Slavia a Sparta? Jako den a noc
Dvanáct! Tolik bodů ztrácí fotbalisté Sparty po prohře v Jablonci na lídra Gambrinus ligy a největšího rivala Slavii. Je to hluboká propast. A přitom jde pouze o jeden z mnoha rozdílů mezi oběma kluby.
To, že je Sparta v krizi, není nic nového. Řeší ji dlouhodobě. A zatím neúspěšně. Mnohem horší ale je, že ani jeden z radikálních řezů letenskému vedení nevyšel.
Vyhodili nespočet trenérů, hráčů a přesto se úspěchy nedostavily.
Současná forma? Pod psa.
Na herní projev týmu se nedá koukat. A „srdíčka“ všech svých fanoušků nedokáže zahřát ani slušnými výsledky. Jako třeba v Jablonci.
Hra Sparty je rozháraná. Postrádá myšlenku i bojovnost nejlépe placených fotbalistů v lize.
Klub, který pomýšlí na titul a start v Lize mistrů, musí způsob hry změnit. Porazit jednou Zlín, pak dvakrát po sobě prohrát, to prostě nestačí.
Sparta se netají tím, že v zimě nastane v hráčském kádru zemětřesení. Bude to stačit? Změní herní projev letenského celku příchod překvapivě produktivního útočníka Huni či hostování nehrajícího Mazucha? Nikoliv.
Změny musí nastat všude. Nejen v kádru, ale i ve vedení, které se na vývoji krize podílelo.
Pak se může Sparta vrátit na výslunní, kde se několik desítek let vyhřívala. Možná zlepší obranu, najde do středu pole špílmachra i gólového útočníka.
A koneckonců: historicky nejlepší klub v Česku nepovede muž, jenž fotbalu nerozumí.
