ROZHOVOR - Zajídalo se mu sedět na lavici náhradníků, a tak sledoval premiéru Viktorie Plzeň v Lize mistrů proti Borisovu na tribuně. Záložník Martin Fillo zaplatil za svou roztržku s koučem Pavlem Vrbou vysokou cenu. A nemusí být konečná.
TV Nova ve svém středečním zpravodajství uvedla, že po zápase v Olomouci došlo mezi hráčem a trenérem mistrovského týmu dokonce na pěsti. To však někdejší reprezentant do jedenadvacet let rezolutně popírá. „Rozhodně mezi námi nedošlo k fyzickému kontaktu, vůbec nevím, kde to Nova vzala,“ kroutí hlavou pětadvacetiletý plzeňský odchovanec.
K čemu mezi vámi a trenérem Pavlem Vrbou po utkání v Olomouci došlo?
„Byl jsem po tom zápase zklamaný. V kabině si trenér plácal s hráči, já jsem měl hlavu v dlaních, a když se dostal ke mně, nereagoval jsem. Pan Vrba se naštval, začal na mě řvát a já jsem vybouchl a řekl jsem mu, co si o něm myslím já. Došlo k hádce, to se občas stane.“
Z čeho jste byl po vítězném zápase zklamaný?
„Odehrál jsem jen posledních deset minut a přišlo mi, že se trenér soustředí jen na mě a že čeká na to, až udělám chybu. To se mi nelíbilo a taky jsem mu to řekl.“
Hned v kabině padlo rozhodnutí, že jste přeřazen do třetiligové rezervy?
„Ano. Trenér mi okamžitě řekl, ať už se tam neukazuju, že jdu do béčka. Tak jsem se sbalil a odjel jsem.“
Takže už jste z Olomouce ani nejel zpět s týmem?
„Ne, jel jsem po vlastní ose. Na zápas se přijeli podívat rodiče, tak jsem se svezl s nimi.“
To asi byla dlouhá a těžká cesta.
„Určitě. Strašně mě to mrzelo, protože je to blbě načasované. Plzeň píše dějiny a já u toho nemůžu být.“
Berete to tak, že jste to s reakcí na trenérova slova přehnal?
„Jasně. Trenér je můj nadřízený a ať se ke mně chová jakkoli, tohle jsem si neměl dovolit. Věděl jsem hned, že jsem přestřelil. Udělal jsem chybu a co jsem si nadrobil, si teď musím sníst.“
Mluvil jste už s trenérem Vrbou?
„Áčko má tréninky úplně jinak, takže jsme se ještě nepotkali.“
Sám od sebe jste se ho vyhledat nesnažil?
„Zatím ne.“
Takže čekáte, jak se vaše situace dál vyvine.
„Pánové Šádek s Vrbou spolu mají mít mítink, na kterém rozhodnou, co se mnou bude dál. Čekám, jaký trest dostanu, a podle toho se budu muset zařídit.“
Váš případ má dvě varianty řešení – buď se vrátíte do áčka, nebo změníte dres. Které dáváte přednost?
„Své přání mám, ale teď to nezáleží na mně. Samozřejmě si jednu variantu přeju víc, ale nebudu říkat kterou. Zařídím se podle toho, jak se vedení Plzně rozhodne. Doufám, že se to vyřeší co nejdřív, protože šoupnout mě do béčka neprospívá vůbec nikomu.“
Takže si dokážete představit svůj návrat do prvního týmu?
„Samozřejmě. Mám ve Viktorce smlouvu.“
Základním předpokladem však zřejmě je vaše omluva trenérovi.
„S tím počítám. Vím, že chyba byla na mé straně, tak se mu omluvím.“
Ale ani esemesku jste mu zatím jako signál dobré vůle neposlal.
„Ne. Ale ať už mě vyhodí, nebo ne trenérovi se omluvím. Ale slyšel jsem, že ani omluva to už nespraví, takže nevím, jestli to vůbec bude mít cenu.“
Cítíte, že jste si od samého začátku s trenérem Vrbou nesedli?
„Určitě. Ale v týmu je třicet lidí a ne s každým můžete být nejlepší kamarád. Pořád jsme ale profíci a pokud se třeba nemáme rádi, musíme spolupracovat a snažit se udělat maximum pro tým. Zkoušel jsem to devět měsíců a pak už jsem prostě vybouchl.“
Od svého zimního návratu do Plzně marně bojujete o místo v základní sestavě. Doufal jste, že by vaši pozici mohl vylepšit nádherný gól v Kodani?
„Pochopitelně – a nejen ten gól, ale i asistence v domácí odvetě na Ďurišovu trefu. Byly to strašně důležité zápasy a já jsem myslel, že se něco změní. Nezměnilo se ale vůbec nic. Na začátku minulého týdne jsem se ke všemu zranil, trénoval jsem a hrál jsem přes bolest. Nechci se na to vymlouvat, ale na náladě mi to taky nepřidalo. Minulý týden pro mě byl prostě špatný.“
Pramení vaše frustrace i z toho, že vidíte, že se na vašem místě trápí Milan Petržela – a přesto se stále drží v základní sestavě?
„Nezlobte se, ale k tomuhle se nebudu vůbec vyjadřovat. Milan je můj kolega, já ho respektuju a víc k tomu nemám co říct.“
Celý týden už trénujete s B týmem. Proč jste nenastoupil ve středečním zápase proti Roudnici?
„Měl jsem nějaké zdravotní problémy, takže jsem chodil jen do posilovny a běhat. Na mistrák s Roudnicí jsem byl na lavici a v neděli už bych měl hrát.“
Hodně o vás stojí pražská Slavia. Ta by se vám jako další štace zamlouvala?
„Samozřejmě. Slavia je super klub a v téhle situaci, kdyby už nebyla cesta zpátky, bych šel do Slavie moc rád. Třeba bych tam hrál víc.“
