Fotbalový expert Jaroslav Hřebík nebyl překvapen defenzivní taktikou AC Milán v osmifinálové odvetě Ligy mistrů na hřišti Barcelony. Chválí španělský klub za hru plnou vysokého presinku, rychlosti a náběhů za obranu. Tvrdí však, že Milán se nemusel uchýlit k taktice, kterou fanoušci posměšně přezdívají „zaparkovaný autobus“.
„Milán měl samozřejmě jinou možnost,“ tvrdí Jaroslav Hřebík po triumfu Barcelony 4:0. „Je to i otázka vývoje toho dvojzápasu. Potom nastává nějaká strategie, která je třeba dopředu určená.“
Hřebíka milánská obranná taktika nepřekvapila, přes její neúspěch tým trenéra Massimiliana Allegriho nezatracuje.
„Italové takhle hrají. Je to způsob hry. Po prvním zápase se psalo, jaká to byla fantastická hra, že AC Milán omladil, a teď ho budeme zatracovat?“ říká Hřebík.
„Je ale logické, že se to takhle vnímá. Barcelona měla jednoznačnou drtivou převahu. To bylo dané rychlostí hry a okamžitým presinkem. Když hrála Barcelona na větší hloubce a ten okamžitý presink tam nebyl, protože ho nepotřebovala, tak se AC Milán ke konci zápasu dostal do hry,“ dodává.
Hřebík každopádně vyzdvihuje způsob, jakým si s taktikou AC Milán poradil tým kolem kouzelníka Messiho.
„Když Barcelona hrála proti obrannému způsobu AC Milán, který je na hodně vysoké úrovni, tak použila správné způsoby,“ vysvětluje Hřebík. „Bylo tam hodně náběhů za obranu. Nebylo tam tolik přípravné fáze, ale šlo se do rizika. Fotbal je potom nádhernej…“
Na druhou stranu Hřebík upozorňuje, že si Barcelona dokázala útok připravit i na první pohled zdlouhavější kombinací. „Tam fanoušci tleskají něčemu, co naši fanoušci nemají rádi,“ říká Hřebík.
„Naši fanoušci, jak to vnímám, nemají rádi, když se přihraje dozadu. Ale vývoj fotbalu je takový, že vás obranné způsoby hry přihrát dozadu přinutí. I přihrávka dozadu má ale určitou efektivitu, protože naláká soupeře, aby otevřel prostor. To jsou takové detaily, které by veřejnost, co produkt přijímá, měla znát.“
Hřebík doufá, že ke vzdělávání širší sportovní veřejnosti přispěje i nově vzniklá Unie profesionálních trenérů, která má pod patronátem Českého olympijského výboru být servisní organizací českých profesionálních sportovních koučů a má pomoct k propojování jejich know-how napříč sporty.
„Já si myslím, že to může našemu sportu pomoci hodně,“ říká Hřebík. „Sleduju, co ostatní říkají, jaké mají pohledy na své sporty. Dokonce si to ukládám a používám to, nejenom, co se týče metodiky, ale i motivace ve fotbale. Důležité je, aby se díky výstupům z trenérské unie vzdělávali i fanoušci. Aby viděli, jakým směrem se produkt, který přijímají, vyvíjí, a co je správné.“
