V posledních letech platil Ondřej Karafiát za hráče, na kterého je spoleh. Ukazoval to v Liberci i Mladé Boleslavi. Vypracoval se ve vůdce smečky. V 29 letech už možná řada plejerů láme hůl a říká si, že na ně zahraničí již nečeká. Jenže v případě Karafiáta se ozval Norimberk. V létě to tak v Bolce zabalil a hlásil se na zkoušce ve druhé bundeslize. Neměl nic jistého, ale klub, ve kterém působila řada českých reprezentantů, jej podepsal. Teď už jen rozkvést! „Zariskoval jsem a vybojoval si to sám. Můžu poděkovat převážně sobě, že tady působím. Jsem z toho nadšený,“ říká hráč s 220 starty v nejvyšší soutěži.
Jak se vám dýchá v druhé bundeslize?
„Zatím dobře, protože si to užívám. Je to úplně jiný svět. Sice je to jen druhá liga, ale to zázemí je tady neuvěřitelné. Nedá se to srovnat s 90 procenty týmů v Česku. Třeba v Mladé Boleslavi byly super tréninkové plochy, ale v Norimberku je devět tréninkových hřišť, regenerace je na jiném levelu, špičková posilovna.“
V čem dalším zažíváte posun?
„Je to pro mě uvědomění. Kluci, kteří tady vyrůstají, tak si vůbec neuvědomují, co mají. Někdy si dělám srandu, ať si jdou zahrát českou ligu před tisícovkou fanoušků. Třeba si pak budou ještě více vážit toho, kde jsou. Na to, že se bavíme o druhé lize v Německu, tak se tady točí neskutečné peníze a tím pádem i ten servis kolem hráčů je někde jinde.“
Pořád je to ale jen druhá liga. Když se ozval Norimberk, měl jste hned jasno, nebo to bylo o dlouhém přemýšlení?
„Ze začátku jsem byl překvapený. Přece jenom je mi 29 let a doteď mě nikdy nikdo venku nezkoušel. V uvozovkách jsem si říkal, že to přišlo teď na stará kolena. Pak jsem si ale řekl, že jsem pořád mladý člověk a je potřeba zariskovat. Neměl jsem v zádech smlouvu, nikdo mi v Německu negarantoval, že tady zůstanu. Dnes jsem rád, že jsem šel.“
Původně jste byl v Norimberku na zkoušku. Přitom v Bolce vám patřila jedna z vůdčích pozic. Byl to nápor?