Šmicer o Čechovi: Nedělal divadlo navíc! Řekl, čím se lišil i mimo hřiště
Prožili toho spolu dost. V reprezentaci zažili fantastickou jízdu na EURO 2004, potkali se krátce i v Premier League. „Co v Anglii Čechíno dokázal, je obrovský úspěch. Nebo spíš taková vizitka dlouhodobě vynikající úrovně,“ říká Vladimír Šmicer, bývalý ofenzivní záložník, jenž s Liverpoolem dobyl Ligu mistrů. U příležitosti 200. Čechovy nuly v Premier League rozebral pro Sport Magazín výjimečné stránky, odmítl, že by se vybíhání na centry dalo počítat jako jeho největší slabina a rozpovídal se také o tom, jak se Čech choval mimo hřiště.
Sám víte, jak chutná Premier League. Co znamená vychytat v téhle soutěži 200 nul?
„Žádnou trofej sice Petr za 200 nul nedostane, ale je to ukázka úžasné kvality. Je to neuvěřitelné číslo a ještě ho může dál zvyšovat. Přeju mu to. Dokazuje to, jak skvělým gólmanem je. V Premier League působila řada skvělých brankářů, domácích i zahraničních, ale on už všechny předběhl o veliký kus. Druhý David James má na kontě 169 nul, Petr 200. Pecka! Hlavně za kolik zápasů to stihl nasbírat. Hrozně těžko se to bude překonávat.“
Jak moc mu k rekordu pomohlo, že jedenáct let hájil bránu Chelsea, top klubu s perfektní defenzivou?
„Kdyby nechytal v Chelsea, měl by to složitější. Sotva by třeba ve West Hamu United naskládal dohromady tohle obří číslo. V Chelsea byl pod Mourinhem, který hrál vzadu na nulu nebo na jeden gól. Všichni tedy brankáři pomáhali. Týmy jako Manchester City nebo Liverpool naopak vyznávají ofenzivní fotbal a spoléhají na to, že vyhrají způsobem, že tři góly dají a dva dostanou. Ale to vůbec nesnižuje Petrův rekord. Do dobrého mužstva se totiž musíte dostat a to se podaří jen těm nejlepším. Nejlepší kluby si vybírají nejlepší hráče z celého světa. A ti pak samozřejmě mají šanci něčeho velkého dosáhnout.“
Což je však opět náročné.
„Ohromně náročné! Premier League je agresivní nejen pro hráče z pole, ale i pro brankáře. Do vápna se chodí naplno a natvrdo. Totéž platí i vůči gólmanům. Soutěž je to opravdu rychlá a během zápasu si nemůžete vydechnout. I když někdo vede deset minut před koncem 3:0, stejně chce ještě přidat čtvrtý gól. Nic se nevypouští. Takže brankář musí být až do 94. minuty ostražitý. Aby se mu nic nestalo.“
A stejně to nemusí být nic platné. Viz prasklá lebka, která zbyla Čechovi po Huntově nešetrném zákroku.
„To jen potvrzuje, že v Anglii se může stát cokoli. Na druhou stranu to podtrhává Čechínovu sílu: měl těžké zranění, musel si kvůli němu zvyknout na chytání v helmě, přesto všechno překonal a vrátil se na vrchol. A udržel se na něm dodnes, což je obrovské umění! Jste v top klubu s nejvyššími cíli a nikdo vám nic neodpustí. U brankářů to platí zvlášť. Těm se moc šancí na chyby nedává. Petr se s tím vypořádal. To je pro něj klíčové.“
Čím je pro vás Čech výjimečný?
„Pro mě byl vždycky výjimečný klidem. V bráně působil pokaždé klidným dojmem. Pro mě bylo nejlepší, když jsem věděl, že gólman za mnou je klidný. Byl jsem si jistý, že nás podrží. Neměl jsem strach, že by něco letělo na bránu a on by to nechytil. Šel jsem na plac s tím, že s ním za zády byla naše šance na vítězství větší.“
Klid se projevoval i tím, že na spoluhráče neřval?
„Přesně tak. Petr je chytrý, inteligentní kluk, který nedělal žádné scény na hřišti ani v kabině. Na nikoho neřval. Zároveň v bráně nedělal nic navíc. V tom smyslu, že nepřidával pohyby na efekt. Efektivně pochytal, co bylo třeba. Bez divadla navíc. I touhle nenápadností demonstruje svoji kvalitu.“
