Lavička z lavičky Sydney: Odvolání? Jsem v klidu

Ve službách FC Sydney slouží český trenér Vítězslav Lavička už třetí sezonu, čímž vytvořil klubový rekord. A nebránil by se ani prodloužení australského dobrodružství. „Pracovně jsem tady opravdu spokojený,“ pochvaluje si.

Jak jste oslavili v Sydney Vánoce?
„Snažíme se držet české tradice i tady v Austrálii, takže stejně jako v předchozích dvou letech jsme si i tentokrát udělali čtyřiadvacátého českou večeři se salátem, rybou a plzeňským pivem. A nechyběly koledy.“

A šli jste večer na pláž?
„Tam jsme vyrazili až na Boží hod, kdy jsme to pojali po australsku s krocanem. Na pláži byla prima atmosféra, pěkné počasí i hodně lidí. Byly to tak trochu jiné Vánoce.“

Co přesně znamená pěkné počasí?
„Teploty jsou okolo osmadvaceti stupňů. V pondělí jsme se byli podívat na start závodu plachetnic Sydney-Hobart. Je to pro místní taky docela atraktivní záležitost.“

V této sezoně žijete v Austrálii poprvé bez rodiny, která za vámi přijela v polovině prosince po třech měsících. Jak je to pro vás složité?
„Z tohoto pohledu je to pro mě nezvyklé. Určitě by bylo snazší, kdybychom byli všichni pohromadě. Na druhou stranu to celkem rychle utíká, máme nabitý program. Jinak jsme v denním kontaktu prostřednictvím skypu a jiných médií.“

Když máte víc volného času, jste častěji v klubu?
„Ne že bych to předtím nějak šidil, to ne, ale teď mám na všechno víc času. Snažím se trávit hodně času v práci, v tréninkovém centru a společně s lidmi z klubu řešit potřebné věci.“

Při porovnání výsledků loňského a letošního podzimu to vypadá, že má absence rodiny blahodárný vliv na bodový zisk...
(směje se) „Všechno je to zatím průběžné. Jsme rádi, že výsledky jsou lepší než ty loňské, ale teprve uvidíme.“

Proč se Sydney v porovnání s uplynulým ročníkem, v němž jste skončili třetí od konce, daří lépe?
„Možná je to i tím, že máme celkově kvalitnější kádr než před rokem a hlavně se nám vyhýbají zranění. Vloni jsme měli jedenáctku až třináctku hráčů kvalitní, ale když vypadli kluci ze základu, a to se stávalo, bylo to znát. Teď se nám to vyhýbá.“

Do Sydney se vrátil Karol Kisel, jak zapadl do mužstva?
„Přišel do týmu, který dobře zná, i když se za ten rok, co působil ve Slavii, náš kádr trochu obměnil. Jeho pozice je podobná jako předtím, možná ještě silnější. Karlův leadership, vůdčí schopnosti, jsou znát. Jsem moc rád, že tady může být, protože jeho služby jsou hodně platné. Dokonce se dostal na pozici jednoho ze zástupců kapitána. Je tady společně s rodinou, myslím, že si to tady užívají.“

Tím druhým zástupcem je Brett Emerton, dobře známý z Premier League. Jak jste jej získali?
„Přišel z Blackburnu, tady je to jeden z nejznámějších australských hráčů. Já si ho pamatuju ještě z doby, kdy jsem působil ve Spartě jako asistent a hráli jsme proti Feyenoordu Ligu mistrů (2001/2002). Nenapadlo by mě, že se po letech potkáme v jednom klubu, navíc v Austrálii.“

Emerton si na to první setkání vzpomněl?
„Ano. Já jsem mu to připomněl při naší první osobní schůzce, ale on si to moc dobře vybavoval. Jinak návrat Bretta Emertona spolu s příchodem Harryho Kewella byl tady v Austrálii před sezonou velkou událostí a shodou okolností jsme první kolo hráli na půdě Melbourne Victory. Přišlo více než čtyřicet tisíc diváků.“

Sydney se také o Kewella snažilo. Proč to nevyšlo?
„Jednání probíhala, ale ani nevím, z jakých důvodů to nedopadlo. Pak se k nám doneslo, že preferuje Melbourne, a my jsme se zaměřili na Bretta.“

