Euforie San Marina: výhra po dvaceti letech! Příští úspěch může přijít dřív
Ne, nevyhráli mistrovství světa. Ale rozhodně tak hráči San Marina gól a celkové vítězství 1:0 nad Lichtenštejnskem ve skupině Ligy národů slavili. Šlo totiž o moment, který fanoušek uvidí zřejmě jen párkrát za život. Po dvaceti letech útrap a debaklů fotbalový trpaslík dosáhl na druhou výhru v historii. A zároveň ukončil nejdelší šňůru bez vítězství v historii fotbalu. Čekání na další úspěch ale už možná tak dlouho trvat nebude.
Do kontextu: Cristiano Ronaldo ve čtvrtek vstřelil devítistý gól své kariéry. Když naposledy San Marino vyhrálo, tedy v roce 2004, měl Portugalec na svém kontě branek pouze devět. Za dvacet let se zkrátka změnilo hodně, ale jedna věc zůstala konstantní – San Marino nevyhrávalo zápasy. Žádný klub ve fotbalové historii nečekal na úspěch 140 utkání v řadě. Ale kletba nyní je zrušená. „La Serenissima“ začíná opět s čistým štítem.
Vítězství 1:0 nad Lichtenštejnskem skrývá množství příběhů. Zemi s populací Chebu (33 tisíc obyvatel) obklopenou italskými hranicemi samozřejmě reprezentují hráči, kteří se nedají považovat za profesionály, většina má vlastní práci. Například grafik Matteo Vitaioli, který nosí kapitánskou pásku, hraje za národní tým sedmnáct let, ale dosud nikdy neokusil chuť vítězství.
„Je to složité. Ale láska k národnímu týmu své země a příležitost, kterou mezinárodní fotbal představuje, stojí za to se obětovat,“ řekl Vitaioli a dodává: „Je mnoho profesionálů, kterým se nikdy nedostane příležitosti a cti hrát zápasy, které hrajeme my.“
Sladkou radost konečně zažil díky gólu devatenáctiletého studenta Nicka Sensoliho, který v době, kdy San Marino naposledy vyhrálo zápas, ještě nebyl ani na světě. I tehdy to byla výhra 1:0 nad Lichtenštejnskem. Nejhorší národní tým na světě dle FIFA si zkrátka může vyskakovat jen na ty, kteří jsou v žebříčku pár míst nad ním.
Ačkoli je vítězství hráčů v modrobílých dresech naprosto ojedinělé, poslední rok k němu směřovali. San Marino už nebylo jen fackovacím panákem, na kterém si kdejaký tým zlepší střelecké statistiky. Ačkoli se prohrávalo, byly tu signály zlepšení.
Třeba když pátá nejmenší země světa podlehla silným Dánům jen 1:2 a ukončila dvouleté čekání na gól. Nebo když díky následujícím prohrám 1:3 s Kazachstánem a 1:2 s Finskem vstřelilo San Marino poprvé ve své čtyřiatřicetileté historii branku ve třech po sobě jdoucích utkáních.
„Cítil jsem, že se v našich hlavách něco změnilo,“ řekl před čtvrtečním zápasem Filippo Berardi, se dvěma góly historicky nejlepší střelec reprezentace. „Naše sebevědomí se zlepšilo a cítím, že jsme tak blízko k tomu, abychom opět dosáhli pozitivního výsledku.“
Úspěch zkrátka visel ve vzduchu. Když zazněl závěrečný hvizd, náhradníci a realizační tým nadšeně vběhli směrem k hráčům základní sestavy a objímali je, někteří popadali v slzách štěstí na zem. A devět set fanoušků zažívajících historický moment bylo na vrcholu euforie.
Nyní je na stole otázka, jestli bude San Marino čekat na vítězství dalších dvacet let. I vzhledem ke zlepšenému hernímu projevu tomu tak být nemusí.
Příští utkání sice odehraje v Moldavsku, které potrápilo i Čechy, ale o následující reprezentační pauze vyzvou Gibraltar. Tedy tým, který v minulém roce zaznamenal nejvyšší prohru (0:14) v historii evropských reprezentací. Může se z měření dvou trpaslíků stát další historický milník San Marina, tedy první venkovní výhra?
„Chci snít bez jakýchkoliv omezení,“ říká jasně trenér Roberto Cevoli.
Neslavná historie San Marina
Zápasy: 211
Výhry: 2
Remízy: 10
Prohry: 199
Vstřelené góly: 33
Inkasované góly: 845
Nejvyšší výhra: 1:0 s Lichtenštejnskem (2004, 2024)
Nejvyšší prohra: 0:13 s Německem (2006)
První zápas: 0:4 se Švýcarskem (1990)
