Pět explozí v Koloseu

Bitva o Řím se dohrávala ještě dlouho po středeční půlnoci ŘÍM - Pět gólů, výtečný fotbal, pekelná atmosféra. Hororové rozuzlení v nastaveném čase. Středeční římské derby mezi Laziem a AS (3:2) nabídlo fantastický scénář. Kapitáni rivalů Rocchi a Totti kráčejí po tartanové dráze, v ruce drží květiny. Míří k portrétu fanouška Lazia Gabriela Sandry, jemuž se před několika měsíci stal osudný incident s policistou. Věnují mu polibek, v očích se jim lesknou slzy stejně tak otci Gabriela. Olympijský stadion tleská. Po chvíli jím však už burácejí tóny hymny "domácího" Lazia, desetitisíce příznivců točí nad hlavami bleděmodrými šálami a vlajkami. Velkolepé divadlo s názvem římské derby může začít. Za jednou z branek dvacetitisícový kotel AS, na opačné straně ještě početnější modrobílý tábor Lazia. Když některý z hráčů odkopne míč do zámezí, zazní ze soupeřova kotle ohlušující pískot. Do ďábelské atmosféry zdárně zapadají i zástupci médií, jejich nestrannost se s začátkem utkání rozplývá jak pára nad hrncem. Hádají se, s chutí si zařvou gól, vztekle kopou do stolků, když jejich tým inkasuje. Při ofsajdových situacích prudce gestikulují. Ve chvíli, kdy televizní záznam na monitoru prokáže, že výrok rozhodčího byl v souladu s pravidly, pousmějí se a poplácají po zádech. S dalším ofsajdem je ale idylka zase ta tam. A pak to přijde. Exploze číslo jedna. Fotbalové "Koloseum", Olympijský stadion, se otřásá v základech. Nešťastný odkop Behramiho trefuje Taddeie, od nějž se míč dokutálí za záda bezmocného veterána v brance Lazia Ballotty. Rudožluté tribuny propuknou v extázi, příznivci Lazia naopak v hysterii. Role si vymění krátce před půlí, kdy útočník Panděv po rychlé akci vyrovnává. Po přestávce začíná pravé peklo i na trávníku. Z kabin nastoupí jakoby jiní hráči, jezdí se nahoru dolů, defenzivní taktika je pryč. Římští "gladiátoři" na trávníku servírují famózní podívanou, orámovanou dalšími třemi góly. Šťastný střelec se jde vždy podělit o radost se svými fanoušky, následován spoluhráči i náhradníky. Pod příslušným kotlem vznikne hrozen, který shora poplácávají fanoušci, kteří se odváží pověsit na plot. Sprint k plotu podstoupí trenér Rossi i český reprezentant David Rozehnal, pouze však v teplákové soupravě. Dvacet minut před koncem zápasu dostává sice od trenéra Rossiho pokyn a jde se rozcvičovat, atmosféru derby na hřišti ale nakonec neprožije. Sladkou chvíli Lazia - třetí a vítězný gól Behramiho v nastaveném čase - zhlédne jen z lavičky. Novodobé "gladiátorské hry" vzápětí končí, většina z padesáti tisíc diváků bouří, příznivci AS stadion houfně opouštějí. Při odchodu si od svých nenáviděných kolegů vyslechnou posměšné úšklebky a gesta, o jejichž významu nelze pochybovat. Vzduchem lítají italské nadávky, nic však nepřesáhne povolenou mez. Bitva o Řím sice na trávníku skončila, fanoušci ji však dohrávají ještě dlouhý čas. Asi hodinu po zápase je kolem stadionu stále rušno, postarší paní zahalená v barvách Lazia se objímá s malou vnučkou, dědeček v autě mačká o sto šest klakson. Totéž ale dělají stovky dalších příznivců Lazia, ať v autech nebo na motorkách. Jejich klaksony zní do římské noci nekonečně dlouho. O autorovi| ROBERT NEUMANN PAVEL MAZÁČ, neumann@deniksport.cz zpravodajové deníku Sport z Říma mazac@deniksport.cz