100 důležitých gólů (80. až 61. místo): Řepka pro titul, Kuka pro Liberec i legendy
80. Tomáš Chorý
(12. 12. 2018; PLZEŇ-AS Řím, skupina Ligy mistrů)
Třikrát se Viktoria objevila mezi evropskou šlechtou, a pokaždé dokázala přesídlit do jarního play off Evropské ligy díky prosincovému vzepětí. Naposledy v hodně svízelné situaci, po debaklech 0:5 v Římě a doma s Realem Madrid musela vyhrát nad Italy. Po hodině vedla, za šest minut o náskok přišla, ale za další čtyři minuty stadion rozburácela. Kovaříkovu ránu gólman vyrazil k obru Chorému, který míč rybičkou vrátil do sítě. Byl to gól za téměř sto milionů korun, CSKA utřel nos.

79. Milan Dvořák
(4. 12. 1957; DUKLA-Manchester United, 1. kolo PMEZ)
Jediný triumf českého klubu nad rudým gigantem z Manchesteru. Univerzál Dvořák se prosadil už v 17. minutě. Po debaklu 0:3 na Old Trafford bylo k postupu daleko, ale i domácí výhra 1:0 před 30 tisíci diváky zasloužila úctu. Soupeř překypoval ohromnou silou, vedl ho slavný kouč Matt Busby, ale už 6. února zničila klub tragédie. Po bělehradské čtvrtfinálové odvetě spadlo letadlo v Mnichově, 23 pasažérů zemřelo. Předtím na Strahově hrálo sedm obětí v čele s Duncanem Edwardsem.
78. Roman Vonášek
(21. 10. 1992; Brémy-SPARTA, 2. kolo PVP)
„Důležitej a hezkej,“ pochválil se střelec. Proč? Sparta vedla v lijáku u obhájce trofeje 2:0 díky trefám Sopka a Dvirnika. Jenže před půlí ztratila vyloučeného kapitána Chovance a pak i náskok. Kouzlil brankář Kouba, tým doufal v remízu, ale v nastavení utekl vpravo Jiří Němec, poslal centr na opačnou stranu, v rohu vápna zpracoval míč Vonášek a vymetl šibenici – 3:2! Odvetu rychle stvrdil Siegl, a pozor: Werder s koučem Rehhagelem ve stejné sezoně ovládl bundesligu.
77. Ján Kozák
(21. 10. 1981; DUKLA-Barcelona, 2. kolo PVP)
Kdo jiný mohl porazit slavnou Barcelonu než nejlepší československý fotbalista za rok 1981? Na bahnitém terénu skončil v bráně jeho polostřílený centr z ostrého úhlu, jemuž pomohl do sítě soupeřův kapitán Olmo. Škoda že budoucí trenér slovenské reprezentace minul další šanci po nahrávce Petra Rady a zůstalo u 1:0. V odvetě už dominoval favorit s hvězdami Allanem Simonsenem a Berndem Schusterem 4:0, na konci sezony se Barca těšila z trofeje.

76. Michal Kadlec
(3. 9. 2011; Skotsko-ČESKO, kvalifikace EURO)
V konkurenci španělských mistrů světa bylo ve hře o postupovou naději už jenom jedno místo. Pro Skotsko, nebo Česko? V Hampden Parku si zařvalo hymnu 52 tisíc hrdých ostrovanů a domácí tým dvakrát dohnali do vedení. Při zúčtování by to Skotům stačilo, jenže nepočítali s tím, že minutu před koncem přistane ve vápně po kontaktu se vzduchem Jan Rezek a sudí pískne absurdní penaltu. Remíza 2:2 byla na beku Kadlecovi, ten zavěsil pod břevno a Češi na EURO nechyběli.
75. Tomáš Řepka
(15. 5. 2010; SPARTA-Teplice, poslední kolo ligy)
Dvouletá vláda Slavie lezla rivalovi silně na nervy, k jejímu sesazení chyběl krůček. Do posledního kola běželi tři adepti na titul: Sparta s o 5 gólů lepším skóre než rovnocenný Baník, za nimi číhal o pouhý bod vzdálený Jablonec. Veterán Řepka vyskočil krátce po půli na Žofčákův centr a zatloukl ho do sítě. „Přál jsem si, aby už nikdo gól nedal, aby to takhle skončilo,“ vzpomínal. U 1:0 zůstalo. Kdyby se netrefil, slavil by Jablonec, protože Baník jen remizoval v Příbrami.
