Rada o zmírnění trestu: Neumím to pořád vstřebat. I tak je to ke mně tvrdé

Asi se mu ulevilo. Petr Rada ale i po snížení verdiktu z osmi měsíců na tři považuje postih za tvrdý. „Mně to pořád vrtá hlavou. Furt nemůžu takovýhle trest pobrat,“ říká pětašedesátiletý trenér Dukly. Za výrok „Zoufalče cikánskej“ směrem k tehdejší brněnskému kouči Tomáši Poláchovi bude stát do konce jara plus ještě v jednom utkání nového ročníku.
Je to úleva, nebo ne?
„Je tam snížení z osmi na tři měsíce. Spousta lidí řekne, ať je rád, že mu to snížili. Ne že bych nebyl rád, ale stejně… Mrzí, že ani jedna komise, disciplinární či odvolací, nepřijala, že to nebylo rasistické chování. Určitě nebylo, ani jedním procentem, za tím si stojím. Ani Tomáš Polách to tak nebere. Vyřídil jsem si to s ním, i to je pro mě zásadní. Takže ano, je to lepší, ale ta podstata, že se mělo jednat o rasismus, ve vyznění toho verdiktu nějak zůstává. Což není prostě pravda. Já přiznávám, že se v tom nevyznám. Vím, že je jiná doba, jsem starší, neumím se v ní orientovat.“
Tak odvolací komise k tomu asi nějak přihlédla, když vám snížila trest.
„Nevím. Pořád to je tak, že nemůžu šest zápasů na jaře trénovat a pak případně ještě jeden na začátku příští sezony. Já jsem ještě nikdy tak vysoký trest nedostal, i když si leckdo myslí, že jsem blázen a jsem furt trestaný. Mrzí mě to kvůli klubu, kvůli prezidentovi, s nímž mám nadstandardní vztahy a který stál vždy za mnou.“
Po původním osmiměsíčním verdiktu jste říkal, že v případě potvrzení trestu skončíte. Jak to vidíte teď?
„Já nevím. Vážně. Nevím, co bude zítra, jestli nedostanu infarkt třeba. Všechno si potřebuju pořádně promyslet. Promluvit s hráči, s realizačním týmem. Mám výhodu, že jsme sehraní. Já mám sice hlavní slovo, ale oni vědí, co dělat. Ovšem smlouvu mám jenom do konce téhle sezony, dál ne. Nevím, co se stane po ní. Soustředím se, abychom splnili cíl, tedy postup do první ligy. Ale takhle – obecně můžu říct, že trénovat ještě chci. Druhá věc je, co si bude myslet vedení klubu.“
Je to ovšem razantně jiná situace. Kdyby zůstalo předchozích osm měsíců, vracel byste se koncem prosince.
„Jak jste teď řekl slovo prosinec… Mně to pořád vrtá hlavou. Furt nemůžu takovýhle trest pobrat. Nedovedu to vstřebat. Za taková dvě slova. Znovu opakuju, protože to je pro mě důležité, tam nebylo ani procento rasismu.“
Nicméně ponaučení by to pro vás být mohlo a mělo, ne?
„Já se jenom těžko změním. Nestane se ze mě Mirek Dušín, abych stál na lajně a nehnul brvou. Obdivoval jsem Ladislava Škorpila, že to dokázal. Už jsem říkal, že doba je jiná, a já vážně nevím, co některá slova můžou znamenat. Co když třeba někomu řeknu Starej dědku. Je to špatně? Jsem starší a nevím, jak se teď ve světě orientovat.“
Tak víc než o starý dědky jde primárně o věci, které mohou souviset třeba s rasismem.
„Budu si na to muset dávat pozor. Ale řeknu vám jednu věc. Za čtyřicet osm let, co jsem ve fotbale jako hráč a trenér, mě nic takhle nezasáhlo. Vyhazovy jsou nepříjemný, to ano, ale k fotbalu patří. Ale tohle? Nemůžu se zbavit dojmu, že to ke mně bylo dost tvrdý.“
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 30 | 55:29 | 60 |
2 | ![]() | 30 | 49:38 | 57 |
3 | ![]() | 30 | 41:26 | 49 |
4 | ![]() | 30 | 45:38 | 47 |
5 | ![]() | 30 | 49:48 | 42 |
6 | ![]() | 30 | 36:36 | 40 |
7 | ![]() | 30 | 41:43 | 40 |
8 | ![]() | 30 | 44:51 | 39 |
9 | ![]() | 30 | 41:42 | 39 |
10 | ![]() | 30 | 34:34 | 39 |
11 | ![]() | 30 | 52:58 | 37 |
12 | ![]() | 30 | 42:52 | 37 |
13 | ![]() | 30 | 51:50 | 36 |
14 | ![]() | 30 | 42:46 | 35 |
15 | ![]() | 30 | 32:43 | 35 |
16 | ![]() | 30 | 33:53 | 25 |
- Přímý postup
- Baráž o 1. ligu
- Sestup