Obhájci v Peltově kauze se vymezují vůči státnímu zástupci: Co důkazy?

Bronislav Šerák, obhájce Miroslava Pelty, prohlásil, že odposlechy nebyly získány zákonným způsobem. Policie podle něj dne 14. listopadu 2016 pojala na základě Peltových odposlechů z jiné kauzy (soudní spor Roman Berbr versus rozhodčí Tomáš Kovařík) podezření, že může dojít k machinacím s dotačními tituly. „A ještě téhož dne byla podána žádost o povolení odposlechů s tím, že byly vyčerpány všechny jiné možnosti. Žádosti bylo vyhověno,“ říká Šerák a zpochybňuje ono „vyčerpání všech možností“ během jediného dne. „Prostě se poslouchá, poslouchá, poslouchá, že z toho třeba něco vypadne.“ V téhle souvislosti připomíná, že k činům, z nichž Peltu viní obžaloba, mělo dojít až roku 2017, tedy po nasazení odposlechů. „Takový příkaz k odposlechům je v rozporu se zákonem. Odposlechy byly zneužity. Je to jediný klíčový důkaz obžaloby, proto to musím říct,“ tvrdí s dovětkem, že bez ohledu na odposlechy je jeho klient nevinný.

Zkraje ledna 2017 se musela Simona Kratochvílová ze dne na den vystěhovat z domu sdíleného s ministryní Kateřinou Valachovou. Oslovila Miroslava Peltu, který jí nabídl svůj pražský byt na Senovážném náměstí. Dle obžaloby tento byt sloužil k soukromým schůzkám obou, při nichž – kromě ryze soukromých činností – měl Pelta náměstkyni instruovat, kam mají směřovat dotace. Přitom poskytnutí bytu samo o sobě mělo představovat úplatek. Bronislav Šerák to odmítá. „Pelta v bytě skutečně komentoval jednotlivé žadatele, někdy i expresivně, ale nikde z toho nevyplývá, že by vyzýval k udělení, či neudělení dotace, ani není důkaz, že by se následně ve věci jakkoli konalo. Státní zástupce vytvořil příběh, ale nemá oporu v důkazech,“ tvrdí obhájce. Odmítá také byt coby úplatek. „Státní zástupce zamlčel sms, z níž jasně vyplývá, že paní Kratochvílová byt jako dar nebrala.“ Milan Štětina, obhájce Kratochvílové, pak prohlásil, že jeho klientka za bydlení platila v hotovosti.

Jeden z klíčových důkazů se od začátku snaží obhájci rozcupovat. Věc se měla tak, že Pelta na podzim roku 2016 předal Kratochvílové voucher v hodnotě dvou set tisíc korun od cestovní kanceláře Alexandria splatný s ročním odkladem. Státní zástupce Trčka to považuje za zřejmý úplatek. „Od začátku klientka věděla, že musí voucher uhradit. Měla opakovaný zájem k zaplacení, což se později i stalo, byť platba proběhla ve chvíli, kdy byla ve vazbě. Ovšem řadu měsíců před splatností,“ pravil obhájce Štětina. S tím koresponduje výpověď marketingového ředitele Petra Šatného, který ve svém svědectví uvedl, že byl Kratochvílovou kontaktován ohledně platby. „Navíc je vyloučeno, že se mělo jednat o utajovaný zájezd. Klientka dokonce dovezla Valachové ze Seychel dárek,“ zmínil drobnost Štětina. Podle obžaloby ale Kratochvílová voucher přijala s vědomím, že se nemusí platit. V tom panuje evidentní rozpor.

V úterý státní zástupce Ondřej Trčka navrhl vysoké tresty pro všechny obžalované v rozmezí pěti až deseti let nepodmíněně. O den později byl obhájci, kteří přednesli závěrečné řeči, napaden, že v obžalobě nejsou žádné důkazy. „Myslel jsem si, že dnes budu reflektovat na dokazování, ale nemohu tak učinit, jelikož státní zástupce žádné důkazy nedodal. Z jeho strany se jednalo o argumentaci z nevědomosti. Řečník (Trčka) počítá, že veřejnost o věci nic neví,“ pálil ostře Milan Štětina, obhájce Simony Kratochvílové. Stejně tvrdě zpochybnili Trčkovu závěrečnou řeč i další právní zástupci. „Čekal jsem na důkazy, ale marně,“ rozhodil rukama Bronislav Šerák, advokát Miroslava Pelty. Na středečním jednání Trčka chyběl, proto také neslyšel shodná stanoviska všech obhájců. „Navrhuji, aby soud zprostil mého klienta obžaloby v plném rozsahu,“ zaznělo po každé závěrečné řeči.

Bývalá šéfka resortu MŠMT Kateřina Valachová má v celém případu svoji podstatnou roli. Byla to ona, kdo dosadila Kratochvílovou do křesla náměstkyně. Byla to ona, minimálně podle obhajoby, kdo na společné večeři Kratochvílové představila Peltu s Janstou coby dva své poradce pro sport a garanty některých dotačních programů. Valachová ale dříve u soudu popřela, že by se tak stalo. „Nemluví pravdu, nebo lže,“ řekl ve středu Štětina. Pro jeho tezi hovoří výpověď Iva Kaderky, šéfa tenisové federace. Ten totiž uvedl, že Valachovou opakovaně žádal o schůzku. A že byl přijat až poté, co jeho zeť (Lukáš Krpálek) vyhrál olympiádu v Riu. Setkání trvalo jen pár minut, pak byl ministryní odkázán na poradce – Peltu a Janstu. Mimochodem, obě dámy byly blízké přítelkyně, bydlely spolu v jednom bytě. Když se o jejich vztah začala zajímat bulvární média, ministryně svoji podřízenou ze společného bydlení vyhodila. „Soudu se snažila účelově namluvit, že v době, kdy byla ministryní, už spolu nebydlely. Vypadá to na bezvýznamnou lež, ale vypovídá o chování Valachové,“ pokračoval Štětina.

Obžaloba viní Miroslava Peltu, že přesvědčil náměstkyni Simonu Kratochvílovou a ministerského ředitele odboru sportu Zdeňka Břízu, aby nezákonně navýšili dotaci pro fotbalovou asociaci o 19 milionů korun. „Nebylo prokázáno,“ říká obhájce Bronislav Šerák, „a to ani z nezákonných odposlechů, že by Pelta nějaké takové pokyny dával.“ Ještě podstatnější však podle něj je – a toto soud podle něj naopak prokázal jasně, protože to potvrdili všichni svědci – že fotbal byl o zmíněnou částku ochuzen chybou ministerské úřednice, která špatně vyplnila tabulku. Namísto cca 189 milionů napsala 169, což bylo v rozporu s předem dojednanými podmínkami. „Pelta se musel, ne že mohl, musel se ozvat. Jako správný předseda fotbalu, ale také coby odborný garant jmenovaný ministryní Valachovou. Šerák rovněž zmínil mail ministerské úřednice Soni Krumphanzlové z července 2017, který přiznává chybu u sedmnácti položek. „A tady pan státní zástupce navrhuje vysoké tresty, přitom opětovně chybovalo ministerstvo. Tamější odborná zdatnost je skandální.“