Healy – lepší než Best

Fotbalové střípky o Sev. Irsku

* V dvaadvacetičlenné nominaci trenéra Nigela Worthingtona je dvanáct hráčů, kteří kopou nejvyšší soutěž (7 anglickou Premier League, 4 skotskou Premier League, 1 severoirskou), osm hraje v Anglii či Skotsku druhou ligu a dva nastupují ve třetí nejvyšší anglické soutěži. * Šestačtyřicetiletý trenér Nigel Worthington (na snímku) u mužstva působí od června 2007. Tým dosud vedl v pěti zápasech s bilancí 2 - 2 - 1. Předtím seděl na lavičce Blackpoolu, Norwiche a Leicesteru. * Severní Irsko se zatím objevilo na mistrovství světa třikrát - v letech 1958, 1982, 1986. Při prvních dvou účastech dosáhlo až na čtvrtfi nále. Současný kouč Worthington si na posledním z těchto šampionátů zahrál na místě levého obránce ve dvou zápasech. * Na evropské mistrovství se tento ostrovní tým ještě nikdy neprobojoval, přestože se o to pokoušel už dvanáctkrát. * V poslední kvalifi kaci o EURO 2008 skončilo Severní Irsko ve skupině F na třetím místě za Španělskem a Švédskem. Z dvanácti zápasů získalo dvacet bodů. Co by však mělo Radův výběr varovat: doma měli Ostrované působivou bilanci 5 - 0 - 1. Zaváhali pouze v úvodním utkání, když podlehli Islandu 0:3. * Když se severoirští fotbalisté v roce 2001 naposledy objevili v Česku, nedopadlo to pro ně vůbec dobře. Nejdříve v Teplicích prohráli 1:3, pak se čtveřice z nich a trenér gólmanů navrch zapletli do bitky v jednom z pražských barů. Zle zmlátili vyhazovače, za což si nejaktivnější z nich, Glenn Ferguson, vysloužil po čtyřech letech soudních tahanic pokutu 44 500 korun jako úhradu mužova léčení a desetiletý zákaz pobytu na českém území k tomu. Dokonce mu hrozilo až osm let vězení. * Národní tým má vynikající a oceňované příznivce. V roce 2006 obdrželi Mezinárodní cenu fanoušků za svou práci ve prospěch charity, pozitivní přístup a dobrou náladu. * Od září 2005, kdy reprezentace porazila ve slavném utkání Anglii 1:0, se v zemi výrazně zvedl zájem o fotbal. Vznikly oslavné písně „Nejsme Brazílie, jsme Severní Irsko“ nebo „Jako koukat na Brazílii“.

„Gól v takových podmínkách ukázal, že král David umí dělat zázraky,“ hlásal list Belfast Telegraph den poté, co Healy na deštěm promočeném hřišti vstřelil proti Dánsku svůj třináctý gól v kvalifikaci o EURO 2008.

V tu chvíli překonal do té doby nejlepší výkon Chorvata Davora Šukera. „Je pro mě velkou ctí držet takový rekord,“ svěřil se poté Healy. „Možná ho někdo v budoucnu zlomí, ale doufám, že to bude ještě pár let trvat. Třináct gólů ve dvanácti zápasech je celkem dost,“ pochválil svou produktivitu.

Uznání se mu dostalo také od prezidenta UEFA Michela Platiniho, který mu letos v březnu předal pamětní plaketu. „Jsem si jistý, že bude velmi těžké překonat takovou bilanci,“ prohlásil první muž evropského fotbalu.

Healy se za Severní Irsko trefi l už čtyřiatřicetkrát, což se žádnému z jeho předchůdců nepodařilo - ani slavnému George Bestovi. Ten byl dlouhá léta posledním hráčem v historii severoirského fotbalu, kdo dokázal vstřelit hattrick v reprezentačním zápase hraném v Belfastu. Povedlo se to až Healymu.

A bylo z toho slavné vítězství nad Španělskem 3:2 v září 2006. „Když takovému týmu vstřelíte gól, je to vždy dobré. Když ale proti němu dosáhnete hattricku, je to něco velkého,“ vzpomíná na nejvydařenější duel své reprezentační kariéry, kterou odstartoval v únoru 2000. V přípravě proti Lucembursku hned slavil dva zásahy.

Zatímco v národním dresu zastínil i Besta, na klubové úrovni měl navrch legendární fotbalový rebel. Oba měli jedno společné, do velkého fotbalu vstoupili v Manchesteru United. Ale zatímco již zesnulý fotbalista patří k největším postavám bohaté historie „red devils“, Healy stihl od podpisu smlouvy v srpnu 1999 (čtyři dny před 20. narozeninami) až do roku 2001 odehrát za United jen dva soutěžní duely. Jeden v lize a druhý v ligovém poháru.

Mezitím si vyzkoušel hostování v Port Vale a Prestonu, kde na chvíli podepsal kontrakt, než šel zase na výpůjčku do Norwiche City. Tam se poprvé potkal s Nigelem Worthingtonem, současným trenérem Severního Irska, ovšem nezářil - za třináct zápasů nastřílel jen dvě branky.

Lepší časy zažil v Leedsu, kde se po příchodu v roce 2004 stal miláčkem fanoušků. Jenže když slavný klub kvůli finančním potížím sestoupil i z druhé nejvyšší soutěže v Anglii, zamířil do Fulhamu. Na Craven Cottage ho přivedl Lawrie Sanchez, Worthingtonův předchůdce.

Debut byl parádní. V derby s Arsenalem dokázal po padesáti vteřinách potrestat chybu brankáře Jense Lehmana. Ale ani v klubu sídlícím na břehu řeky Temže nenavázal na úžasnou bilanci z národního týmu. Po Sanchezově odvolání přestal pravidelně nastupovat a za Fulham tak nastřílel všehovšudy čtyři branky ve třiceti zápasech. Kvůli malé vytíž vytíženosti si hledal místo jinde.

A deset dní před vypršením přes přestupního termínu mín se dohodl se Sunderlandem, kde se znovu potkal s Royem Keanem, současným trenérem „černých koček“. „Znám Roye z doby, kdy jsem hrál za Manchester, a považuju to za čest, že pod ním mohu pracovat v Sunderlandu.“

Healy se teď chystá ve Winsdor Parku, kde nastřílel většinu svých reprezentačních gólů, pokořit Čechy. Už dvakrát proti nim hrál v rámci kvalifikace MS 2002. V obou zápasech vyšel naprázdno, jak v Belfastu, tak Teplicích. Zato se večer po utkání na Stínadlech zúčastnil potyčky v jednom z pražských night clubů, kterou vyprovokovali fotbalisté Severního Irska.

Snad nezanechá zítra v české obraně stejnou spoušť, jako se mu to povedlo se svými kumpány před sedmi lety v pražském baru. Pozor, schopnosti na to má.