Pečnik: Je dobře, že tu «Rosa» není

V malebném městečku Ptuj nedaleko Mariboru se s národním týmem chystá na Baroše a spol. „Rád bych nastoupil. Důležitější ale bude, abychom uspěli. Půjdeme určitě po výhře,“ prohlásil ve čtvrtek odpoledne v luxusním Grand hotelu Primus.

Jaká je v mužstvu atmosféra před zápasem s Čechy?
„Výborná. Máme sedm bodů, jsme ve hře o postup. Máme hodně mladých hráčů, kteří prošli jednadvacítkou, takže se známe už dlouho. A rozumíme si všichni.“

Češi berou ze sobotního utkání jen vítězství nebo remízu. Co vy?
„U nás platí totéž. Za prvé nesmíme dostat gól a za druhé musíme jeden nebo dva dát. Takže budeme hrát na výhru, porážka by byla špatná.“

Jenže tři obránci a brankář číslo jedna jsou mimo hru. To nepovažujete za handicap?
„Všichni, kteří jsou tady, mají kvalitu. A jak už jsem řekl, všichni se známe dlouho, jsme na sebe zvyklí. Neměl by být problém.“

Češi procházejí v posledních letech „slabším“ obdobím, doby, kdy sklízeli úspěchy, jsou pryč. Jde z nich ještě strach?
„To je jasné, že máme respekt, Češi jsou Češi. Obměnili hodně hráčů, ale myslím, že jsou pořád výborným týmem. Ale to neznamená, že nebudeme hrát na výhru. Budeme mít podporu fanoušků, bude to dobrý zápas.“

Berete tedy Čechy jako favority?
„Myslím, že to je vyrovnané, hrajeme doma. Nedíváme se ale na soupeře, jen na sebe.“

Na podzim jste v Teplicích podlehli 0:1. Co jste udělali špatně?
„Hlavně jsme neproměnili velké šance, to byl největší problém. Každý zápas je ale jiný, doufám, že tentokrát už je nezahodíme.“

Považujete nastávající zápasy s Českem a Severním Irskem za klíčové z hlediska postupu?
„Určitě. Pokud to zvládneme, pak nás čeká dvakrát San Marino, bude to dobré. Takže tyto zápasy jsou klíčem k postupu na mistrovství světa.“

Slovinsko naposledy startovalo na velkém turnaji před sedmi lety, na MS v Jižní Koreji a Japonsku. Nastal čas, aby se kvalifikovalo do JAR?
„Myslím, že ano. Všichni tomu věří, moc tam chceme, máme dobrý tým. Fanoušci i média reprezentací žijí, je hodně sledovaná.“

Máte jako nováček šanci v utkání proti Česku nastoupit?
„Samozřejmě bych rád hrál, uvidíme. Ale už jenom to, že jsem v nároďáku, je pro mě skvělé. Vím, že to, co dělám, dělám dobře.“

V Česku byla vaše nominace velkým překvapením. Vždyť ve Spartě jste půl roku téměř nehrál, pak stačilo pět utkání za Celje a jste mezi fotbalovou elitou své země. Vyrazilo vám to dech?
„Musím říct, že ne. Už když jsem byl ve Spartě, říkal mi trenér Kek, že pokud budu v Čechách hrát, že mě pozve. Bohužel jsem na Letné nedostal šanci. Po návratu do Celje jsem odehrál dva dobré zápasy, hlavně derby s Mariborem mi vyšlo výborně, a jsem v reprezentaci. Nádhera.“

Kdy vám na Spartě oznámili, že s vámi nepočítají?
„Oni neřekli nic, řekl jsem to já. Když jsem nebyl v nominaci pro turnaj v Hongkongu, věděl jsem, že moje šance na to, abych hrál, padá, tak jsem se chtěl vrátit do Celie. Nevím, proč jsem nedostal víc šancí, nikdo mi to nevysvětlil. Ale už je to pryč. Za Spartou jsem udělal tlustou čáru.“

Byla pro vás pražská kapitola velkým zklamáním?
„Mrzí mě to, protože jsem dělal všechno pro to, abych tu šanci dostal. Ale bohužel.“

Jak se vám na Letné líbilo?
„Sparta je superklub, její organizace a zázemí se nedá srovnat s těmi slovinskými. Takže to bylo perfektní. Jediný problém, ale zásadní, byl, že jsem nedostal šanci.“

A asi ani výsledky nebyly ideální.
„Samozřejmě, ty také. Chtěli jsme určitě víc.“

S kým jste si v kabině nejvíc rozuměl?
„Skvělý byl Patrik Berger, je to výborný hráč i kluk. Ale i další. Hodně jsem se kamarádil s Bonym Wilfriedem, byli jsme jediní, kteří nemluvili česky. Bydleli jsme spolu na pokoji při soustředěních. Rozuměl jsem si hodně s Michalem Kadlecem, Jirkou Kladrubským a Tomášem Grigarem. S ním jsem v kontaktu pořád. Už také není ve Spartě.“ (směje se)

Jaký rozdíl je ještě mezi Celje a Spartou?
„Organizace klubu ve Spartě skvěle funguje. Je dobrá regenerace, sauna, maséři, staráte se jen o sebe a svůj výkon. Tady odtrénujete, jdete domů a nic nemáte.“

A výkonnostní rozdíl?
„Ne tak velký, ve Slovinsku se také hraje dobrý fotbal, v Česku je ale víc agresivní a běhavý.“

Když hraje nyní Sparta, snažíte se naladit přenos na internetu?
„Vím, že to jde chytit. Ale když jsem šel zpátky, řekl jsem si, že na Spartu zapomenu a v Celje udělám na jaře všechno pro to, abych v červenci odešel zase do zahraničí.“

Už máte něco vyhlédnutého?
„Mluvím každý druhý den se svým manažerem panem Paskou a Jirkou Rosickým. Pracujeme na tom, uvidíme, co bude.“

Vzpomněl jste Jiřího Rosického. Vypadalo to, že jeho bratr Tomáš by se mohl po zranění vrátit už na duel se Slovinci. Jste rádi, že nepřijel?
„Pro něj je to špatné, přeji mu, aby se už uzdravil a vrátil. Ale pro nás je to dobré, že tady není.“