74. Tomáš Skuhravý
(26. 4. 1995; ČESKO-Nizozemsko, kvalifikace EURO)
Na konci téhle pouti bylo stříbro z Wembley, ale předcházelo mu několik kvalifikačních nerváků. Jako tenhle na Letné. Poločas zmaru vyhráli oranjes 1:0, vládli bratři de Boerovi, Seedorf, Overmars. Ovšem 4 minuty po pauze nastartoval Bomber mohutný obrat. Převzal přihrávku zády k brance, zaměstnal čtyři soupeře, poslal míč do strany Látalovi, ten mu ho nacentroval zpátky a Skuhravý v záklonu hlavičkoval do sítě. Za chvilku se přidali i Němeček a Berger: 3:1, žijeme!
73. Tomáš Skuhravý
(6. 9. 1995; ČESKO-Norsko, kvalifikace EURO)
A znovu Bomber, a opět v krajně složité chvíli. Boje o anglický šampionát se blížily k závěru a na vrcholu tabulky se smáli Norové s 20 body. Češi jich měli jen 12, Nizozemci 11. Fór byl v tom, že Norům stačil k postupu bod, ale museli ještě k oběma rivalům, ti navíc počítali s šestibodovým balíčkem z duelů s outsidery. Na Letné šlo tedy o hodně, a do toho penalta už v 6. minutě! Všichni se báli, Skuhravý ne. Proměnil, vyhrálo se 2:0. A na EURO postoupili Češi a Nizozemci...

72. Jiří Vaďura
(4. 11. 1986; Leverkusen-DUKLA, 2. kolo Poháru UEFA)
Vyřadit lídra bundesligy na jeho hřišti, to je svátek vždycky. Tím spíš, pokud má soupeř navrch. V Praze uhrál Leverkusen bezgólovou remízu, pak v domácí soutěži smáznul v Mnichově Bayern 3:0 a za tři dny se vrhl na Duklu, nad kterou po čtvrthodině vedl. Hosté ale vzdorovali, v 79. minutě si v brejku předali míč Fitzel, Griga a vyrovnal 21letý junior Vaďura. Později výtečný levý obránce Olomouce byl přesně v polovině života, který mu zkrátila těžká nemoc.
71. Marek Bakoš
(24. 8. 2011; PLZEŇ-Kodaň, předkolo Ligy mistrů)
Šest zápasů, šest výher, 18 gólů. Tažení za první účastí Viktorie mezi smetánkou mělo jedinou nervózní pasáž. Při odvetě ve vyprodaném pražském Edenu, kam si přivezla z Dánska sladkou výhru 3:1, jenže soupeř otevřel skóre. Plzeňané se lekli, kazili, tonuli v obavách z dalších úderů. Až Jiráček stříleným centrem v 69. minutě vybídl k vyrovnání slovenského kanonýra. V nastavení trefil výhru a záruku odměny 225 milionů korun Ďuriš, český fotbal se dočkal LM po čtyřech letech.
70. Václav Svěrkoš
(7. 6. 2008; Švýcarsko-ČESKO, skupina EURO)
Turnaj, který většině fanoušků připomene kiks Petra Čecha a zdrcující turecký obrat v postupové hře. Menšina si ale vzpomene i na báječný start, vítězství nad domácím týmem v premiéře, kterou sledovala nejen celá Evropa. V Basileji měl navrch protivník, Čech pod palbou kouzlil. A pak, v 71. minutě, to přišlo. Galásek zastavil nebezpečný kontr dalekonosnou hlavičkou, balon se snesl až za ofsajdovou past, kam se vřítil náhradník Svěrkoš a v tísni šajtlí uklidil míč do sítě.
