Už skoro tři měsíce pobývá boss příbramského fotbalu Jaroslav Starka v nemocnice a jen bezmocně hledí, jak se jeho klub potácí na propastí. Přitom by jeho přítomnost by hodně náladu pozvedla.
„Hodně nám chybí,“ přiznává ředitel příbramského klubu Petr Větrovský, jenž mu pravidelně zvěstuje novinky. A ne moc povzbudivé. Například, že už mužstvo pět kol nezískalo ani bod a musel být odvolán trenér Roman Nádvorník.
Přes tyto Jobovy rány se Starkův zdravotní stav pomalu, ale velice nadějně zlepšuje. Poskytl i exklusivní rozhovor.
Přání dobrého zdraví není jen zdvořilostí úvod. Kdy opět usednete na lavičku Příbrami?
„Tak to teď nemohu říct, protože jsem na rehabilitaci a učím se chodit. Ale doufám, že co nejdřív, ale musíme tomu dát ještě nějaký čas.“
Pacientovi nejvíce pomáhá v léčení psychická vzpruha. Vyčítáte mužstvu, že vám ji svými výsledky neposkytuje?
„Vyčítám... to není asi správné slovo. Samozřejmě, že by jsem byl radši mezi nimi a něco jim k tomu řekl. Jsem ale životní optimista a věřím, že to ještě zlomí a že si uvědomí, o co se hraje a že tu ligu ještě udrží.“
Netají raději klubové návštěvy výsledky týmu?
„Já si myslím, že zpráv mám dost. Péťa Větrovský je za mnou skoro denně. Věci spolu rozebíráme a není co tajit.“
Není to tak, že vám napřed oznámí, jak hrálo Brna, abyste se uklidnil, a teprve pak přichází na řadu Příbram?
„Tak to určitě ne. Samozřejmě jsou to spojité nádoby a je pochopitelné, že fandíme sobě, takže když soupeři okolo nás také nevyhrávají, tak je to určitě příjemnější.“
Bez vaší přítomnosti to moc klukům nejde. Nemůžete je nějak povzbudit aspoň na dálku?
„Já jim držím palce, co jiného tady v nemocnici mohu také dělat. A jak říkám, spoléhám, že ta deka z nich spadne, že už také dají nějaký gól, protože to mužstvo ho jako impuls potřebuje.“
Zasahujete i z této pozice do chodu klubu? Radí se s vámi ředitel Petr Větrovský?
„Tak jak říkám, Péťa tu je každou chvíli. Probíráme to ze všech stran.“
Váš stav se zlepšuje. Nemíníte si předvolat na kobereček kapitána či celý tým?
„Kdybych mohl mezi ně, tak tam určitě jdu a něco jim k tomu řeknu. Bohužel to nejde, takže to musím nechat tak, jak to je. Hlavně na Petrovi, aby to dal do pořádku a věřím tomu, že se hráči dají dohromady a že to povede k lepším výsledkům.“
Dovedete si přestavit, že by za vaší nepřítomnosti Příbram sestoupila?
„Přiznávám se, že jsem životní optimista a prostě si myslím, že se Příbram zachrání. Do konce je pět kol, hrajeme o osmnáct bodů a věřím, že se kluci dají dohromady a nějaké body vybojují.“
Může se zachránit na úkor vašeho jiného milovaného klubu Slavie, kdyby neobdržela licenci. Vítal byste tento scénář?
„Pokud jde o Slavii, tak nikdo nemůže vítat tento scénař, když by mohl tento klub takhle skončit. Situace je tam asi hodně nepřehledná, takže uvidíme, jak to tam dopadne. Já věřím, že dobře.“
Slavii znáte dobře. Jak si vysvětlujete, co se v ní odehrává?
„Já tam nepracuji a ani o tom nic nevím. Ale když vyhrají dvakrát ligu a vydělali velmi dobré peníze z prodeje hráčů a Champions League, tak je zvláštní, že tam najednou žádné nejsou. Je to pro Slavii velmi složitá situace.“
Vaše zdravotní potíže zkomplikoval oboustranný zápal plic, který jste chytil, když ve Skotsku osobně řešil případ Mišůna. Nepovažujte to za chybu? Neměl jste pověřit jednáním někoho jiného?
„Ne. Já jel normálně na jednání. Přiletěl a nebylo mi dobře. Druhý den jsem se probudil, bylo mi ještě hůř a zanedlouho jsem byl už v umělém spánku. Takže o tom ani nic moc nevím. Byl jsem dva měsíce v umělém spánku a nikdo nevěděl, jestli to přežiji. Musím poděkovat příbramskému oddělení ARO a primáři Bylinovi, kteří mě dávali dohromady a dneska tu díky nim můžeme takhle spolu mluvit.“
Jste vzorný pacient, nebo jako obvykle neposloucháte?
„Nemám moc na vybranou. Tady poslouchat musím. Navíc jsem pohybově omezený. Několikrát denně cvičím a jsem pacient ukázněný.“
Baví se s vámi lékaři nebo sestřičky o fotbale?
„O fotbale nějaká poznámka vždy proběhne i s kolegy na pokoji.“
Dostáváte do nemocnice hodně dopisů z klubu i od jiných lidí z fotbalu?
„Nedostávám.“
Sledujete utkání v televizi? Co jste říkal penaltě, která byla proti Příbrami nařízena v duelu s Plzní?
„Sleduji. Sudí ji písknul a s tím člověk nic neudělá, zbytek je na příslušných lidech.“
Jaký je to pocit bezmocně přihlížet, jak ligové jaro pádí bez vaší přítomnosti?
„Je to samozřejmě nepříjemné. Zprávy dostávám zprostředkovaně, bohužel u toho nemůžu být, abych ty svoje kluky povzbudil. Oni potřebují povzbudit v tom směru, že si musí sami věřit. Když budou věřit, že to uhrají, tak se jim to povede.“
