Když rezonují devadesátky, musí na něj přijít řeč. To on byl brankářským symbolem českého fotbalu. Petr Kouba slavil tituly se Spartou, ve španělské La Lize s Deportivem La Coruňa pod sebe stlačili Real i Barcelonu. Dnes usměrňuje mladíky v reprezentaci do 21 let. Generaci, které 90. léta přijdou jako pravěk. „Ale oni si nás určitě vygooglili,“ směje se vicemistr Evropy z roku 1996.
Na vzpomínání však v realizačním týmu „lvíčat“ není bývalá reprezentační jednička sama. Kumpány mu jsou hlavní trenér Jan Suchopárek či asistent Michal Horňák. „To si pište, že vzpomínáme, především na ty příjemnější věci,“ usmívá se Petr Kouba na začátku rozhovoru.
V čem byly tehdejší časy lepší než dnes?
„Snažili jsme se najít způsob žití naskytnuté svobody, protože do té doby jsme byli dost svázaní. Hledali se cesty, co se může a co nemůže. Někdy byly nastolené hranice opravdu vysoko. A teď nemám na mysli jen nás fotbalisty, ale obecně společnost.“
Současní kluci z jednadvacítky nemají o devadesátých letech téměř ani ponětí. Nekoukají na vás občas jako na marťana, když se vrátíte do minulosti?
„Je to tak. Kluci už se ani nenarodili v době, kdy jsme byli na vrcholu slávy. Vůbec si to nepamatují a je to pro ně dávná historie. Mají jiné starosti. Ani jsme nezaznamenali zvýšený zájem o tehdejší časy. Spíš si to asi přečtou, ale víte, jak to dnes chodí – jedna informace se přečte a už se jde na další.“
Ví vůbec o tom, že jste vychytal Barcelonu?
„To nevím. Ale oni si nás asi vygooglili, jak se dnes říká, a vědí, co jsme zač. Základní informace snad o trenérech mají.“
Devadesátky byly jiné i z pohledu hry brankáře. Hádám správně, že po vás trenéři nechtěli precizní rozehrávku nohou?
„Po změně pravidel už jo, ale bylo to ve smyslu, abychom hráli bezpečně. Jakmile jste dostal malou domů, neměl jste udělat chybu. Odehrát balon do bezpečí, což znamenalo dlouhý nákop, a když to přišlo na slabší nohu, tak ani nevadilo, že se to nepovedlo, hlavně že z toho nepadl gól.“
Jak jste s tím bojoval?
„Naučit se kopat druhou nohou bylo složité. Nikdy jsme to nezvládl do té míry, jako to mají dnešní kluci. Spíš jsem se vždy snažil přijít na to, jak se z té situace dostat. Kluby na tom vůbec neměly postavenou taktiku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