69. Richard Dostálek
(29. 9. 1998; SLAVIA-Schalke, 1. kolo Poháru UEFA)
K odvetě na Strahov přicestoval bundesligový vítěz soutěže z roku 1997 s tenkým jednogólovým polštářem. O ten ale přišel už v 18. minutě, protože se ryšavý záložník po otočce ve vápně opřel do míče a parádním halfvolejem zavěsil k tyči. Hosté i s tandemem Látal & Němec gól nedali, a tak se bitva přenesla do penaltového rozstřelu. Všichni slávisté - Horváth, Labant, Dostálek, Vágner a Kozel – dali, poslední soupeř ne, gólman Černý vystihl Van Hoogdalemův pokus.
68. Jan Bořil
(28. 8. 2019; SLAVIA-Kluž, předkolo Ligy mistrů)
Jen jednou si vyhlášená pražská značka zahrála LM, na podzim 2007. Jinak si lízala rány z devíti neúspěšných kvalifikací, kde ji zastavovaly i týmy jako Tiraspol či Apoel. Rumunský mistr se ovšem ke katům nepřidal, doma prohrál po trefě Masopusta, a protože brankář Kolář chytil penaltu. Gólové razítko v odvetě bouchnul po hodině Bořilův vpád do vápna. Slavia v tu chvíli získala téměř 400 milionů korun a mohla se začít těšit na Barcelonu, Dortmund a Inter Milán.
67. Tomáš Wágner
(10. 12. 2013; PLZEŇ-CSKA Moskva, skupina Ligy mistrů)
I po průběžných 525 minutách z 540 možných bez jediného bodu můžete přežít evropskou zimu. Bayern a Manchester City byly pro Viktorii supertěžká váha, a tak se boj o třetí místo a vstupenku do jarní Evropské ligy zúžil na honěnou s ruským CSKA. V Moskvě vyhrál soupeř 3:2 (Bakoš snížil v nastavení), v Plzni vedl ještě čtvrt hodiny před koncem 1:0. Pak vyrovnal Kolář a v poslední minutě odstartoval euforii náhradník Wágner. Rozhodl vyšší počet vstřelených gólů venku.

66. Pavel Kuka
(10. 5. 2002; SLAVIA-Žižkov, poslední kolo ligy)
Pikl, Sabou, Chihuri... I tahle jména se mohla vyjímat na nástěnce ligových šampionů. Viktorce stačilo vydržet na Strahově ještě pět minut, sebrala by bod i titul. Jenže sebrala jenom všech osm žlutých karet v utkání, podivně odevzdaným výkonem mířila naproti průšvihu a ten nastal, když gólman Pižanowski nevyběhl, stoper Mlejnský nezacouval a Kuka snadno rozvlnil síť. Na první místo díky tomu poprvé v dějinách skočil Liberec, jemuž neublížila ani porážka v Ďolíčku.
65. Jan Koller
(4. 5. 2002; DORTMUND-Brémy, poslední kolo bundesligy)
Šest Čechů slavilo německý titul: Miroslav Kadlec, Pavel Kuka, Jan Šimůnek, Patrik Berger, Tomáš Rosický a Jan Koller. Ovšem pouze dobrácký obr dal gól v závěrečném utkání a zásadně přiblížil oslavy. Borussia potřebovala vyhrát, ale vedl Werder. Než se před pauzou opřel do míče pár kroků před vápnem Koller a vyrovnal. Čtvrt hodiny před koncem těsně podskočil centr, ale za ním sbíhající Ewerthon balon do sítě dopravil. A konkurent z Leverkusenu o bod utřel.
64. Oldřich Urban
(8. 11. 1972; SPARTA-Ferencváros, 2. kolo PVP)
Svízelná mise pro Spartu. Předtím v Budapešti prohrála 0:2, což, jak známo, bývá protivná varianta pro odvetné součty. Letenská kalkulačka zkolabovala po půlhodině, soupeř vyrovnal na 1:1. Neotřásly s ním trefa Jaroslava Káry před přestávkou ani druhý zásah Jaroslava Bartoně na 3:1, strnul teprve při momentu z 80. minuty. Kára sprintoval za dlouhým míčem, srazil se s brankářem a východoněmecký sudí překvapivě písknul penaltu. Tu Urban bezpečně proměnil – 4:1 a postup!
