Poborský slaví čtyřicáté narozeniny: Směju se všemu jako puberťák

Nejkrásnější dárek k dnešním čtyřicetinám Karel Poborský už dostal. “Z nemocnice mi přišla zpráva, že už jsem úplně v pořádku, že potíže se srdcem jsou minulostí,“ přijal tuto zvěst s neskrývanou radostí.

Čtyřicítka je pro muže zrádný věk. Připadáte si mladý, nebo, slušně řečeno, zralý?
„Jak se na tohle odpovídá? Zatím mi nedělá problém zasmát se každé kravině, nevadí mi, když si ze mě někdo dělá srandu, ale mám také firmy, které řídím, a musím se chovat dospěle. Tak je to asi na půl.“

Aktivně už nehrajete. Tomáš Řepka říká, že konec kariéry je jako polosmrt. Připadáte si jako nebožtík?
„Ne, takhle to neberu. Je naopak příjemné, když fotbal přestane být vaše zaměstnání a je z něj hobby, koníček. Sportuju dál, aspoň třikrát v týdnu se snažím protáhnout, jak se říká pro žízeň. Není to fotbal, hraju na Hluboké lední hokej, chodím na tenis, s partou na golf.“

Karel Poborský se připojil k českému národnímu týmu, kde přebírá roli Ivana Haška • Michal Beránek (Sport)Takže se necítíte jako někdo, kdo má lepší část života už za sebou?
„Naopak. Já mám nyní čas na své zájmy, na rodinu. Jsem mnohem svobodnější, mohu si dělat, co chci. Nemusím si hlídat, že musím jít spát, nebojím se dát si pivo. Život je jiný, otevřenější.“

Co konkrétního se vám otevřelo a v čem hřešíte?
„Báječné je třeba si po sportu zajít na pivo a smát se všemu jako puberťák. Vyprávět si, co kdo zažil, co koho potkalo. Také mnohem víc cestuju. Cestoval jsem i dříve, ale jinak. Všichni se ptají, kde jsem s fotbalem byl, odpovídám, že jsem sjel celý svět, ale poznal jsem jen letiště, hotel a stadion. Z těch měst jsem neviděl vůbec nic. Tak to teď doháním. Nesedím doma, nevydržel bych dlouho na jednom místě. Jako člen výkonného výboru létám s nároďákem, reprezentanti jdou makat, já se jdu podívat třeba do katedrály. Ochutnám místní jídla, užívám si to.“

Libujete si, že fotbal se přeměnil ze zaměstnání v koníček. Pro vás je ale pořád hlavní náplní života.
„To máte pravdu. Zůstal jsem v něm, každý den pro něj dělám. Ale je to posazené jinak. Kromě výkonného výboru a dalších povinností si čas organizuju sám, co je nesmírně příjemné.“

VIDEO: Nejlepší okamžiky Karla Poborského

Jako fotbalista jste si dával cíle. Jaké máte ve funkcionářské kariéře?
„Cíle se dají dávat v každé profesi, každá má vývoj. Já se v ní zatím pouze rozkoukal a beru to tak, že musím jít postupně. Chtěl jsem se dostat do výkonného výboru vzhledem k tomu, že jsem spolumajitel českobudějovického klubu. Dal jsem do něj své prostředky a chci kontrolovat, co se s nimi děje. Další ambice nemám. Nevylučuju ovšem, že by mohly přijít.“

Fanoušek vás nevídá ani v televizi jako experta při přímých přenosech. To vás nechtějí?
„Pozvánek mám dost, ale odmítám je, i vzhledem k tomu, že je to v Praze, byl by to pro mě celý den. A také se přiznám, že to moc nevyhledávám. Nejsem ten typ, který by dával rozumy a měl potřebu se mediálně zviditelňovat.“

Karel Poborský i Tomáš Řepka při podpisu smlouvu hýřili úsměvy • Pavel Mazáč (Sport)Když jste hrával, rodina si vás moc neužila. Doufám, že teď jí to vracíte.
„Co se týče fotbalového vytížení, tak je to časově skoro stejné. Bohužel. Ale jak jsem říkal, je to jiné. Když mají děti jarní prázdniny, jsme na horách, když letní, někam jedeme. Už jsem součástí programu, ne jako dříve, když jsme je vytrhávali ze školy, protože jsem měl zrovna volno. Nic není narychlo, je to klidnější.“

Co byste si přál jako fotbalový dárek ke kulatému výročí?
„Od Budějic by mi stačila výhra nad Hradcem. To budu spokojený. Reprezentaci a nám všem bych přál, aby postoupila na EURO ze skupiny. To bych také bral jako dárek.“