ROZHOVOR - S Hamburkem je pevně spoután, kroutí v něm devátou sezonu. Nezadržitelně se však blíží chvíle, kdy se záložník David Jarolím s HSV rozloučí. Přestože měl v létě zprávy, že by se nový tým měl stavět kolem něho, strávil většinu podzimu na lavičce. S německým klubem se nakonec dohodl, že v zimě může odejít zadarmo. „Vidím to ale spíš až na léto,“ řekl včera Sportu.
Ví, že jeho konec v Hamburku se blíží. Ten moment si bývalý kapitán HSV prý neumí představit. „Strávil jsem tu devadesát procent kariéry, Hamburk je můj druhý domov, mám tu přátelé, loučení pro mě nebude jednoduché“ připustil David Jarolím.
Vypadá to na rozlučku v zimě, nebo až po sezoně?
„Spíš si myslím, že to vypadá až na léto. Že bych to v lednu někam podepsal samozřejmě možné je, ovšem vidím to asi až po sezoně.“
Nejste spokojený s nabídkami?
„Určitě je pro mě lepší počkat do léta, než hledat nyní řešení za každou cenu. Zkrátka, aby to bylo podle mých představ, tak si počkám nejspíš do června. Stát se ovšem může všechno, třeba přece jen přijde ještě něco zajímavějšího, než se mi nabízí nyní.“
Je těžší v zimě získat angažmá?
„Každopádně je jiné odcházet v létě, nebo v zimě. Většinou týmy, které posilují v zimě, hledají takové to řešení za každou cenu.“
Preferujete setrvání v Německu, nebo se nebráníte angažmá v jiné zemi?
„V bundeslize jsem odehrál prakticky jedenáct let, v Německu jsem šestnáct. Takže je možné, že bych zkusil ještě něco jiného.“
Připadá v úvahu česká liga?
„To je těžké, nikdy neříkej nikdy. Jenže jsem zvyklý na plné stadiony. V české lize je spousta kvalitních zápasů, ovšem tou kulisou to jde dolů. Co se týče motivace, čím je člověk starší, tím je pro něj vyburcování od diváků důležitější věcí. Před vyprodaným stadionem je to něco jiného, máte se nač těšit.“
Hledáte kluby pouze na úrovni první ligy?
„Necítím se na to, že bych šel níž. Jsem fit, je mi dvaatřicet, kdyby mi bylo o čtyři roky víc, bral bych to jinak. Zaplaťpánbůh, musím to zaklepat, za osm let, které jsem v Hamburku odehrál, jsem nebyl vážně zraněný, když jsem zřídkakdy stál, bylo to většinou za tresty. Není důvod, abych přemýšlel o nějakém konci.“
Pokud se rozhodnete pro letní odchod, neobáváte se, že ztratíte jaro vysedáváním na lavičce?
„Mluvil jsem minulý týden s trenérem, nyní nás čekají dva duely, v sobotu liga, pak ve středu pohár ve Stuttgartu. Jeden ze zápasů bych měl určitě odehrát. Uvidíme, jak to bude vypadat dál. Jednoduché to však není, dva měsíce jsem nehrál od začátku. A po těch letech, kdy jsem měl pozici, jakou jsem měl, a jak jsem na tom teď… Pokud zůstanu, doufám, že bych na jaře nějaké zápasy odehrál.“
Počítal jste po letním příchodu sportovního ředitele Franka Arnesena a omlazovací kúře kádru s tímto scénářem? Nebo jste jím zaskočený?
„V létě se toho změnilo hodně. Můj agent mluvil s Arnesenem, který mu tvrdil, že to budou stavět okolo mě. Jenže od začátku to tak nebylo. Samozřejmě to byla škoda, kdyby řekl něco jiného, změna by přišla asi už tehdy. Odešlo hodně zkušených, starších hráčů, Zé Roberto, Mathijsen, Van Nistelrooij. Pro mě by nebyl problém, kdyby mi před sezonou řekli, že se mnou také nepočítají. Řekl bych dobrý, respektuji to, sázíte na mladé. Ale bohužel to tak nebylo.“
Neměl jste už potom možnost se svojí situací něco dělat.
„Právě to byl ten největší problém. Člověka to zamrzí, pokud by mi to však sdělili včas, určitě bych našel nějakou alternativu. Bylo by to něco jiného, než jít do sezony v takové pozici.“
V zimě můžete odejít zadarmo. S tím přišel samotný klub?
„Bavili jsme se s Arnesenem, říkal, že chápe, že nejsem se současnou situací spokojený. A pokud prý budu chtít v zimě odejít, pustí mě zadarmo.“
Byl jste tím potěšený?
„Víceméně jsem s tím počítal. Pokud bych chtěl za každou cenu odejít v zimě a oni by mi dělali po těch letech, které jsem v Hamburku strávil, problémy, nebylo by to od nich korektní. Řekl bych, že je normální, jak se zachovali.“
Po tolika letech bude v HSV těžké skončit, že?
„Lehké to nebude. Strávil jsem tu 90 procent fotbalové kariéry, je to můj druhý domov, mám tu přátelé, ani si to nedokážu představit, že půjdu někam jinam. Na druhou stranu za takové situace je to trošku jiné, budu mít jinde novou motivaci. Určitě to bude pozitivní, ovšem loučení bude těžké.“
Definitivní rozlučka to však být nemusí, v kontaktu máte údajně zakotveno, že po kariéře můžete pracovat u mládeže Hamburku.
„To sedí, mám ve smlouvě, že až skončím s fotbalem, můžu se vrátit do funkce trenéra mládeže.“
S tím napevno počítáte?
„Člověk nikdy neví, co se stane, ve fotbale se to mění. Je to jistě zajímavé, chtěl bych se pustit do studia trenérské třídy, začít s trénováním v klubu, kde jsem prožil nejlepší léta kariéry, by pro mě bylo zajímavé. Je dobré, že tu opci mám, že se můžu vrátit. Navíc v Hamburku máme s rodinou vlastní bydlení, takže v tom bych to měl jednodušší.“
V úterý jste si zahrál v Utkání proti chudobě, s týmem bývalých i současných hráčů Hamburku jste nastoupili proti výběru, jehož lídry byli Zinédine Zidane a Ronaldo. Jak jste si akci užil?
„Bylo super, že jsem se ve výběru Hamburku sešel s klukama, s nimiž jsem hrával a dlouho jsem je neviděl. S některými i osm let. Bylo to zajímavé, pro lidi to byl zážitek.“
Mrzelo vás, že nedorazil Pavel Nedvěd, který měl vyběhnout v Zidaneho mužstvu?
„Nevím, proč nepřijel, byli jsme překvapení, mysleli jsme, že dorazí.“
Jistě jste si užil i bronzovou jízdu českých florbalistek na ME, za které hraje vaše sestra Anet. Jak jste turnaj prožíval?
„Viděl jsem bohužel jediný zápas, ovšem ten nejdůležitější, o třetí místo, kde porazily domácí Švýcarky. Sledoval jsem to bedlivě, i když ségra tolik nehrála. Každopádně pro holky je medaile velký úspěch. Florbal jde celkově dopředu, baví mě ho sledovat. Když mám možnost, jdeme se s bráchou na ségru podívat.“
