Křičel bolestí, myslel na konec kariéry. A bál se o svou těhotnou manželku. „Byla vyděšená a plakala,“ svěřil se slávistický útočník Riste Naumov, který v sobotu během ligového utkání s Teplicemi (0:0) utrpěl děsivou zlomeninu holenní i lýtkové kosti.
Včera už měl lepší náladu. Ležel na jednom z pokojů ortopedického oddělení Vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích a dlouhou chvíli si krátil sledováním filmů.
Zraněný Riste Naumov • Foto Pavel Mazáč (Sport)
|
Jatka místo fotbalu. Zlomená noha, sanitka. Slavia v šoku » |
Zraněný Riste Naumov • Foto Pavel Mazáč (Sport)
|
Brutální fotbal aneb Když praskají kosti » |
Po chmurných myšlenkách, že už si do fotbalového míče nikdy nekopne, se začaly dostavovat i ty příjemnější. Tu a tam se na jeho tváři objevil i úsměv.
Jak se cítíte?
„Teď je to dobré. Jsem po operaci a momentálně se cítím v pohodě.“
Bolí vás noha?
„Cítím drobnou bolest. Ale ta přišla až dnes (v pondělí). V neděli, když jsem byl čerstvě po operaci, jsem necítil vůbec nic. Dostávám stále léky proti bolesti.“
A jak jste na tom psychicky?
„Řekl bych, že jsem v pohodě. Nemyslím na nic špatného, snažím se být pozitivní. Doufám, že fotbal budu znovu hrát. Rozhodně mám lepší náladu, než v sobotu, kdy se to stalo.“
„Bylo to hodně rychlé. Byl jsem v šoku. Strašně rychle se to celé seběhlo. Když si na to vzpomenu, připadá mi to, jako by to byl sen.“
Vybavujete si tedy vůbec něco?
„To jak jsem sledoval míč, jak byl přede mnou. Pak si vybavuju, jak ke mně přiběhl hráč. Nestačil jsem reagovat. A potom už… Nevím, byl to obrovský šok. Nevím…“
Pak už máte zatmění?
„Byla to obrovská bolest. V tu chvíli jsem nemyslel vůbec na nic. Když jsem ležel na zemi, celého mě ovládla jen ta bolest.“
Jako první se s vámi snažili mluvit hráči Teplic, třeba Štěpán Vachoušek vás utěšoval. Pamatujete si to?
„Ne. Jen jsem křičel, protože ta bolest byla opravdu veliká. Byl jsem v šoku a hned jsem věděl, že je moje noha je zlomená. Oni to viděli také, tak se mi asi snažili pomoct. Ovšem moc si nevzpomínám, že by ke mně někdo mluvil. Je to jako když se vám zdá sen a po probuzení si z něj vybavíte jen něco, nepopíšete ho detailně.“
Mluvil jste makedonsky, nebo jste byl v tom návalu bolesti schopen komunikovat anglicky?
„Vím, že jsem mluvil s doktorem, když jsem byl v sanitce. S ním jsem hovořil anglicky. Říkal jsem mu, ať zavolá mojí manželce Maje.“
Přijela za vámi?
„Ona dorazila do nemocnice chvilku po nás. Byla tam okamžitě.“
Jaká byla její reakce?
„Brečela. Hodně. Byla taky ve velkém šoku. Je těhotná, v červnu čekáme holčičku. Bude to naše první dítě. Manželka se na zápas dívala doma jen v televizi. Byla tam sama. Nikdo ji nemohl utěšit, byla vystrašená.“
Bál jste se o ni?
„Samozřejmě. Proto první, co jsem řekl, když jsem se dostal trochu k sobě, bylo, aby ji zavolali. Prosil jsem doktora, ať jí někdo zavolá a ujistí ji, že budu v pořádku. Muselo to pro ni být těžké, když viděla, že mě odváží sanitka. Bál jsem se o ni.“
Nyní je vaše manželka v pořádku?
