Lenost a nevzdělanost, to sráží český fotbal

Proč hrají Ligu mistrů týmy z Maďarska a z Kypru a tuzemská mužstva musejí vzít zavděk pouze Evropskou ligou a ještě v ní zametají? A jak z toho ven?

Bože, jak hluboko jsme klesli! Tenhle povzdech spojil po černém pohárovém čtvrtku příznivce Sparty a Slavie.

„A bude ještě hůř,“ pravil trenér Josef Csaplár. „Jen analyzuji spoustu domácích a zahraničních utkání, včetně mládežnických kategorií, a nazývám věci pravými jmény,“ přidal.

Právě on byl společně s Ladislavem Škorpilem přitom, když provinční Liberec drtil celky ze španělské i francouzské ligy nebo když poškádlil AC Milán. Bez ohledu na to, že klubovým rozpočtem Severočeši nesahali konkurenci ani po kotníky.

Ani kouč Jaroslav Hřebík neměl před osmi lety ve Spartě na to, aby si mohl koupit za miliony hvězdy, nemohl se spolehnout jako jeho předchůdce Ivan Hašek na talent Rosického, přesto dal dohromady mužstvo, které se stalo štikou Ligy mistrů a svedlo na Letné památný souboj s „bílým baletem“ s Raúlem i Zidanem.

Vzdělanost horší než lepra
Proč to šlo tehdy a nejde to dnes? „Nechci se trapně opakovat, už jsem o tom mluvil mnohokrát,“ řekl Hřebík. „Opakoval bych se,“ konstatoval Csaplár.

Nejen oni už mnohokrát pojmenovávali neduhy českého fotbalu, ale odezva? Žádná. Ačkoli oba přinesli hmatatelné důkazy, že se měřit s absolutní špičkou lze. Jak je to možné? „Je to o lidech, kteří fotbalu velí.Tam je zakopaný pes. Chybí nám velitelé i jasné vize,“ uvedl Csaplár.

„Máte-li úspěchy, jste jazykově vybavený, sebevzděláte se, jezdíte po světě, tak v českém fotbale je to horší, než když řeknete, že máte lepru,“ shrnul to po svém.

U videa zrovna „pitval“ utkání mistrovství světa dvacítek mezi Egyptem a Itálií. „Egypťané s českým trenérem Mirkem Soukupem hráli fantastický fotbal. Je to výborný učební materiál.

V čem? Myslíte si, že mladí Egypťané slyšeli do sedmnácti let od někoho: Přeruš, nakopni to a nehraj si na fotbalistu. Až když se naučili hrát fotbal, tak potom přišel český trenér a řekl jim, že to je také o taktice. Výsledek je skvělý,“ upozornil.

Neopodstatněné alibi
Hřebík se zase orosil, když ve čtvrtek večer slyšel v Edenu tradiční českou verzi, že slávisté nemohli aktivní hru s presinkem vydržet celý zápas. „Tahle věta mě už irituje.

Když ji slyším, tak na ni hned odpovídám proti otázkou: A jak je možné, že tohle tempo soupeř vydrží? Trénují na jiném trávníku? Jedí špagety, které jsou špagetovanější než ty naše? Ne, není důvod, aby naše týmy tohle nemohly vydržet.“

Jenže „sešívaní“ to nedokázali. „Dokud Slavia byla schopná dostatečně fyzicky pracovat, byl výsledek zápasu s Lille otevřený,“ řekl Hřebík.

Vylepšování kondice však v Česku obvykle naráží na hráčskou nevoli. Fotbalisté si stěžují nadřízeným, že příliš trénují, že mají těžké nohy a podobně.

Ovšem poté, když se dostanou do zahraničí, si vzácně notují: „Tréninky jsou tu mnohem tvrdší a intenzivnější, než byly u nás.“

K tomu jen dva malé dodatky. Po utkání v Edenu vyrukovali na plochu náhradníci z Lille a pod vedením kondičního kouče absolvovali sérii měřených rovinek. Kouč Barcelony Josep Guoardiola zase klidně vyžene muže z lavičky k tréninku na Nou Campu o půlnoci. A nepromine to ani Messimu, pokud ho do zápasu nenasadí.

Manažer Alex Ferguson zase kdysi konstatoval: „Když jsem kouknul z okna na tréninkové hřiště, pokaždé jsem tam viděl Cristiana Ronalda, jak si střílí trestné kopy.“

Až si tohle povolaní v českém fotbale budou ochotni připustit, stanou se černé pohárové čtvrtky minulostí. Dříve ne.