Štajner: Rád bych ještě na velký turnaj

Kde se to ve vás bere?
„Je to spojené s tím, co hraju. V Liberci mám spoustu prostoru, mám hodně balonů a tím pádem si i více věřím. To se pak přenese i do nároďáku. Když jsem v Německu hrál upíchnutý na pravé straně, tak to bylo těžší. Když mi pár balonů nevyšlo, sebedůvěra chyběla. Nyní ji mám.“

Hodně volnosti jste dostal i proti Litvě, že?
„Samozřejmě. Už proti Lotyšsku nebyl klasický pravý a levý záložník, ti mají teď hodně volnosti. Máme kraje otevírat pro beky a spíše hrát více zprostředka, jak to hrál celý zápas Rosický s Plašilem.“

Nastoupil jste jako nejstarší hráč a současně jako jediný zástupce české ligy. Nezaskočilo vás, že jste byl nejlepší?
„Aspoň je vidět, že česká liga není tak špatná. (směje se) Ale nezaskočilo mě to, však jsem hrál jen chvilku proti soupeři, který stál v devíti lidech ve vlastním vápně. Kdybych hrál od začátku, tak to mohlo vypadat taky jinak. Ale fotbalem se teď bavím a mám z něj opravdu radost. I když... Byla by větší, kdybychom vyhrávali.“

Nenapadlo vás už, jestli jste návrat do české ligy neuspěchal?
„Přemýšlel jsem nad tím. Ale myslím, že ne. Že bych se v Německu dál trápil. Nebo bych třeba taky ani nehrál, rozhodně by to nebylo takové. Po fotbalové stránce mi návrat do Liberce pomohl. Je to spojené s tím, že jsem doma.“

Je vám čtyřiatřicet let, dokdy si troufáte reprezentovat?
„Když to půjde a trenér mě bude dál povolávat, tak bych si ještě na nějakém velkém turnaji rád zahrál. Pokud to samozřejmě zvládneme a postoupíme. Respektive mistrovství Evropy za dva roky je má asi poslední šance. Každopádně by to bylo parádní.“

Jak moc je to reálné?
„Samozřejmě, prohráli jsme doma s Litvou... Ale podle mě pořád jsme lepší mančaft než právě Litva nebo Skotsko. Ztráta mrzí hlavně kvůli tomu, že bychom mohli postoupit jako jediný tým i z druhého místa ve skupinách přímo. “