Volba? Jen ne jako loni
Jak by se měl vybírat reprezentační kouč? A kdo by byl nejlepším kandidátem? Zatím se ví jen, jak by to nemělo vypadat. Odstrašujícím příkladem českému fotbalu budiž Radova volba.
Vzpomínáte na ten loňský seriózní konkurz, z něhož se vyklubala taškařice s tragickým koncem? Výběrové řízení vedl Vlastimil Košťál. Ačkoli jako manažer národního týmu selhal a po propadáku na EUR0 2008 na tuto funkci rezignoval. Jenže z titulu svazového místopředsedy se přece „nemohl zříci odpovědnosti“ za výběr Brücknerova nástupce.
Pak začal oslovovat adepty. Ti mu poděkovali za nabídku a vzápětí ji odmítli. Takhle postupně odpadli dva nejžhavější kandidáti Ivan Hašek, Karel Jarolím.
Výkonný výbor svazu, do jehož kompetence hledání nejlepšího trenéra pro národní mužstvo spadá, nakonec volil z „náhradníků“ Rady a Chovance. Jenže uvědomí si výkonný výbor, že konkurz na tak důležité křeslo musí mít úplně jiné, především odborné, dimenze? Vždyť v něm jsou až na Košťála, který mezitím abdikoval i na místo ve výboru, stejní lidé, mimo jiné nesoucí odpovědnost za úpadek českého fotbalu.
Ale třeba to už bude na nové generalitě, jež vzejde z chystané valné hromady. I když, ruku na srdce, myslíte si, že najednou převezmou vládu nad fotbalem nezištní profesionálové?
Každopádně favorité fotbalového národa na převzetí reprezentačního žezla jsou i teď totožní: Karel Jarolím a Ivan Hašek. Dva kamarádi, kteří spolu trénovali ve francouzském Štrasburku. Oba také prošli dvěma největšími českými kluby, Spartou a Slavií, dobyli s nimi mistrovské tituly a zahráli si s nimi Ligu mistrů. V souvislosti s tím se skloňuje i varianta, že by spolu s tímto tandemem mohl přijít na pozici reprezentačního manažera Vladimír Šmicer. Má zvučné jméno, hromadu mezinárodních zkušeností i kontaktů a těší se respektu. U hráčů i fanoušků.
Jenže Hašek by byl patrně pro tento výkonný výbor „nestravitelný“. Stačí si připomenout jeho komentář, kterým vysvětlil, proč nedávno odmítl možnost trénovat reprezentaci. „Akceptuji výsledky demokratické volby, jakou bylo zvoleno současné vedení svazu, ale můj příchod na Strahov by nebyl přínosem pro nikoho,“ vzkázal z Dubaje, kde mu do května běží platný kontrakt v klubu Al Ahlí.
Navíc se stále čeká, zda přijme kandidaturu na boj o prvního muže tuzemského fotbalu. Jarolím z tohoto pohledu získává plusové body. Do hry by se rád zapojil František Straka. Spekuluje se, že ho podporuje vlivná „lobby“ z řad hráčských agentů. Ovšem to podstatné mu schází: trenérské renomé vybudované z úspěšných výsledků.
Kdo dál by se mohl ocitnout v širším okruhu? Zkušenosti z národního týmu nechybí Miroslavu Beránkovi. Hra Brna mu však nevystavuje dobré vysvědčení. A co takhle Jaroslav Hřebík, který s „bezejmennými sparťany“ sklidil díky týmové souhře a taktice uznání v Lize mistrů? Josef Csaplár zase s Ladislavem Škorpilem předvedli podobný kousek s provinčním Libercem v Poháru UEFA.
Ale co a kdo bude vlastně o Radově nástupci rozhodovat, to je momentálně nečitelné.
