ANALÝZA: Pět důvodů anglického průšvihu
Budoucí mistr světa? Tým, který nadchne kdekoho? Zapomeňte. Z hrdého Albionu se stala nudná a zoufalá parta chlápků, která si na pár dnů přijela do Jižní Afriky začutat fotbálek. Po výprasku od Německa v osmifinále (1:4) Angličané na šampionátu dohráli. Proč k tomu došlo? Nabízíme pět důvodů.
1. Netáhli za jeden provaz
Ačkoliv Angličané před šampionátem ujišťovali veřejnost, že všechno klape, uvnitř týmu bylo něco špatně. Zvláště John Terry padl u několika spoluhráčů v nemilost. Začal si totiž s bývalou partnerkou spoluhráče Waynea Bridge, který kvůli tomu odmítl reprezentovat.
Po utkání s Alžírskem (0:0) dokonce Terry řekl novinářům, že se hráči sešli u piva a diskutovali, co by měl trenér Fabio Capello změnit. Pak vyjmenoval několik jmen, za což dostal od spoluhráčů pořádně vyhubováno. Jmenovaní se od jeho slov distancovali.
2. Trápící se Rooney a celá ofenziva
Anglie byla před turnajem řazena mezi týmy, které umějí udělat v soupeřově obraně pořádný vichr. Jenomže místo toho byl k viděný lehký vánek. Hrdý Albion nastřílel ve čtyřech utkáních pouhé tři góly a muž, který měl Anglii táhnout za titulem, Wayne Rooney, nedal ani jeden z nich. S míčem si nerozuměl a střely většinou létaly mimo brankovou konstrukci.
Nutno dodat, že útočník Manchesteru United postrádal rovnocenného parťáka. Emile Heskey vyhořel a Jermaine Defoe v posledním zápase s Německem nenavázal na střeleckou formu z duelu se Slovinci.
3. Herní styl
Proč se na fotbal v podání Angličanů nedalo dívat? Protože herní systém trenéra Fabia Capella postrádal řadu potřebných prvků. Zaprvé: hra postrádala jakýkoliv smysl. Angličané mnohdy nakopávali míče dopředu v domnění, že „to nějak dopadne“. Jenomže vepředu chyběly typy fotbalistů, kteří si dovolí udělat kličku a obejít soupeře. Většina z nich raději volí přihrávku namísto individuální akce.
Zadruhé: anglická obrana byla často a příliš vytažená. Stačil jeden centr za obranu a pomalí stopeři měli s rychlonohými útočníky problém. Upozornily na to první dva zápasy ve skupině, ovšem Capello si toho nevšiml. Zatřetí: chyběl defenzivní štít. Když se duo Gerrard-Lampard nedokázalo v prvním zápase domluvit, kdo bude útočit a kdo bránit, nastoupil do druhého utkání s Alžírskem o něco defenzivnější Gareth Barry. Nebyl ovšem takovým čističem, jak se předpokládalo, takže soupeři mohli snáze kombinovat středem hřiště. Šanci měl dostat Michael Carrick, zkušený štít z Manchesteru United.
4. Zranění Ferdinanda
Anglie nedokázala najít stopera, který by plnohodnotně nahradil zraněného Ria Ferdinanda. Ten by sice problém s pomalostí stoperů nezahnal, ale z jeho zkušeností by tým rozhodně těžil. Navíc kvůli zranění Ledleyho Kinga a suspendace Jamieho Carraghera nastupovali Angličané do každého utkání základní skupiny s jinou stoperskou dvojicí.
A když se zdálo, že sázka na Matthewa Upsona je správná, tak proti Němcům obránce West Hamu jakoby nevěděl co hrát. Byl ale paradoxně jediným, komu se v osmifinále podařilo vsítit gól.
5. Hrubka brankáře Greena
Tahle chyba byla po úvodním utkání se Spojenými státy (1:1) propírána ze všech stran. Angličanům nakonec z bodového hlediska neuškodila, do osmifinále postoupili. Přesto Robert Green svému týmu dost zavařil.
Anglickou reprezentaci jeho chyba vykolejila natolik, že v následujících zápasech hrála pod obrovským tlakem. Do toho kouč Capello svou jedničku nepodržel a posadil ji na lavičku, s čímž nesouhlasilo hned několik hráčů. Každý pak měl pocit, že v případě chyby příště nemusí nastoupit.
