FOTOGALERIE | Co může být pro návštěvníka muže být příjemnější, než když u vystaveného exponátu vidí i osobu, která k němu patří? Členové stříbrného týmu z MS 1962 to nabídli v muzeu brazilského fotbalu v Sao Paulu.
Na obrazovce běží sestřihy zápasů, nechybí přirozeně finále Brazílie-Československo 3:1. Josef Masopust hledí na svůj gól před 50 lety a jen špitne: „To jsem byl tehdy rychlý.“ Okolní návštěvníci jen strnule hledí a nevěří, že českou fotbalovou legendu vidí v dvojexpozici: na obrazovce i na vlastní oči před ní.
Průvodce muzea Marcelo v krátkosti přibližuje historii stadionu Municipal, kde muzeum brazilské fotbalové slávy našlo své sídlo. „Já tu hrál, když jsi ještě nebyl na světě,“ připomíná Jiří Tichý rok 1956, kdy tu československá reprezentace prohrála 1:4. „Tehdy jsme vyhráli na Maracaná v Riu 1:0 a tady nám to vrátili,“ připojuje vzpomínku Josef Masopust.
Čas je v muzeu vždy velmi zajímavým pojmem. „To je pak Charles Miller, jehož rodiče pocházeli z Anglie, a v roce 1894 přinesl do Brazílie fotbal,“ pyšní se Marcelo pánem s navoskovaným knírem. „To už Sparta rok existovala,“ podotýká Václav Mašek, člen chilské party, jenž tři roky zastával funkci nejvyššího muže letenského klubu.
V každém sále členové stříbrné party našli něco, co je upoutalo a k čemu měli co říct. Jak se dříve hrálo, koho osobně potkali, jaké mají vzpomínky. A muzeum svou přítomností výrazně obohatili.
