Zmrhal: Dva góly? Začínám se cítit lépe. Hodně udělala změna trenéra
Ještě v červenci loňského roku se trefil ve druhém kole české ligy za Slavii. Pak záložník Jaromír Zmrhal přestoupil do Brescie a další gólovou oslavu si prožil až v neděli, přesně po 364 dnech. Radost měl nyní násobnou, svými prvními dvěma brankami v Itálii zařídil výhru Brescie 2:1 nad SPALem. Zmrhal a spol. tak ještě drží teoretickou naději na záchranu mezi elitou. Sám český hráč si alespoň užívá nejlepší období během svého angažmá na Apeninském poloostrově. O všem vypráví v rozhovoru pro iSport.cz.
Nejprve ostrá rána nártem, pak pěkně utažená střela na zadní tyč. Tak Jaromír Zmrhal převrátil výhru na stranu Brescie proti SPALu. „Užil jsem si to,“ říká. Po složitých začátcích v novém působišti a výměně trenéra se Zmrhal v Itálii začíná cítit lépe. Zvykl si na styl hry, vstřebal taktické požadavky, naučil se jazyk, je sebevědomější.
Jak jste si užil první dvě branky v Serii A?
„Při první jsem se ani nemohl moc radovat, protože jsme pospíchali, abychom zkusili uhrát ještě víc. To se nakonec podařilo, oslava druhé trefy byla větší. Osobně jsem si to užil, samozřejmě mě mrzelo, že na stadionu nemohli být fanoušci, mohlo to být bouřlivější. Ale jsem moc rád, že se mi na hřišti něco povedlo a že jsem takhle přispěl týmu k vítězství.“
První gól vám hezky sednul, tvrdě jste se prosadil nártem. Byla to vaše taková typická branka?
„Jo, dá se to tak říct. Neměl jsem sice takový rozběh, pálil jsem z kroku, ale většinou jsem dával góly nártem jako v tomto případě. Myslím, že balon byl trošičku tečovaný stoperem, gólman asi moc neviděl, navíc jsem byl blízko. Docela mi střela i sedla.“
Druhý gól jste vstřelil z pravého křídla, většinou hrajete nalevo. Jak jste se tam ocitl?
„Začínal jsem nalevo. Ale o poločase musel střídat Nikolas Špalek a já se přesunul doprava. Takže jsem hrál vpravo celou druhou půli. Při prvním gólu jsem si ve vápně odskočil trochu víc doleva, Alfredo Donnarumma mi to pěkně sklepnul. Nahrál mi pak i na druhý gól, kdy se mi to zprava povedlo uklidit do protipohybu gólmana.“
Jak na vaše první trefy reagovali spoluhráči?
„Všichni jsme měli obrovskou radost, že se nám povedlo vyhrát a že máme pořád nějakou naději na záchranu. Osobně bych si chtěl tenhle výkon potvrdit i v dalším zápase, protože jsem tu neměl dobré období, kdy jsem seděl a prakticky neměl šanci hrát. S novým trenérem Diegem Lópezem se to trochu otočilo, začal mě víc stavět na můj post. Předchozí kouč (Eugenio Corini – pozn. aut.) mě zkoušel spíš coby středního záložníka, nebo jsem hrál desítku, teď konečně hraju z lajny, kde jsem víc zvyklý. Začínám se cítit lépe.“
| Zápasy: 17 |
| Minuty: 760 |
| Góly: 2 |
Jak nepříjemné pro vás bylo čekání na branku a vůbec celé tohle období?
„Bylo to těžké. Ne že bych úplně čekal na tu branku, ale nenastupoval jsem do zápasů. Pak jsem na ně ani nejezdil, nechodil jsem ani na lavičku. Ale dál jsem tvrdě trénoval a věřil, že se to otočí. Teď jsem rád, že jsem pod novým trenérem dostal šanci hrát. Je pravda, že na gól jsem čekal hodně dlouho, je to rok, co jsem se trefil naposledy. O to větší mám teď radost, navíc to byl vítězný zápas.“
Byla pro vás změna trenéra opravdu takovým zlomem?
„Myslím, že jo. Ta změna udělala hodně. Ne že by mi předchozí trenér nevěřil, ale myslím, že jsem se mu moc nehodil do sestavy, do systému, který chtěl hrát. Teď hrajeme 4-4-2, vždycky jsem byl zvyklý hrát na křídle, posledních několik let ve Slavii jsem nehrál nic jiného. Vím, jak se tam mám pohybovat, některé věci mám zažité, to jsem v předchozím systému nevěděl. Teď si to vše sedlo.“
Cítíte se teď nejlépe během angažmá v Brescii?
