Kulomet u borovičky

BRATISLAVA - Stačí, když vysloví pár slov. Jeho nezaměnitelný tón hlasu ihned evokuje vzpomínky na sportovní komentování v dobách hluboké totality. Karol Polák zůstává pořád svůj. Nebojí se pálit ostrými na slovenské poměry nejen ve fotbale, nebojí se nahlas říct svůj názor, byť tíha jeho argumentů někdy odpovídá věku 73 let. Schůzku naplánuje do kavárničky na bratislavském hlavním nádraží. "Mám to kousek městskou dopravou," objasňuje netradiční místo srazu. K povídání si objednává pivo a borovičku. "Víte, dnes je snad jediný den, kdy nemusím řídit, tak proč bych si nezavdal," usměje se. Je deset dopoledne a Polák spustí mnohdy až kulometnou palbu odpovědí, kterou je někdy velmi těžké nejen zastavit, ale i ukočírovat... Karol Polák se narodil 7. září 1934 v Bratislavě, jeho otec hrával fotbal za 1. ČSŠK Bratislava, on jako dorostenec chytal za ČH Bratislava. Studoval Divadelní fakultu VŠMU v Bratislavě, od roku 1958 pracoval jako sportovní komentátor Československé televize. Jeho hlavními sporty byly fotbal a krasobruslení. Komentoval dvanáct olympijských her, osm mistrovství světa ve fotbale. Před dvěma lety se vrátil za televizní mikrofon, když na TV Markíza komentoval přímý přenos fotbalového zápasu Slovensko-Rusko. "Nebral jsem to jako návrat na obrazovky. Dělal jsem i jiné pořady pro televize, komentoval jsem přenosy různých sportů na internetu," říká. Jeho životem je nejen sport, ale i estrády, moderování plesů, večírků. "Jsem jako u vás Mirek Donutil, udělám si na dvě hodiny program, který přizpůsobím klientele. Mluvím, hraju, zpívám," vysvětluje. V prosinci uvidí Poláka i diváci České televize v pořadu Petra Svěceného a Vojtěcha Bernatského Neuvěřitelný svět rekordů. "Mám toho tolik, že nevím, kam dřív skočit. Kalendář už mám do jara zaplněný," lamentuje naoko.