Hübschman: Na Barcu jedině v prosinci

„Ale není co slavit, v Lize mistrů jsme měli jít dál," prohlásil. Jeho tým si i přes výhru zahraje na jaře jen Pohár UEFA.

I tak se vám ovšem na dovolenou odjíždělo s dobrým pocitem, ne?
„Určitě. Neříkám, že to pro nás byl vrchol, ale chtěli jsme rok zakončit dobrým výsledkem a na Nou Campu k tomu byla dobrá příležitost. Myslím, že zahrát si na tomto stadionu proti Barceloně je jeden z vrcholů pro každého fotbalistu. Navíc v Lize mistrů."

Ovšem ani jednomu týmu už o nic nešlo.
„To ano, ale my jsme byli motivovaní dost. A hráči Barcelony, kteří nastoupili, myslím také, Někteří z nich hráli vůbec poprvé a měli chuť se ukázat."

Zkuste popsat pocit, který má člověk v sobě poté, co pokoří slavný Nou Camp.
„Je to superpocit! Barcelona se neporáží každý den. Nejen my, ale úplně všichni, co tam přijedou, se snaží uhrát dobrý výsledek. Jenže ne všem se to povede. I proto jsem rádi. Připravovali jsme se na ten zápas pečlivě, už od soboty jsme byli v Barceloně!"

Už od soboty? Co jste tam tak dlouho dělali?
„Byli jsme na ligovém zápase s Valencií."

Celý tým?
„Ano, povinně. Kromě toho utkání jsme měli i hodně teorie o Barceloně. A vidíte, k něčemu to bylo. Trenér Mircea Lucescu na tyhle věci dává velký důraz."

Je obvyklé, že na pohárové duely vyrážíte s tak velkým předstihem?

„To, že jsme se šli podívat na zápas s Valencií, bylo i díky tomu, že už nám skončila podzimní část ligy. Navíc trenér chtěl, abychom se aklimatizovali, protože počasí v Barceloně je jiné než na Ukrajině. Ovšem s předstihem jezdíme na všechny zápasy, dva dny před utkáním minimálně. Liga mistrů je pro nás důležitá, je to reklama pro nás i pro celý klub!"

Asi by se vám líbilo uzavřít každý rok vítězstvím nad Barcelonou, že?
„To ano, ovšem pro nás už to není žádná novinka. Vzpomínám si, že Barcelonu už jsme jednou u nás doma porazili 2:0. Tehdy bylo, tuším, 5. prosince. V prosinci se nám na ni prostě daří."

Takže s Barcelonou jedině v prosinci?
„Asi jo. Ovšem na druhou stranu, my jsme s nimi odehráli povedený zápas i v říjnu. Jen jsme ho nezvládli výsledkově. Vítězný gól dala tehdy Barcelona až v nastavení."

Nesnižuje vám nyní radost fakt, že soupeř v úterý nastoupil v oslabené sestavě?
„Pro nás to bylo jedině špatně. Kdybychom ten zápas nezvládli, každý by řekl: Vždyť vy jste prohráli s béčkem. Přesně tak by to bylo... Jenže tam stejně nastoupila spousta hráčů, kteří za první tým hrají a hodně z nich má odehrané zápasy i v Lize mistrů. Gudjohnsen, Bojan Krkič a další. Historie se nebude ptát na to, v jaké sestavě hráli, lidi si budou pamatovat jen výsledky. Tak to prostě je."

V dresu Šachtaru nastupujete pravidelně. Cítíte, že jste si nyní vylepšil pozici?
„Určitě je to nyní lepší. Hraju v záloze a trenér mi věří, víc než mi věřil. I já sám jsem sebevědomější. Je to jedno s druhým. Odehrál jsem víc utkání a výkonnost jde nahoru. Ovšem neřekl bych, že to je poslední půl rok, tento stav už na sobě cítím minimálně rok."

Stálo za tím něco konkrétního?
„Ani ne. Snad jen to, že mě trenér posunul z obrany do zálohy, což mi prospělo. A také jsem byl trpělivý, trénoval jsem a čekal na svoji šanci. Ta přišla."

Neříkal jste si, že byste si za své výkony mohl znovu vysloužit nominaci do národního týmu?
„Já to neřeším. To není moje věc. Trenér rozhoduje o nominaci, on je zodpovědný za výsledky, za to, jak bude složený národní tým. Vše je jeho volba. Španělskému trenérovi také vytýkali, že nevzal Raúla na mistrovství Evropy a nakonec byli lepší než s ním. O hráčích to není! Je to o trenérovi. Jestli bude neúspěšný, skončí on, ne já."

A nemrzí vás to?
„Ne. Nemám důvod, proč by mělo. Mě nemrzelo ani to, když jsem nehrál v Šachtaru. Já se fotbalem bavím, snažím se pracovat na maximum a výsledek buď přijde, nebo nepřijde. Chyba může být jen ve mně, hledat ji v někom jiném, to je nesmysl."