Komu pomohla amnestie? Vězení se vyhne i boss Chvalovský
Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause musela potěšit i bývalého šéfa českého fotbalu. František Chvalovský získal jistotu, že se vyhne vězení v případě úvěrových podvodů.
Chvalovského kauzu spojenou s úvěrovými podvody začala policie vyšetřovat totiž již v roce 2001. Případ bývalého nejvýše postaveného fotbalového bosse proto splňuje podmínky amnestie.
Trestní stíhání bylo zahájeno před více než osmi lety, přičemž horní sazba v trestním zákoníku nepřesahuje v tomto případě deset let odnětí svobody.
To byl také trest, který si Chvalovský vyslechl u Městského soudu v Praze v červnu 2011. Letos v prosinci Vrchní soud rozsudek zrušil a vrátil ho zpátky právě k Městskému soudu. Ten už by nyní měl složku se jménem Chvalovského uzavřít.
O co přesně v celém případě šlo? Podle obvinění měl Chvalovský v letech 1998 až 1999, kdy ovládal potravinářské firmy Satrapa a Českomoravská agrární společnost (ČAS) spolu s dalšími pěti obviněnými manažery těchto firem připravit Komerční banku zhruba o 1,5 miliardy korun.
Obvinění podle policie půjčené peníze nepoužili na nákup zemědělských produktů, jak bylo s KB dohodnuto, ale na splácení předchozích dluhů.
Ve fotbalovém prostředí měl Chvalovský mnohem příznivější pověst. V paměti nejvíc zůstává příběh vesnického klubu z Blšan, který dokázal vytáhnout až do první ligy a stal se také prvním předsedou Českomoravského fotbalového svazu.
V roce 1993 stál u zrodu marketingového projektu STES, který do fotbalu přivedl silné sponzory. V letech 1998 až 2002 byl členem výkonného výboru Evropské fotbalové unie (UEFA).
V roce 2001 ve funkci předsedy fotbalového svazu skončil po odvolání na valné hromadě. Jednání se Chvalovský nemohl zúčastnit, protože v tu dobu seděl ve vazbě.
Po odstoupení Ivana Haška před rokem a půl se v médiích objevily spekulace, že by se mohl vrátit zpátky do českého fotbalu, Chvalovský to prostřednictvím svého advokáta Jindřicha Rajchla popřel.