63. Miroslav Gajdůšek
(1. 11. 1978; DUKLA-Everton, 2. kolo Poháru UEFA)
Skvělá show proti anglické síle. Everton doma v 78. minutě zvýšil na 2:0 a bylo zle, jenže v závěru snížil obránce Luděk Macela a plán pro odvetu byl rázem úplně jiný: Dukle stačil jeden gól. Na vyprodané Julisce před 30 tisíci diváků neúnavně mačkala soupeře, který postavil obrannou zeď, na rohy vyhrála 18:3! Soustavný útok pohánělo vpředu trio Vízek-Nehoda-Gajdůšek a třetí z nich v 81. minutě krásnou střelou z rohu vápna rozburácel nejen pražské Dejvice.
Podívejte se na jiný zápas v hlavní roli s Miroslavem Gajdůškem
62. Bořek Dočkal
(17. 3. 2016; Lazio Řím-SPARTA, osmifinále Evropské ligy)
0:3! Podobný český fičák pocítil doma špičkový italský klub už v roce 2013. O kolo dřív Plzeň vycvičila Neapol v úvodním zápase play off. Sparta se ale předvedla v těžší situaci. Po domácí remíze 1:1 musela dát minimálně gól, navíc se čekal nápor římské ofenzivy, které šéfoval německý zabiják Klose. Ostrý nástup se skutečně odehrál, ale na druhé straně. Dočkal zacílil v 10. minutě z voleje k tyči, po něm i Krejčí a za chvíli Juliš. Poločas 0:3, opařené Lazio oněmělo.
61. Alois Grussmann
(9. 12. 1987; VÍTKOVICE-Guimaraes, osmifinále Poháru UEFA)
Thriller ze zlatého fondu klubu, který slavil titul 1986, následně získal stříbro a válel i v Evropě. Tento podzim vyřadil Stockholm a Dundee United, ale v Portugalsku prohrál 0:2. Na zmrzlých Bazalech se ovšem jižané trápili, Kovačík je načal dorážkou a záložník Grussmann znejistil dvě minuty před koncem. V penaltovém rozstřelu stačilo, že uspěli Šourek, Bartl, Kadlec, Grussmann i Kovačík. Vítkovice zastavil až Espanyol. V lize skončily osmé a výš už nikdy nebyly.

Jak jsme vybírali
- Do žebříčku jsme seřadili významné góly. Některé z nich jsou i krásné, ale to nebyl náš hlavní motiv.
- Trefy jsou to české i československé. S vlivem na (ne)úspěch českého nebo československého fotbalu. Proto v seznamu najdete také řadu slovenských střelců, kteří kopali mj. za společnou reprezentaci.
- Zásadní prioritu měl mezinárodní úspěch. Reprezentační i klubový. Do výčtu se nám ale pochopitelně vešly i thrillery v koncovkách ligových sezon.
- Nehledejte nutně góly vítězné. Leckdy měly rozhodující váhu údery vyrovnávací, někdy dokonce korigující porážku – třeba v odvetách evropských pohárů.
- Snažili jsme se vyhýbat penaltovým rozstřelům. Pokud tedy nepřinesly globální zlatou radost...
- Pozor: z žádného utkání jsme nezvolili víc než jeden gól. Vždycky ten jeden zastínil ty ostatní.
- Všímali jsme si gólů, které měly ohromný dopad na momentální situaci. Třeba takových, jež vdechly život skomírajícímu týmu v nakonec neúspěšné kvalifikaci.
- Všímali jsme si gólů, které skolily titána. I když to málokdy stačilo na postup, vzkaz do světa se počítá, symbolická cena je vysoká.
- Řešili jsme i nečekaná dilemata. Je víc vyrovnání těsně před koncem základní doby, nebo rozhodující gól v prodloužení? Emoce podobné, na konci možná větší, jenže bylo by druhé bez prvního?
A na závěr nezbývá než prominout autorům žebříčku nějaké to případné opomenutí. Subjektivní vzpomínky taky hrály roli...



























