Josef Masopust, držitel Zlatého míče nejlepšího fotbalisty Evropy za rok 1962, a Eusébio, jenž nejprestižnější individuální poctu získal o tři roky později, byli na hřišti nesmiřitelní rivalové, v soukromí ovšem velcí kamarádi. Přátelství jim vydrželo až do konce života portugalské legendy. Jejich setkání bývala srdečná během kariéry i po jejím skončení, dvě se však poněkud odlišovala.
Je březen 1963 a Dukla Praha se chystá k odvetě čtvrtfinále Poháru mistrů proti obhájci trofeje portugalské Benfice Lisabon. Naději má, první duel skončil porážkou 1:2, na domácí půdě se taková ztráta dá dohonit. Nepodařilo se, bezgólová remíza posílá dál portugalského šampiona.
Utkání má však slavnostní předehru. Záložník Dukly a československého reprezentačního týmu Josef Masopust přebírá od zástupce redakce francouzského týdeníku France Football, pořadatele ankety, Zlatý míč nejlepšího fotbalisty Evropy za rok 1962.
Prvním gratulantem je Eusébio, největší portugalská hvězda těch dob. Ta se stejného ocenění dočkala v roce 1965.
Obě fotbalové veličiny se staly přáteli. I po skončení aktivní kariéry. Eusébio neváhal a přijel na v roce 2011 oslavu 80. narozenin československého internacionála.
Do Prahy ochotně zavítal i loni na oslavy 120. výročí založení Slavie Praha. A opět se setkali. Dvě legendy 60. let, dva Zlaté míče nejlepšího fotbalisty Evropy. Stalo se tak u příležitosti 50 let, kdy Eusébio blahopřál před zápasem Masopustovi k jeho ceně. Teď si mohli gratulovat navzájem.
Eusébio vzpomenul, že nejkrásnější věc, kterou si kdy z Prahy přivezl, byla křišťálová broušená váza. Věnoval ji manželce, která byla ze značky Bohemia Cristal nadšena.
Když se po 50 letech před ním objevila jiná, Masopustův dárek, Eusébio zmlkl. „Trvalo to asi dvě minuty, až jsme začali být nervózní, co se stalo,“ přibližuje okamžik Jiří Hora, předseda Klubu přátel Josefa Masopusta. „Pak přiznal, že byl tak tímto dárkem dojat, že nebyl schopen promluvit.“
Zvěst o smrti Eusébia Masopusta zaskočila. „Nečekal jsem to,“ přiznává. „Když jsme se loni potkali, nebyl v nejlepší fyzické kondici, ale o slabém srdci jsem nic netušil,“ prozrazuje.
„Řekli jsme si, že se snad ještě setkáme. Už to nestihneme,“ neskrývá Masopust dojetí.
„Je mi smutno. Odešel mi další velký přítel,“ přiznává.