„Určitě. Postupně jsem si na všechno zvyknul. Potřeboval jsem si zvyknout na styl hry, na chování spoluhráčů, na všechno. Postupně se do hry víc a víc zapojuju. Potřeboval jsem čas. Naučil jsem se také jazyk, na hřišti už můžu reagovat, můžu trenérovi nebo spoluhráči odpovědět, nebo aspoň rozumím. Cítím se lépe připravený.“
Je to znát i na vašem sebevědomí?
„Ano. Cítím se opravdu lépe. Předtím jsem pořádně nevěděl, kde mám běhat. Tady je to oproti české lize fakt velká změna. Dřív jsem byl zvyklý hlídat si hráče, tady jsem přišel do systému, kde se hráč nebrání, respektive ho bráním jen ve svém prostoru. Když běží do jiného prostoru, já ho nechám být a už to není moje starost. To pro mě bylo asi nejtěžší. Byl jsem zvyklý pořád s tím bekem běhat, tady to tak není. Tady ho pustím a předávám ho spoluhráči. Trvalo mi dlouho, než jsem to vstřebal, ale zvyknul jsem si a teď se i díky tomu cítím lépe. Mám větší sebedůvěru.“
Ovšem Brescia na tom není dobře, čtyři kola před koncem ztrácíte na záchranu devět bodů. Jak situaci v tabulce vnímáte?
„Budeme se poslední kola snažit odehrát co nejlépe a získat co nejvíc bodů. Bohužel jsme v situaci, kdy záchrana nezávisí jen na nás. I kdybychom všechno vyhráli, nemusí to stačit.“
Jaká je v klubu nálada? Cítíte, že už je smířen se sestupem?
„Někdo možná ano, ale nechceme si to zatím připouštět. Dokud můžeme bojovat, tak se o záchranu budeme rvát. Do každého zápasu musíme dát všechno. Ta šance je hodně malá, ale nikdo nemluví tak, že bychom už byli ve druhé lize. Třeba nám tenhle poslední zápas pomůže. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.“
| Lecce (v) |
| Parma (d) |
| Lazio Řím (v) |
| Sampdoria Janov (d) |
Vy počítáte s tím, že budete případně pokračovat i ve druhé lize?
„Zatím to neřeším. Je i posunuté přestupové období, vše budu řešit až po sezoně s manažerem. Bude záležet na klubu, na majiteli. Ale chtěl bych se dostat na EURO, to by bylo ze Serie B těžké.“
Brescia je v oblasti, která byla hodně zasažená koronavirem. Vrací se tam už život do normálu?
„Dá se říct, že ano, i když se pořád nosí roušky. Sice se nosit nemusí, ale každý ji má. Restaurace jsou otevřené, lidi do nich chodí. Ať ale jdete kamkoliv, měří vám teplotu. Ať je to do restaurace, do nákupního centra, nebo jen na malý nákup do obchodu. I díky tomu tu koronavirus snad pomalu opadá.“
A jak jste prožíval situaci, kdy bylo v Brescii nejhůř?
„Předtím to tu bylo opravdu špatné, bylo tu epicentrum. Po posledním zápase v březnu jsme hned další den měli zrušený trénink. Manželka ještě stihla odjet do Česka, já tu byl zavřený do konce března. Byla tu povinná karanténa, prakticky vůbec jsme nevycházeli z bytu, jídlo a nákupy jsme si objednávali domů. Pak jsme se s Alešem Matějů a Nikolasem Špalkem dohodli s vedením, že jsme mohli alespoň na chvilku odjet domů. V Česku jsem pak musel být v karanténě, i když jsem měl test. Pak jsem mohl navštívit rodinu, trochu si užít domova a následně jsem se vrátil do Itálie, kde jsem zase musel držet čtrnáctidenní karanténu. Docela jsem si to v uvozovkách užil.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 38 | 76:43 | 83 |
| 2 |  | 38 | 81:36 | 82 |
| 3 |  | 38 | 98:48 | 78 |
| 4 |  | 38 | 79:42 | 78 |
| 5 |  | 38 | 77:51 | 70 |
| 6 |  | 38 | 63:46 | 66 |
| 7 |  | 38 | 61:50 | 62 |
| 8 |  | 38 | 69:63 | 51 |
| 9 |  | 38 | 51:48 | 49 |
| 10 |  | 38 | 56:57 | 49 |
| 11 |  | 38 | 47:51 | 49 |
| 12 |  | 38 | 52:65 | 47 |
| 13 |  | 38 | 52:56 | 45 |
| 14 |  | 38 | 37:51 | 45 |
| 15 |  | 38 | 48:65 | 42 |
| 16 |  | 38 | 46:68 | 40 |
| 17 |  | 38 | 47:73 | 39 |
| 18 |  | 38 | 52:85 | 35 |
| 19 |  | 38 | 35:79 | 25 |
| 20 |  | 38 | 27:77 | 20 |
