Kluby nechtějí změnu

Může za to navrhovaný zákon, podle něhož se mají sportovci stát zaměstnanci klubů. Mračí se i samotní hráči – také oni budou tratit.

Situace dnes. Hráči jsou osobami samostatně výdělečně činnými. To znamená, že od klubů dostávají peníze, z nichž sami odvádějí daně a sami si platí zdravotní i sociální pojištění.

Situace po případném schválení zákona. Daně i další zákonné poplatky hradí za sportovce klub, jemuž se tak výrazně zvednou náklady. A hráčům, pokud nedojde k navýšení smlouvy, klesne čistý příjem (viz infografika na protější straně).

To se většině klubů ani hráčů nezamlouvá.

„Už jsme si v Baníku spočítali, co by to udělalo s naším rozpočtem, a můžu říct, že by to byla situace neřešitelná,“ děsí Tomáš Petera, vlastník ostravského fotbalového oddílu.

Ten by musel navýšit rozpočet o třetinu, aby pokryl zvýšené náklady. Právě tolik činí daň z hrubé mzdy, kterou by nově klub hradil.

„Pro hráče by to nebylo příjemné,“ uznává Martin Vaniak, brankář fotbalové Slavie.

K fotbalistům, hokejistům i dalším je totiž současný stav mimořádně přívětivý. Od hrubé mzdy si mohou odečíst minimálně čtyřicet procent, které nedaní. Tím se jim výrazně snižuje daňový základ a následně pochopitelně i samotná daň.

Navíc je veřejným tajemstvím, že hráči dovedli schopnost snížit základ téměř k dokonalosti. Jejich poplatek státu se pak dostává na úroveň prodavačky v pekárně.

A navíc by se velmi pravděpodobně dostali pod tlak klubů, které by jim chtěly pokrátit smlouvy. Jedině tak by totiž mohly udržet stávající, a už tak napnutý rozpočet.

Odpůrci změny křičí, že nižší výplaty vyženou hráče do zahraničí.

„Půjdou tam, kde jsou daně jinak postavené,“ tvrdí Zbyněk Kusý, šéf hokejových Pardubic.

Ostravský Petera souhlasí. „A konkurence českých klubů se ještě sníží,“ dodává.

Alois Hadamczik, generální manažer a trenér hokejových Vítkovic, s tím problém nemá.

„My se z jejich odchodu nezblázníme. Já ale stejně nemám dojem, že na naše extraligové hráče všude čekají. A když, tak ať jdou,“ tvrdí a dokonce si od změny slibuje větší zapojení mladých hráčů do prvních týmů.

Uvažované změně dává zelenou také fotbalový manažer Pavel Zíka. „Já s tím zákonem souhlasím. V západní Evropě to je naprosto běžné, že hráči jsou zaměstnanci klubů. Funguje to tam už dlouhé roky. Pokud patří Česko do Evropské unie, neměla by tu platit výjimka. Je to nezadržitelný vývoj, který zprůhlední a pročistí český sport.“

Navíc se podle něho konečně ukáže, že dvaatřicet profesionálních klubů je na Česko příliš. „Luxus, který neodpovídá zájmu fanoušků,“ říká.

Problém může nastat v úpravě pracovně-právních stavů. Jejich aplikace není ve sportu podle Kusého možná. „Vůbec si to nedovedu představit,“ kroutí hlavou „Prohlásit někoho za zaměstnance je naprosto jednoduché.

Ale na druhé straně to znamená se podle toho také chovat, kromě jiného v intencích Zákoníku práce. Zevrubně jsem ho prolistoval a nedovedu si představit, jak by to mohlo fungovat ve spojení s hokejovými řády.“

V západní Evropě však všude platí rovnice: klub = zaměstnavatel, hráč = zaměstnanec. Řeší to smlouvy. Český sport má na jejich přípravu dva roky.