Vlastňák Vidličky: Měl jsem snad naruby kopačky...
Mohl být nešťastníkem zápasu, kuriózním vlastním gólem dostal Slavii do vedení. Vlastimil Vidlička pak byl evidentně rozhozený, nakonec však mohl odcházet ze hřiště s úsměvem. Teplicím se podařilo skóre otočit a ty tak slaví vítězství 2:1.
Držel hlavu v dlaních, jako by nevěřil, co se mu „povedlo“. Vlastimil Vidlička poslal jednoduchou malou domů, jenže míč šel do protipohybu brankáře Tomáše Grigara. Slavia tak šla do vedení, které se nakonec Teplicím povedlo vrátit.
Jak se přihodil váš vlastní gól?
„Já jsem si myslel, že Tomáš Grigar zůstane na čáře, dám mu to levou nohou a on to odpálí. Jenže v tu chvíli si křikl, ať mu to pustím. To už bylo pozdě, nemohl jsem to změnit. Samozřejmě to byl můj gól, protože malá domů se nedává. První ligový levou nohou.“
Byl jste z toho hodně špatný, držel jste hlavu v dlaních...
„No, já jsem si ještě vlastňák v lize nedal. A myslím, že jsem to uklidil hezky. Teď si z toho můžu dělat srandu, děkuju klukům, že jsme to otočili. V desíti porazit Slavii, to je umění.“
Věřil jste, že to otočíte?
„Měli jsme na to hodinu, důležité bylo, že jsme vyrovnali do poločasu. Hnali jsme se dopředu, myslím, že jsme dnes podali super výkon. Budu se snažit něco poslat klukům do kabiny. Perfektně to otočili. Spadl mi velký kámen ze srdce, byl bych nerad, kdybychom prohráli takovým vlastencem.“
Na tom jste se podílel i vy, po vašem centru zasáhl Ondřej Čelůstka balon rukou a kopali jste penaltu...
„No, dneska to byl zápas Zlíňáků. Díky Čeldovi. Byla to ode mě taky nevídaná věc – centr levačkou, tak hezký...“
Zúčastnil jste se i závaru, kdy slávisté třikrát za sebou vystřelili na vaši bránu...
„No, trefilo mě to do nosu, možná jsem se pak probral. (směje se) Byla tam trma vrma...“
Nebyl to celkově váš nejhorší výkon za Teplice?
„Byl. Já jsem si chvílemi myslel, že mám snad kopačky naruby, pravou na levé a levou na pravé. Nic jednoduchého. Srazil mě ten gól, určitě to nebylo ono.“
