Besta: Uličný mě chytil pod krkem

Besta tvrdí, že ho kouč držel pod krkem. Nejlepší střelec týmu poté dostal na vybranou. Buď se omluví, anebo odejde. Zvolil balení kufrů a hledání jiného angažmá. Visačky potížisty se 25letý útočník neobává.

Jak teď vypadají vaše dny? Máte volno?
„Volno úplně ne. Mám individuální tréninkový plán, který musím plnit."

Co obnáší?
„Je v něm hodně běhání. (zarazí se) Vlastně jenom běhání."

Jaké to je? Mě by to moc nebavilo...
„Fakt to není nic příjemného. Ale prostě se s tím musím poprat. Myslím, že se mi to zatím daří."

S míčem do kontaktu vůbec nepřijdete?
„Zatím ne a přiznávám, že mi to chybí. Ale takhle jsem si to vybral a musím se s tím rvát."

Kde budete trénovat?
„Přemýšlel jsem o tom. V Brně nesmím na hřiště, dostal jsem zákaz. Můžu chodit jen běhat."

Jak vám to připadá?
„Je to rozhodnutí klubu. Jsem pod smlouvou, musím to respektovat. Plán, který jsem dostal, plním. A věřím, že se to v dobré obrátí."

Pro profesionálního fotbalistu je to těžká situace. Jak to snášíte?
„Je to o to horší, že jsem v Brně prožil tři a půl roku. A ty roky byly perfektní, takže je to hodně nepříjemné. Ještě mi to všechno asi pořádně nedochází... Ale den co den si říkám, že je to velká škoda, jak to skončilo."

Nenapadlo vás, že vaše kariéra může být v ohrožení?
„Spíš si říkám, že... (přemýšlí) Ve fotbale už jsem toho prožil docela dost. A myslím si, že jsem natolik silný, že tuhle situaci zvládnu. Věřím, že to dobře dopadne."

Není něco, co byste si vyčítal?
„Nevyčítám si nic! Já mám naprosto čisté svědomí. Akorát mě mrzí, že to tak dopadlo."

Stejně tomu nerozumím. Tvrdíte, že tři a půl roku bylo vše v pořádku. A pak třeskla petarda? Nebublalo něco pod pokličkou delší dobu?
„Ale ne. Takové věci se někdy stávají. Myslím to, co se stalo mezi mnou a Markem Střeštíkem. Jenže pak následovala nepřiměřená reakce trenéra. A to už se podle mě tak často nestává."

Nelitujete, že jste do Střeštíka zajel tak drsně? Přece jen to byl trénink...
„Nelituju. I když jsem to mohl vyřešit jinak. Ale stalo se. Byl to ostřejší zákrok. Marek mi začal nadávat a ohnal se po mně nohou. Tu situaci neunesl on."

Prý jste byl v amoku. Nepříčetný...
„Ale ne. Taková roztržka se občas stane. A děje se to i ve slavnějších klubech. Mnohem horší bylo to, co přišlo pak. Jak se zachoval trenér, který mě chytl pod krkem."

Nesnažil se spíš uklidnit dva kohouty?
„Ano, ale jiný trenér by to vyřešil s velkým přehledem. Navíc pan Uličný začal rozhlašovat, že jsem dělal rozbroje v kabině, ale to není vůbec pravda! Myslím, že to ho to taky mrzí."

Jak na incident reagovali spoluhráči? Nebyli naštvaní?
„Na mě být naštvaní nemohli! V médiích se to prezentovalo jako disciplinární prohřešek. Já jsem to tak necítil. Řekl jsem vedení, že pokud to chtějí takhle podávat, tak se budu bránit."

Co bylo pak?
„Sdělili mi, že nejsem nominovaný k utkání. Pak si mě zavolalo vedení. Uličný prohlásil, že pokud se omluvím jemu a celému mužstvu, můžu se vrátit do kabiny. Já odpověděl, že se nemám za co omlouvat. Tím pádem jsem byl vyřazen z týmu."

Takže stačilo, abyste polkl své přesvědčení, a mohl jste hrát?
„Ano. Mohl jsem to udělat, ale pak už bych se na sebe nikdy nemohl podívat do zrcadla."

Celý rozhovor čtěte v pátečním Sport Magazínu...


Dále ve Sport Magazínu na téma „Válka v týmu" najdete

- Aleš Valenta zpovídá hokejistu Viktora Ujčíka
- Postrach českých kabin, aneb příběh fotbalisty Martina Abrahama
- téma: Sportovní žháři
- rozhovor s hokejovým trenérem Vladimírem Růžičkou