ROZHOVOR – Vyprodaný stadion. Skvělá kulisa. A poslední krok k mistrovskému titulu. Přesně to čeká fotbalisty Plzně v sobotu, kdy se utkají s Baníkem Ostrava. Neúspěch si nepřipouští. Kapitán Pavel Horváth věří v sílu a zkušenost plzeňského kádru. "Zvládneme to. Máme dobrou formu," uvedl.
Na středeční tiskové konferenci Pavel Horváth opět sršel vtipem. Třeba na dotaz, jestli už je zdravý a zda sval drží, začal předstírat kašel. Poté hlesl: "Jsem zdravej."
Stejně tak ale uměl přejít na vážnější notu. "Mrzí mě, že Štruncák nemá větší kapacitu. Zájem je totiž obrovský, což nás těší," řekl Horváth s tím, jak hrozně je rád, že zase bude moci po vypršení trestu nastoupit. "V Teplicích na tribuně to bylo o nervy."
Z čeho pramenila ta nervozita?
"Z těsného skóre. I když měl zápas hladký průběh, pořád to bylo o jeden gól. Stačila jediná chybička a všechno by bylo pryč. Byl jsem nervózní stejně, jako když si celoživotní řidič sedne na spolujezdce. Ale není to o nedůvěře, spíš o nezvyku."
O to víc se musíte na sobotu těšit, ne?
"Já už jsem tak starej, že se těším na každej den (směje se). Že bych se teda těšil speciálně na tenhle zápas… Možná budu nervóznější, ale jsem přesvědčen, že jakmile vylezu z tunelu na hřiště, tak to všechno spadne. Doufám, že atmosféra vyprodaného stadionu nás všechny pohltí. Taky jsem slyšel, že fanoušci chtějí dorazit v klubových barvách – v červené a modré. Tak snad nikdo nerazí ještě ve žluté." (naráží na sparťanské barvy)
A nemůže vás vyprodaný stadion strhnout k exhibici?
"Od toho tam budeme my dva (ukazuje s úsměvem na Davida Bystroně), aby to exhibice nebyla. Ale kluci vědí moc dobře, co si mohou dovolit. A pokud nebude rozhodnuto, tak se exhibice konat nebude. Celé mužstvo to dobře ví."
Jakou úlohu má kapitán v tak vyhecovaném utkání?
"Mít pásku a být jedním z těch jedenácti (usmívá se). A pak se taky se spoluhráči radovat po vítězném zápase. Na hřišti jsem ale od toho, abych hodně mluvil. Tak doufám, že nebudu muset moc řvát."
Budete muset některé hráče uklidňovat, aby se třeba bezhlavě nepouštěli do útoku apod.?
"Bohužel už nejsme tak mladé mužstvo, aby to bylo potřeba. Nejmladšímu hráči Michalu Ďurišovi je skoro 22 let. Každý z nás se dokáže připravit. Možná tam bude jen věta o tom, abychom si to užili, protože takových zápasů si v kariéře moc nezahrajete. Věřím ale, že zápas zvládneme s chladnou hlavou. V týmu nemáme nikoho, kdo by se bezhlavě pouštěl do věcí, které normálně nedělá. Nemáme se čeho bát. Hrajeme dobře, máme formu. A když se nestane nic nepředvídatelného, tak vyhrajeme."
Panuje v kabině před klíčovým duelem jiná nálada než jindy?
"Právě jsem až překvapený, že nálada a témata k tomuto nesměřují. Většina kluků je natolik zkušená, že všichni vědí, o co hrajeme a nemusíme si to ani nijak říkat. Každý ví, jak se nejlépe na zápas připravit. Byli bychom totiž hloupí, kdybychom teď začali dělat něco jinak."
Vnímáte, co se kolem honby za titulem píše v médiích?
"Abych řekl pravdu, tak teď noviny nečtu. Internet zapínám sporadicky, jenom abych řekl Byzimu (Davidu Bystroňovi) v kolik jede autobus. Jo, on vlastně chodí pěšky. Ale noviny nečtu, chci se prostě soustředit, možná ani nebudu sekat zahradu."
Takže na vás dolehlo to napětí?
"To ne, jen se prostě nechci nechat rozhodit. To, že nám většina přeje, neznamená, že nám přejí všichni. Někdo bude chtít, abychom se rozhodili a já nemám potřebu si přebírat v hlavě, jestli někdo napsal něco, co se mi nelíbí. Proto to radši nečtu."
Jste jediný v kabině, nebo je vás víc, kdo zvolil tuhle strategii?
"To netuším. Všichni ale mají přístup na internet. A když vezmu konkrétně Petra Jiráčka, který po příchodu četl všechny názory fanoušků, a pak ho to rozhazovalo... Teď už jsme tak otrkaní, že koho by to rozhodilo, tak to číst nebude a komu je to jedno, tak to nečte. Já myslím... že nevím." (směje se)
