Na funkci předsedy bych si troufl – jako první nastínil zájem o uvolněný trůn boss jabloneckého klubu Miroslav Pelta. Ví, že jeho mediální obraz není nejlepší, na protiváhu staví ovšem znalost prostředí a úžasnou pracovitost.
Slovo odpočinek Miroslav Pelta, boss jabloneckého klubu, vlastně nezná. I když si odskočil na dovolenou do vyhlášeného řeckého letoviska na poloostrově Chalkidiki, stále ho dohání fotbal. A po rezignaci Ivana Haška na funkci předsedy Fotbalové asociace České republiky i přemítání, zda má jít do boje o uprázdněný trůn.
Už krátce po Haškově odstoupení jste až sebevědomě prohlásil, že byste si na kandidaturu troufl. Máte pořád kuráž?
„Mám. Znám fotbal ze všech jeho úhlů, jako bývalý hráč a pak dlouholetý funkcionář. Na různých stupních. Působil jsem ve Spartě, tedy ve velkém klubu, jsem majitelem Jablonce, pracuji na kraji. Všechny struktury fotbalu znám dokonale. Proto z toho, že o kandidatuře přemýšlím, bych nedělal žádnou vědu. Neříkám ještě, že budu bojovat o místo předsedy, ale dovedl bych si to představit. V případě, že bych měl podporu, tak bych všechny síly a energii mohl k tomuto cíli vrhnout. Vyžaduje to sice hodně času, ale nemůžeme dopustit, aby se všechno destabilizovalo. Fotbal je zábava a stojí za to, abychom se o něj porvali a něco pro něj udělali.“
„Já myslím, že mě ostatní dobře znají. Za ty roky mám nějakou pozici v lize a stal jsem se šéfem libereckého kraje, kde dobře fungujeme i po ekonomické stránce. To považuju za svou hlavní přednost, že tam, kde jsem byl, byly sportovní úspěchy a hlavně finanční stabilita. Umím také propojit fotbal i s politickým spektrem. A dovedu pracovat s lidmi, kteří ho mají rádi.“
Máte tedy dokonce už i představu, koho byste si vybral za své nejbližší spolupracovníky do svého týmu?
„Nemám, tak dalece jsem ještě neuvažoval. Mám teď dovolenou.“
Považujete se za týmového hráče?
„Tohleto je asi moje nejslabší místo, spíš jsem totiž sólista. Umím se však přizpůsobit kolektivnímu rozhodování, s tím nemám problémy. Třeba na radě města. Jinak jsem dominantní typ, to je fakt. Pak ovšem přijímám odpovědnost se vším všudy.“
Požadavkem nynější doby je fotbal stmelit, vytěsnit osobní zájmy. Myslíte, že byste to dokázal?
„V jedné věci mám sílu: pro mnoho lidí jsem něco udělal, znají mě, jak pracuju. Slabinou je, což přiznávám, že jsem prošel v médiích korupční aférou v roce 2004. Sice soudně jsem zůstal bez ztráty kytičky, ale můj obraz byl poškozen. Ale uplynulo dost let a za všechny mluví práce. Věřím, že jsem si to odpracoval.“
Jste tedy přesvědčen, že už by lidem nevadilo vaše vyjádření o „cinklém jaru pro Spartu“?
„Před soudem ani disciplinárkou jsem nestál, mělo by se na mě tedy pohlížet jako na člověka bez škraloupu. Ale uvědomuju si, co mediální obraz představuje. Nepokládám se proto za spasitele. Vidím sebe jako člověka, který zná dobře fotbalové prostředí a ví, kde je třeba něco udělat. Takových moc není.“
Byl byste tedy ve vyjadřování už diplomatičtější?
„Tohle bych zvládl určitě. Za ty roky fotbalového života jsem se poučil. I můj mediální obraz se výrazně změnil, o tom jsem přesvědčen.“
Byl jste ve Spartě úzkým spolupracovníkem Vlastimila Košťála, s nímž je spojeno nejhorší období, především po morální stránce, v historii českého fotbalu. Vnímáte i tuto pozici?
„O tom tak nepřemýšlím. Moje role ve Spartě nebyla tak viditelná, tam byl lídrem on. Já vždycky byl ten, kdo hodně pracoval, a mediální lesk jsem nechával jiným.“
„Samozřejmě, to je jasné. Kdybych kandidoval na předsedu, tak bych musel opustit i Jablonec a šel bych do Prahy. Ale zatím je to ve fázi uvažování, nikam se nestěhuju.“
Bral byste funkci předsedy jako čestnou, nebo placenou?
„Neumím si představit, že bych bral za předsednictví peníze. Nyní ze svého spolufinancuju Jablonec, těžko bych si dával výplatu na svazu.“
Bylo by složité převzít žezlo po Ivanu Haškovi, kterého veřejnost milovala?
„Jedna věc je jeho oblíbenost u fanoušků, kterou nijak nezpochybňuju, na druhou stranu jde o práci. Proto bych se nebál. Fotbal potřebuje úspěchy, peníze a důvěru. Tyhle všechny věci jdou společně zvládnout.“
Vidíte uvolněné místo nejvyššího muže jako osobní příležitost, nebo snahu v těžké chvíli pomoct?
„Takhle vyhraněně neuvažuju. Fotbal nyní potřebuje klid. Nevede si špatně, ale má před sebou hodně problémů a úkolů. Vzniká samostatná liga, musíme posílit mládež. Ve fotbale však platí zásadně jediná věc: jestli o víkendu vyhraješ. Když budeme postupovat s reprezentací na mistrovství světa a Evropy, tak je dobrý celý svaz. Když výsledky nebudou, všechno je špatně, kdybychom udělali pro mládež cokoli.“
Když se tak podíváte po ostatních, komu byste dal hlas vy?
„Konkrétní jméno neřeknu, nemám nikoho na mysli. Ale funkci by měl převzít někdo, kdo z fotbalu vyšel, ne abychom ho uměle vyrobili. Musí znát kabinu, musí znát i nižší složky, tedy okresy a kraje, musí hodně prožít jako funkcionář. Je to tedy velká zodpovědnost a velká výzva, ale zase jinak bych z toho nedělal takovou vědu. My takové lidi přece máme.“
Teď odpočíváte na dovolené. Kdy se vracíte?
„Už příští týden, 7. července. Čeká mě toho dost, Jablonec postoupil do předkola Evropské ligy, je třeba shánět posily, připravit mančaft. A také mě čeká spousta úkolů na kraji i v městském zastupitelstvu.“
Tedy funkcí požehnaně. A do toho případná kandidatura na místo předsedy. Nezhroutíte se z toho?
„Já doufám, že ne. Tím bych vůbec ničemu nepomohl.“
| Rodák z Varnsdorfu (narozen roku 1964) Působil nejprve coby jablonecký brankář, v roce 1991 se přesunul do funkcionářské role v klubu. Působil rovněž jako vedoucí reprezentace, generální ředitel Sparty, člen výkonného výboru ČMFS i v jeho marketingové společnosti STES. Nyní opět šéfuje Jablonci, který pozvedl mezi tuzemskou elitu |
