Jak funguje Hyský a co od něj v Plzni čekat? Přísný i férový. A občas jede na hraně
Před dvěma lety prohrál s Vlašimí na půdě olomouckého béčka – a nikdo to neřešil. To samé před dvěma týdny v Pardubicích. Ani tehdy se krach Karviné příliš nerozebíral. Teď se však trenér Martin Hyský ocitá na piedestalu. Jeho specifický a doteď úspěšný způsob práce bude v Plzni, která pod novým majitelem Michalem Strnadem hlásí ty nejvyšší ambice, zajímat každého. „Stoprocentně to tam zvládne,“ nepochybuje jeho bývalý svěřenec Albert Labík. Hyskému věří i další jeho někdejší hráči, kolegové i šéfové. Proč? Co za kouzlem prošedivělého kouče stojí?
Je mu padesát, ale občas se o něm stále mluví jako o mladém trenérovi. Důvod je prostý: Martin Hyský totiž tuze rychle dokráčel od mládeže Slavie až na jedno z nejprestižnějších trenérských míst v Česku, kterým Plzeň bezesporu je.
„A to jsme už kdysi pořád seděli na židli s jednou nohou naříznutou,“ usmívá se předseda Vlašimi Petr Lajda, pod nímž Hyský strávil v druholigovém celku tři roky. Signály byly pořád – Budějovice, Pardubice, Boleslav...
Pro Hyského šlo o premiérovou mimopražskou štaci, byť stále úzce spojenou se Slavií. Pro elitní kluby i reprezentace připravil desítky hráčů. Ale nejen ti o něm mluví v superlativech. Rádi vzpomínají i náhradníci, kteří si přitom mnohdy stěžují na minutáž a nevytíženost. „Nejlepší období v kariéře, nechtělo se mi z hostování vracet,“ popisuje útočník z Chance Ligy. Pro jistotu si nepřeje být jmenován, nicméně také on tehdy střídával a nepatřil mezi členy základní sestavy. Další prvoligový obránce poví: „Neskutečný chlap, Plzeň trefila jackpot. Určitě si tam poradí.“
Komunikace na úrovni
Tajemství nefalšované oblíbenosti tkví zejména v komunikaci, shodují se respondenti. Ačkoli Hyský není žádným bavičem, jenž by v kabině vtipkoval, dokonce ho někteří označují za nudnějšího suchara, měl vždy tým na své straně. Zajímá se o hráče a jejich rodiny, paradoxně často až na úkor té své. Na stadionu tráví moře času, výjimkou nejsou ani dvouhodinové videorozbory. Řeší se každý detail, hlavním slovem důsledného pedanta je náročnost.
„Ze své cesty, to znamená z profesionality a náročnosti, nikdy neuhnul,“ přikyvuje Lajda. „Vlašim je celkem dobře lokalizovaná, takže všichni na našich zápasech viděli, že hrajeme dobrý fotbal i bez výjimečných kluků, kteří u nás byli předtím. Čili bez Juráska, Prebsla, Křišťana, Alijagiče... Lidé zjistili, že Martin je schopný mladé kluky něco naučit a ještě mít slušné výsledky.“
