Sparta tu má velký zvuk, říká z Bosny Plíšek

Milého přivítání se dočkal Jiří Plíšek před prvním přípravným duelem FK Sarajevo, na hřiště jej přišel pozdravit Edin Džeko, útočník Manchesteru City, kterého při prvním bosenském angažmá objevil právě tento český trenér.

Jak přijali v klubu zprávu, že v případě postupu přes Örebro vyzvete Spartu?
„Řekl jste správně, že tam ještě nejsme, soustředíme se na odvetu, na druhou stranu, když jsme se to dozvěděli, vzbudilo to velký ohlas. Určitě by to bylo prestižní utkání, nejen pro mě, ale i pro celý klub. Sparta tady má pořád velký zvuk. Ví se o tom, že jsem se Spartou byl nějakým způsobem spojený, takže by to mělo náboj. Pro mě by to bylo hodně specifické.“

A nemusel byste utrácet za pozorovatelské cesty, protože Spartu znáte velmi dobře.
„To je pravda, určitě je to pro mě pozitivní, ovšem na druhou stranu z toho, co stačím sledovat, Sparta přivedla během léta spoustu nových hráčů. Uvidíme, kam ji to posune. Ale určitá výhoda by tam byla.“

Sparťané se ve svých ohlasech netají tím, že by i z tohoto důvodu preferovali cestu do Örebra. Těší vás, že by se Sarajevu raději chtěli vyhnout?
„Určitě je potěšující, když se projeví seriózní respekt, ale ten je i z naší strany vůči Spartě. Jak jsem řekl, má tady velký zvuk.“

První duel v Örebru jste odehráli bez branek. Byla remíza zasloužená?
„Řekl bych že ano. Oba celky si vytvořily po jedné velké šanci, jinak to bylo hodně bojovné utkání. Pro nás je to velmi pozitivní výsledek, protože Örebro je v plném proudu a my společně pracujeme teprve čtrnáct dní. Mužstvo ještě nemá ani správnou kondici, jak herní, tak obecnou. Vzhledem k podmínkám, ve kterých pracujeme, a v porovnání se soupeři je pro nás výsledek úspěchem.“

Je pro Örebro velkou výhodou, že hraje doma na umělé trávě?
„Určitě ano, protože na tomto povrchu hraje ve Švédsku dalších pět nebo šest klubů. Jsou na to hodně zvyklí. Hodně specifi cké je navíc to, že před zápasem i o poločase hřiště hodně kropí, takže tempo hry je díky tomu ještě rychlejší. Pro soupeře, který na to není adaptovaný, je to dost velký skok do neznáma.“

Jak jste spokojený s úvodem angažmá v Sarajevu?
„Pro mě je výhoda, že znám zdejší prostředí a není to pro mě takové překvapení. Spousta trenérů by asi odsud utekla. Kdybychom vzali jen materiálové vybavení a organizaci, nedá se to s tím, co máme u nás, srovnat. Vybavení k zápasu jsme dali dohromady dva dny před utkáním. To jsou věci, nad kterými u nás v Česku nikdo asi ani neuvažuje. Kde v klubu pracuje iks desítek lidí, tady jsou na to dva. Všechno je to někde jinde, ale o to je větší moje spokojenost s prvním výsledkem, protože přípravu jsme měli opravdu krátkou. Mužstvo prokázalo velkou vnitřní sílu a morálku. Na to jsme chtěli vsadit a vyšlo nám to.“

Když jste věděl, do čeho jdete, proč jste zvolil FK Sarajevo?
„Je to pro mě svým způsobem srdeční záležitost. Bosna ve mně při prvním angažmá zanechala po lidské stránce pozitivní věci. Vracel jsem se sem každý rok na dovolenou. Je to místo, které je mi blízké. Když mě oslovili, jestli bych jim pomohl, moc dlouho jsem nepřemýšlel. Věřím, že potenciál a kvalita hráčů je zajímavá. Pokud člověk dostane možnost s nimi déle pracovat, jsem přesvědčený, že se může podařit vychovat další dobré hráče. Láká mě být u toho, když se něco tvoří. Mužstvo máme mladé, je to výzva. Není až tak velké umění pracovat s hotovým týmem.“

Určitě se vás ptali, jestli se podaří objevit nového Džeka.
„To je tady stále na pořadu dne. Tím spíš, že mě Edin přišel před naším prvním přátelským zápasem na stadionu přivítat. Samozřejmě že nejde říct, jestli tady bude podobný Edin Džeko, ale jde i o to ukázat, že když budou tvrdě pracovat, mohou se dostat výš, podobně jako Edin.“

Jak přivítání proběhlo? To bylo ofi ciální, nebo spontánní?
„Počkal si na nás, když jsme se vraceli po rozcvičce ze hřiště. Bylo to od něj hezké, nic organizovaného, spíš šlo o potvrzení našeho přátelského vztahu, který je velmi úzký a navíc neustálý. Teď je Edin s Manchesterem City v Americe, ale díky skype jsme v kontaktu.“

Ještě se vraťme k Sarajevu. Při první bosenské štaci jste vedl městského rivala FK, sousední Željezničar. Jak to přijali jeho fanoušci?
„To se teprve uvidí. Prý jsem prvním trenérem v historii, který vedl oba nejslavnější kluby. Má to i kladné stránky, potkal jsem ve městě lidi, kteří fandí Željezničaru, ale poděkovali mi za tu dobu, co jsem trénoval jejich klub. Ale je mi jasné, že při tom utkání to bude mít jiný náboj a emoce.“ (směje se)