Pavla Nedvěda stále ještě) generální sportovní manažer áčkové reprezentace a asistent hlavního trenéra Ivana Haška. Návštěva ze Strahova se vydala na více než čtyřhodinovou cestu, aby v akci zhlédla formu hráčů vyhlédnutých pro národní tým. Nedávno dostal pozvánku Matěj Šín a Jiří Boula, do okruhu sledovaných patří i David Buchta, Michal Kohút, Daniel Holzer či Karel Pojezný, což je dobrá vizitka pro Slezany. Do Opalenice dorazili i skauti z agentury Jiřího Müllera. Kouč Hašek zamířil do Rakouska za Slavií.

Tomáš Hübschman a Jaroslav Köstl na soustředění Baníku Ostrava v Polsku • Michal Kvasnica (Sport)

Platilo to pro obě středeční konfrontace. Jak dopoledne s Piastem, tak vpodvečer proti Widzewu byla levá strana výraznější než pravá. Nejprve předvádělo slušné akce duo Daniel Holzer s Ewertonem za podpory Tomáše Riga, poté solidně kooperovala i dvojice Patrick Kpozo, Eldar Šehič. Ne, že by to byl z jejich strany nějaký extra šlágr, nicméně byli znát víc než Alexander Munksgaard s Davidem Buchtou, potažmo Davidem Látalem a potom i víc než Matúš Rusnák s Dennisem Owusuem a Abdullahim Bewenem. Dvacetiletý Nigerijec napravo zaujal ze všech nejvíc, Baník v něm má po Sorovi, Tijanim či Uchennovi možná další talentovaný klenot.

Je to jedna z nenápadných priorit celého realizačního týmu včetně kondičních expertů a lékařského štábu – dát stoprocentně dohromady Tomáše Riga na úvodní soutěžní utkání proti Bohemians. Slovenský záložník je totiž unikát, který se jednou bude nahrazovat velmi složitě. Lépe řečeno: druhý takový neexistuje, bude třeba uzpůsobit hru, zvyknout si s potenciálním nástupcem na malinko jiné principy. Stejnou věc už nyní řeší třeba Plzeň, dirigenta Lukáše Kalvacha rovněž jen tak nezastoupí. Samuel Grygar se po zranění kolene teprve dostává do tempa, Christ Tiéhi musí zapracovat na kondici a Tomáš Zlatohlávek není osmička. Variantou může být Michal Kohút.

Nedivte se, že polská Ekstraklasa bývá Čechy často zmiňovaná jako jedna ze soutěží, která by stála za vyzkoušení. Lákavá je nejen hezkými stadiony, ekonomickými podmínkami a atmosférou díky vysoké návštěvnosti bouřlivých fanoušků. Tuzemské fotbalisty baví i tamní způsob hry, což znovu jen potvrdily obě konfrontace Baníku. Jak Gliwice, tak Lodž – a to při vší úctě nejsou ty úplné TOP značky – se sympaticky snažily o konstruktivní výstavbu už od gólmana. Žádné bláznivé nákopy, ale strukturovaná a nadrilovaná rozehrávka i pod tlakem soupeře přítomné zaujala. Jen houšť. Minusem jsou zatím jen nepřesvědčivé výkony rozhodčích, z duelu s Lodží udělali bramboračku...

Je na něm vidět, že si současnou roli jasné jedničky užívá. Taky je však třeba říci, že si na ni Dominik Holec počkal a pak šanci pevně chytil, když na jaře patřil mezi nejlepší hráče Ostravy a mezi nejlepší ligové gólmany vůbec. Takže současnou pozici drží sice pevně, ale naprosto zaslouženě. Třicetiletý Slovák vyzrál i v lídra kabiny, je na vrcholu. Proti Piastu chytil dvě tutovky, když se proti němu objevili protihráči zblízka úplně sami. Uspěl z levé i pravé strany, vyrazil jedovku ex-plzeňskému krajanovi Eriku Jirkovi. „Když nedostanete gól, vždycky je to dobrá robota, ne?“ usmíval se pak po odchodu do kabiny. Dobře k Holcovi zapadl i staronový Viktor Budinský.