„Ano, už se cítí dobře. V pondělí byla na kontrole u lékaře, je v pořádku ona i očekávané dítě. Dostala léky na uklidnění. Z Makedonie už včera přiletěla moje maminka, přijede i její maminka, starají se o ní. Já jsem si myslel, jak se o ní postarám a teď aby se ony staraly o mě.“
Mluvil jste se spoluhráči ze Slavie, nebo s trenérem Jarolímem?
„Ještě ne.“
Zraněný Riste Naumov • Foto Pavel Mazáč (Sport)
A s Martinem Kleinem, se kterým jste se srazil, jste stihl promluvit?
„Také ne. Ovšem já ho z rozhodně neobviňuju z toho, co se mi přihodilo. To nebyla jeho chyba. Bylo to naprosto čisté. Byl to jen nešťastný okamžik, to je celé.“
Přihodilo se vám něco podobného, co před dvěma lety útočníkovi Eduardovi z Arsenalu, nebo před třemi týdny jeho spoluhráči Ramseymu. Vzpomněl jste si na tyto případy?
„Já jsem ty záběry s Eduardem ani nikdy neviděl. Bál jsem se toho. Nechtěl jsem to vidět, protože to bylo hodně brutální.“
Napadlo by vás, že se to jednou může stát i vám?
„Takhle jsem nepřemýšlel. Ale nikdy nemůžete vyloučit, že se to přihodí právě vám.
Je to život, nevíte, co vám přichystá.“
Když jste se svíjel po zemi, nebál jste se, že je po kariéře?
„Ano, pamatuju si, že mi v tu chvíli hlavou projelo, že je to konec. Že je po všem. Měl jsem hodně černé myšlenky.“
A kdy jste začal myslet pozitivně?
„Po operaci. Bál jsem se, jestli operace dopadne dobře, jaká bude přesně diagnóza. Ale po ní se mi ulevilo, doktor řekl, že všechno šlo podle plánu. Nyní už můžu s nohou hýbat, začal jsem také chodit o berlích.“
Zraněný Riste Naumov • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Takže třeba na toaletu už si sám zajdete?
„Teprve ode dneška (od pondělí). V neděli jsem ještě nesměl.“
Nebojíte se, že to bude pro vaši kariéru velká komplikace?
„Nevím. Nikdy nemůžete vědět, co bude v budoucnosti. Ale snažím se být pozitivní. Vím, že se z toho hodně hráčů dostalo. Třeba právě Eduardo z Arsenalu. Nebo Djibril Cissé měl totéž. Oba hrají dál. To je pro mě motivace. Právě tihle dva mi dodávají naději, že zase budu v pořádku a že zase budu hrát fotbal.“
Nebojíte se psychického bloku, kterým hráči po tomto typu zranění trpí?
„Nemyslím na to, doufám, že s tím nebudu mít problém. Myslím, že až noha sroste, bude ještě silnější.“
Co vám říkali doktoři?
„Že budu s berlemi chodit ještě dva měsíce. Potom je budu moct odložit. Ale to se teprve uvidí, nedají se pronášet nějaké prognózy. U každého je to individuální. Někdo potřebuje k rekonvalescenci víc času, jiný méně. Lékaři říkali, že jsem měl štěstí v neštěstí, protože je to taková ta čistá zlomenina, která by se měla dobře hojit.“
A jak dlouho zůstanete v nemocnici?
„V úterý nebo ve středu bych měl jít domů.“
| Takový jer poměr odehraných zápasů Slavie na jaře a zraněných hráčů. V prvním duelu s Bohemians Praha si přetrhl zkřížené vazy v koleni Adam Hloušek a na jaře už si nezahraje. Utkání s Českými Budějovicemi nedohrál pro zhmoždění kolena Petr Janda a s otřesem mozku musel odstoupit i ze střetnutí s Teplicemi. Stejný zápas nedokončil po děsivé zlomenině bérce ani Riste Naumov. |
