Barbecue u Mr. Clarka: Jak Nedvěd a spol. nadchli řezníka a hodovali na EURO 96
Grilovat na zahradě u vlastního domku s Nedvědem, Poborským, Šmicerem nebo Bergerem? O tom si fotbalový fanoušek může nechat jen zdát… Jenže Michaelu Clarkovi se to povedlo, a nikdo ho přitom nemusel budit. Barbecue na zahradě někdejšího řezníka, který prodával maso na tržnici v Prestonu, je jednou z podivuhodných, až kuriózních událostí spjatých s českou účastí na úspěšném EURO 1996, od něhož letos uplynulo rovných 30 let. Ve vesničce Catforth, kde se vše odehrálo, na ni vzpomínají dodnes – stejně jako Mr. Clarke. Ani tahle epizoda nechybí v dokumentu deníku Sport Stříbrná cesta, který je ke zhlédnutí pro předplatitele na webu iSport.cz a CANAL+, či ve speciální publikaci GEN Wembley. Ta je k dostání na iKiosek.cz.
Sice to byl jeho nápad, ale ani Clarke tak úplně nevěřil tomu, že by se mohl stát skutečností. A tak oblíbený prestonský řezník s napětím vyhlížel hosty z Česka. Pozval je prostřednictvím své zákaznice a známé Lady Mileny Grenfell-Bainesové – jednoho z Wintonových dětí a dobré duše, která české výpravě ubytované v Prestonu v hotelu Marriott pomáhala. „Moje žena tvrdila, že přijedou jen funkcionáři, že hráči se určitě neobjeví,“ svěřil se Clarke před lety tehdejšímu zpravodaji Českého rozhlasu v Anglii Jiřímu Hoškovi. „Jenže pak se objevily tři velké bílé autobusy – a nám spadla čelist. Musel jsem rychle poslat nejen pro další maso, ale taky pro personál, aby nám se vším pomohl,“ vyprávěl.
Z autobusů se vyvalila celá česká delegace: svazové vedení v čele s Františkem Chvalovským, ale také vedoucím mužstva Miroslavem Peltou či manažerem reprezentace a zároveň hráčským agentem Pavlem Paskou, Dušan Uhrin starší a členové jeho realizačního týmu, i hvězdy Nedvěd, Poborský a spol. Navíc se k hráčům připojily manželky a partnerky, jež mohly přijet za odměnu za postup ze skupiny, nescházeli ani novináři. Stačil jediný pohled, nebo spíše nádech, aby všichni zjistili, že jim Clarke nachystal hotovou hostinu. Ve zmínkách tuzemských novin se dokonce psalo rovnou o hodech. „Čoudilo to tam po půlce vesnice,“ směje se dlouholetý reprezentační kustod Jiří Šíma. „Stoly se prohýbaly jídlem,“ dodává jeho kolega Jaroslav John.
Podávaly se hlavně hovězí bifteky a roštěnky, stoly se ovšem prohýbaly i pod spoustou zeleniny. Týmový lékař Petr Krejčí musel přimhouřit oko, nebo raději rovnou dvě, nicméně všem chutnalo a pro jednou se to dalo přežít. „Ale nebylo to tak, že bychom se tam jeli najíst. V Marriottu jsme měli všeho dost, navíc se o nás staral Pepa Golis,“ vzpomíná Poborský. Týmový kuchař Golis na zahradě rovněž nechyběl. Mimochodem, sám uměl vyjít hráčům vstříc. A po zápasech na tajňačku, aby to trenéři nevěděli, na jejich přání servíroval telecí párečky a k tomu jedno pivo. Stal se z toho oblíbený rituál…
Místní záhy zjistili, že se nedostavily žádné primadony, fotbalisté se s nimi naopak ochotně vyfotili a rozdávali autogramy. „Byli tam i vzácní hosté města Preston, místní osobnosti. Mělo to i společenskou úroveň, velmi si nás vážili. Nádhera, udělali to naveliko,“ vzpomíná John. Podle bývalého redaktora Sportu Jiřího Kamína, tehdy v dresu deníku Práce, se z hráčů nejvíc bavil a vše organizoval jinak málo přístupný záložník Jiří Němec. Právě on prý chtěl po Golisovi, aby se podškrábl za něho, brankář Ladislav Maier měl přímo na tělo jedné z fanynek za nepřítomného brankářského kolegu napsat jméno Srniček.
Clarke byl spokojený a jen zářil. Možná si ještě chvíli přece jen nebyl jistý, jestli se mu to nezdálo. Ostatně když jeho dcera měla napsat školní esej na téma, co dělala o víkendu, a vylíčila návštěvu českých reprezentantů u ní doma, u učitelky se to prý setkalo s blahosklonnou reakcí. „Přišla k ní, vzala ji kolem ramen a řekla: ,Ale drahoušku, mělas napsat, co jsi skutečně zažila, a ne, co bys chtěla, aby se stalo,‘“ přiblížil úsměvnou situaci Clarke.
Stalo se to – a český fotbal nezapomněl. V roce 2021 Clarke obdržel děkovný dopis od tehdejšího předsedy asociace Petra Fouska a podepsaný dres útočníka Patrika Schicka. O pět let později se mohl díky natáčení dokumentu deníku Sport Stříbrná cesta přímo v Prestonu s jedním ze vzácných hostů potkat po třiceti letech. A zrovna s Poborským, který mu na čas zůstal na očích v Manchesteru. „Řeknu Michaelovi, to si nenechá ujít!“ byla přesvědčena před příjezdem autora slavného lobu Grenfell-Bainesová.
Bohužel to nevyšlo, Michael už několik let těžce bojuje s rakovinou a ta mu setkání odepřela. „Moc ho to mrzelo, ale musel do nemocnice,“ omluvila ho Lady Milena, ale přivezla jeho fotoalbum plné snímků z grilování. A později, na začátku srpna, když i s manželkou přijel na návštěvu, mu laskavě předala speciální publikaci GEN Wembley, kterou Sport ke stříbrnému jubileu rovněž vydal.