Před pár dny se psalo, že byste mohl skončit v Sydney po příchodu sportovního ředitele Garyho Colea. Co pro vás jeho přítomnost znamená?
„Nechává mě to klidným. S Garym jsem měl několik jednání, můj dojem z nich byl dobrý. Samozřejmě jsem zaslechl i dotazy australských novinářů na tohle téma, ale jsem nad věcí. Ta situace může samozřejmě nastat, to neovlivním. Ovšem zatím mám pocit, že je tady ochota spolupracovat.“

Takže necítíte, že by odvolání bylo nějak blízko?
„V uplynulém ročníku to bylo jiné, ale z umístění v té současné a z předváděné hry takové pocity nemám.“

Po sezoně vám opět skončí smlouva. Budete v nejbližších měsících jednat o případném prodloužení?
„Měli jsme už nějaké sezení. Dohoda je taková, že na téma případného dalšího působení si sedneme během ledna, pak se uvidí. Záležet bude na spokojenosti s výsledky.“

Vy byste měl zájem také o čtvrtý rok?
„Musím říct, že jsem tady pracovně opravdu spokojený, nemám důvod si stěžovat, i když tlaky tady jsou jak ze strany vedení, tak médií -jako všude jinde. Práce mě tady baví a je to pro mě obrovská zkušenost. Spolupracuji s lidmi, s nimiž si rozumím. Z pracovní stránky je mi tu dobře.“

Ale velkou roli asi bude hrát rodina.
„Pokud by mi vedení nabídlo prodloužení smlouvy, pak budeme řešit pohled rodiny. Byl bych rád, abychom tady byli pohromadě víc než část roku.“

V minulých týdnech vaše jméno zaznělo v souvislosti se Spartou a slovenskou reprezentací. Zaslechl jste to?
„Prostřednictvím internetu jsem to zaregistroval. Potěšilo mě to, ale mám tady rozdělanou práci. Do Česka se rád vrátím, ale nedokážu říct, jestli už po téhle sezoně, nebo později.“

V Sydney jste odtrénoval přes padesát ligových duelů, což se žádnému z vašich předchůdců od roku 2005, kdy vznikla A-League, nepovedlo. Co to pro vás znamená?
„Když se mě ptali novináři na případné ohrožení mé pozice, řekl jsem, že tady kroutím nejdelší období. To mě těší, ale není to jen moje zásluha. Pořád v sobě mám motivaci tady něco dokázat.“

Když jste vstupoval v roce 2009 do prvního roku, plánoval jste si, jak dlouho byste chtěl v Sydney vydržet?
„První smlouvu jsem podepsal na rok s opcí a byla to pro mě obrovská neznámá. Říkal jsem si, uvidíme, jak to půjde. Ta první vyšla tak dobře, ziskem double, že mi pak jeden ze zkušených českých trenérů říkal: Ty jsi začal špatně, hned double...“

V průběhu prosince probleskla zpráva, že Sydney pokutovalo vlastního obránce Colea za filmování. Proč jste to udělali?
„Když jsme hráli první kolo v Melbourne, přišli jsme o hráče, protože domácí přifilmoval pád a náš to odnesl vyloučením, přestože tam byla velká dávka herectví. Řekli jsme, že to odsuzujeme a takhle hrát nechceme a budeme pokutovat i naše hráče, pokud k tomu dojde. Ta situace nastala v utkání s Gold Coast.“

Co se tam odehrálo?
„V závěru náš hráč běžel do vápna, byl tam kontakt rameno na rameno a šel k zemi. V reálu jsem to nepostřehl, ale když jsme si procházeli záznam, bylo to patrné. Hodně se mi ale líbilo, že dotyčný přišel sám, že si je vědomý svého provinění. I když to pro něj bylo těžké.“

Byla z toho penalta?
„Ne, dokonce ani nedostal žlutou kartu. My jsme to zkrátka nechtěli přejít. Pravidla máme nastavené, takže zaplatil.“

Kdo inicioval pokutu? Vy, nebo někdo z vedení?
„Když jsem si prohlédl záznam, čekal jsem, jaká bude jeho reakce. Než jsem za ním přišel, on kontaktoval mě s tím, že se nezachoval správně a je připravený nést následky. Pokutu přijal. Musím říct, že to ocenila i australská média.“

A měl finanční postih vliv na chování dalších hráčů Sydney?
„Diskutovali jsme o tom s nimi. Někteří z nich možná měli jiný názor, ale shodli jsme se na tom, že je to správné. Na druhou stranu nechci, aby to vyznělo nějak pionýrsky, takhle máme nastavená pravidla.“