Kuchta otevřeně o odchodu: Sparta si nezaslouží, abych kolem sebe kopal
Bylo to nevyhnutelné, Jan Kuchta je prostě fotbalově přelétavý. „I Tomáš Rosický říká, že chce hladové hráče,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz, proč po dvou titulech se Spartou šlapal na změnu. Přispěl k postupu do Ligy mistrů a vyrazil směr Herning, kde působí FC Midtjylland, obhájce titulu a současně vedoucí celek tabulky Superligy. Chtěl dál, zkusit něco nového, jedna změna tu však oproti odchodu ze Slavie do Ruska je – a to velmi podstatná. Sedmadvacetiletý útočník nepálí mosty.
V prvním duelu proti Silkeborgu vyběhl na nějakých dvacet minut, asistencí přispěl k výhře. Ve druhém už se postavil do startovací jedenáctky a slavil další vítězství v zápase… „V tom největším v lize. Ještě mi trochu chybí souhra, ale bude to dobré,“ pronese Jan Kuchta spokojeně do triumfu nad FC Kodaň – týmem, do jehož služeb měl také nakročeno. V Dánsku je aktuálně druhý týden, zatím bydlí v hotelu a sleduje, jak precizní podmínky má mužstvo vládnoucí lize, jež byla v Česku ještě nedávno podceňována. Jenže pak dorazili borci jako Alex Bah do Slavie, Asger Sörensen s Peterem Vindahlem do Sparty a především trenéři Brian Priske s Larsem Friisem rovněž na Letnou. Změnili povědomí a z Dánska je atraktivní adresa.
Honzo, ale Sparta postoupila do Ligy mistrů. Nebylo by lepší zůstat?
„Samozřejmě to pro mě bylo těžké. Ale mluvil jsem o tom se sportovním ředitelem, kterému jsem kdykoli mohl napsat, zavolat. Vždycky měl čas, byl shovívavý. V tuhle chvíli jsem prostě musel zachránit sebe, moji fotbalovou kariéru. Musel jsem Ligu mistrů oželet, protože jsem hodně dřel a teď jsem třeba tři, tři a půl roku na topu a během půl roku by to bylo pryč.“
Co jste při těchto debatách s Tomášem Rosickým probírali?
„Vždycky říká, že chce hráče, kteří se neuspokojí, tvrdil to i v době, kdy mě podepisoval do klubu. Já si některé věci nepamatuju, ale tohle ano. To je důležité, jsou to rozhodující věty. Dvakrát jsme se domluvili, že zůstanu, i když o mě byl zájem, ale potřetí už byl správný čas.“
Navíc přišel Albion Rrahmani. Byl to pro vás důležitý důvod, proč zmizet?
„Povedly se mi poslední sezony a nikdo prostě nechce stagnovat, každý se chce posunovat dál, poznat nové věci. Já to takhle mám. Kariéra je krátká, nevydržím tři, čtyři roky propadat se z vrchu. Sparta to tušila, takže se na to musela připravit příchodem dalšího útočníka. Když udělali Rrahmaniho, věděl jsem, že je ten správný moment.“
Dokonce i kouč Lars Friis poznamenal, že vás nebylo možné udržet. Změnil byste přístup?
„To si nemyslím, ale sám bych nekousal, kdybych nedostal takové minuty, jaké jsem měl dřív. Trápil bych se. Přitom vím, že mám na to – a také jsem to dokázal – mančaftu pomoct. Najednou by to bylo strašně těžké. Nechtěl jsem jeden zápas hrát a další tři stát.“
Před třemi lety bych asi udělal průser
Někdo to přejde, ale vy umíte dát nespokojenost najevo, že?
„To je moje vlastnost. Jsem typ člověka, kterému když se něco nelíbí, chvíli to kousne, ale pak přijde moment, kdy to jde ven, mně se uleví, ale třeba
