Na MS to nevyšlo, ale co: Čti za nároďák. Hravá kampaň jede dál, co louská Šmicer?

Křest a představení knihy ŠMICER: Můj druhý život
Jedním z kmotrů Šmicrovy knihy byl Patrik Berger
Vladimír Šmicer pokřtil svou knihu z edice deníku Sport Můj druhý život, za kmotra přišel jeho bývalý parťák Patrik Berger
Křest a představení knihy ŠMICER: Můj druhý život
Křest a představení knihy ŠMICER: Můj druhý život
Křest a představení knihy ŠMICER: Můj druhý život
Jedním z kmotrů Šmicrovy knihy byl Patrik Berger
14
Fotogalerie
šf
Fotbal
Začít diskusi (0)

Říkalo si to o příběh šmrncnutý prvky sci-fi, fantasy nebo magického realismu mexické provenience. Nestalo se, čeští fotbaloví reprezentanti účinkování na mistrovství světa uzavřeli a teď si o něm mohou jen číst. Ale vlastně… Proč „jen“? Svižná kampaň Čti za nároďák, která se rozjela už v dubnu a bude pokračovat do podzimu, chce dokázat, že jen jedna jediná stránka denně stojí za to. A právě sportovní terminologie naplno využívá k tomu, aby tohle poselství rozšířila do všech koutů republiky. „Česko je národ čtenářů. A místo v týmu je pro každého. Společně jsme silnější,“ zní jedno z jejích hlavních motivačních hesel.

Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně

Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás

Výrazy ze sportu (a fotbalu zvlášť) se prolínají celým projektem, za nímž stojí Svaz českých knihkupců a nakladatelů, s podporou Unie vydavatelů. K dispozici je „tréninkový plán“, čtenáři se mohou díky vyplněnému dotazníku na stránce ctizanarodak.cz zařadit mezi gólmany, obránce, hbitá křídla, špílmachry či útočníky, na které dohlíží herec, režisér, spisovatel a bavič Jakub Kohák alias trenér Knihák. Logo tvoří lev s rozevřenou knihou. Vše zkrátka v hravém a odlehčeném stylu, který má ukázat, že to nejhorší je z četby učinit nevábnou povinnost.

„Snažili jsme se vystoupit z bubliny, a proto jsme zvolili terminologii blízkou sportu. Pohyb a čtení jsou dvě nejvýznamnější aktivity, skrze které můžeme udělat něco pro sebe i společnost. Chceme změnit chování lidí tak, aby čtení bylo součástí zdravého životního stylu,“ připomněl na panelové diskusi v Městské knihovně v Praze předseda svazu knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Nejen podle něho je důležité nepovyšovat se nad žádný žánr. „Nepřísluší mi to soudit – každé čtení se počítá,“ řekl. „Je třeba zahodit představu ,správného čteníʽ a jít za svým srdcem,“ nabídla vhodnou taktiku psycholožka Veronika Fiedlerová.

Uplatnit se ji hodí už u čtenářské „přípravky“. Jak na to? „U dětí se ptát: Co máte rády? Kým byste chtěly být? O čem sníte? A na základě toho vybrat text, který by u nich rezonoval,“ dodala Fiedlerová. „Za to, že děti nečtou, si můžeme i my sami ve školách,“ připojila se Milena Tunkerová ze ZŠ 1. máje Kroměříž, která se k akci sama připojila. „Důležitý je prožitek, ne povinná četba.“

Byť k tomu sport s jeho brankami, body a sekundami či rekordy svádí, o množství, délku či rychlost tu v první řadě opravdu neběží. „Fantazii mohou rozjet i jedna dvě věty,“ uvedla vědkyně Anežka Kuzmičová. „Nejde o počet slov, do čtenářského flow se můžeme dostat i s komiksem, grafickým románem,“ upozornila Fiedlerová. Ale přece jen, pouze jedna stránka denně, není to málo, Antone Pavloviči? „Je to perfektní start – a u většiny lidí u jedné nezůstane...“ odtušila Fiedlerová.

Sportovní metafory a termíny jsou přiléhavé z vícera důvodů. Třeba i proto, že mohou bořit zažité představy o čtenářích-samotářích, kteří zabodnou oči do knih někde v ústraní. „Četba působí jako osamělá záležitost, ale jde o stereotyp. To nevýkonové, pro radost, chtějí děti sdílet, funguje to jako ve sportu,“ vrátila se k oblíbené paralele Fiedlerová. Po jiné, stylové, sáhli na základce v Kroměříži, kde splnili ideál organizátorů: aby se jeho myšlenky ujaly nejrůznější instituce či iniciativy.

„První linka – Čti za nároďák – je reklamní, nese emocionální náboj, elán. Druhá je aktivizační: abychom změnili chování, návyky, prolomili stereotypy. A tohle je ta třetí,“ vysvětlil manažer kampaně Ondřej Beneš. V Kroměříži využili dostupné podklady a přidali vlastní nápady. Po vzoru sportovních kartiček si vyrobili ty čtenářské. „Děti je mají rády. Nejvíc máme gólmanů, ale to napravíme,“ usmála se Tunkerová s narážkou na to, že tahle pozice připadá na základě vyplněného dotazníku kampaně těm, kteří se stránek ke čtení teprve chytají. Žákyně a žáci jinak sbírají hvězdičky a každý týden se seběhnou u nástěnky, kde najdou zaznamenané čtenářské pokroky.

Zapojují se ovšem i sami sportovci, včetně fotbalových reprezentantů a legend. Třeba Vladimír Šmicer se svěřil, že naposledy četl poslední bestseller Dana Browna Tajemství všech tajemství a mezi jeho oblíbené autory patří Jo Nesbø. Brankář Martin Vaniak našel zalíbení v knihách o ekonomii jako Bohatý táta, chudý táta. „A teď, když mám před důchodem, víc čtu o zdraví,“ prozradil s úsměvem. Což souzní s údajem propagovaným kampaní, že kdo čte, dožívá se o třiadvacet měsíců déle.

„Počet čtenářů klesá, nečte šestatřicet procent naší populace,“ zjistil Beneš. „Nejvyšší ambicí je ukrojit z nich deset procent, to je jako celé Brno,“ vyhlásil. Ostatně, zatímco například ve středních Čechách se v kampani angažují kladenští hokejisté, na jihu Moravy nezůstávají stranou hokejisté Komety a počítá se také se Zbrojovkou, která slaví návrat do nejvyšší soutěže.

Takže: Čti první ligu, čti za nároďák. I když to na hřišti třeba zrovna nejde…

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů