Vlnu zájmu vzbudil přestup devatenáctiletého opavského útočníka Libora Kozáka do Lazia Řím. Nevídaný přestup, zdá se.
Transakce však dala znovu ožít letité polemice. Je dobře, že čeští hráči odcházejí do velkých zahraničních klubů tak mladí a nezkušení?
Mají šanci tak velký přestup zvládnout?
„Každý na to máme nějaký názor a vždy se jedná o názor subjektivní,“ otevírá diskusi Verner Lička, jenž má s fotbalovou omladinou své zkušenosti. V minulosti vedl českou „21“.
„Ale když svůj názor podložím statistickými čísly, alespoň těmi, která mám v paměti, pak mohu argumentovat konkrétně. A tato čísla mi říkají, že s výjimkou Plašila a Davida Jarolíma se zatím žádný jiný český hráč, který do zahraničí odešel velmi mladý, výrazně neprosadil,“ míní Lička.
„A pak tady máme Nedvěda, Poborského, Jankulovského, Šmicra, Ujfalušiho, Čecha a řadu dalších, kteří získali zkušenosti v české lize a teprve potom přestoupili do velkého klubu v zahraničí,“ pokračuje Lička.
Kozák, jenž v Gambrinus lize neodkopal ani jeden zápas a kterého čeká už příští týden start na EURO hráčů do 19 let, si zřejmě v Serii A hned tak nezahraje. „Vím, že mě teď čeká jediné. Makat, makat a makat,“ říká Kozák a zdá se, že má jasno, do čeho jde. Stačí to?
„Odhadnout se to nedá. Ale znovu říkám, podívejme se, kolik hráčů odešlo do velkých klubů brzy a o kolika z nich dnes víme, že hrají? Je jich málo,“ opakuje Lička. Koho má na mysli? Pekharta v Tottenhamu? Štěcha ve West Hamu? Nebo jiného gólmana Petra v Parmě? Anebo Mazucha ve Fiorentině, kterého navíc přibrzdilo zranění?
„Hráč se musí přirozeně vyvíjet,“ zdůrazňuje někdejší reprezentační asistent. „Pokud je jeho vývoj nějak narušen, hrozí okamžitý pokles výkonnosti. V případě takového přestupu se jedná o velkou změnu.
Zapůsobí na vás neznámé prostředí, neznalost řeči, to všechno se může na výkonnosti podepsat a způsobit následný neúspěch. Myslím si, že je lepší získat nějaké ostruhy v české lize a pak teprve jít dál,“ domnívá se Lička.
„Já bych z naší ligy žádnou kvalitní soutěž, která by mohla přispět k vývoji mladého hráče, nedělal. Její úroveň si ilustrujme čerstvým výsledkem Teplice– Honvéd 1:3,“ říká Pavel Zíka, jeden z nejvlivnějších českých hráčských agentů.
Když slyší, že mladí čeští hráči odcházejí do zahraničí příliš brzy, má po ruce argument. „Stačí si pomoci několika jmény. Fabregas, Španěl, dnes hvězda Arsenalu. Ročník osmdesát sedm. Nebo Agüero, Argentinec, dnes už hvězda Atlétika Madrid. Ročník osmdesát osm. Pato, vycházející hvězda AC Milán. Brazilec. Ročník osmdesát devět. Chápete, co chci říct?“ táže se Zíka.
„Všichni tito hráči přestoupili do velkých zahraničních klubů velice mladí. A všichni se prosadili. Proč by to neměli dokázat čeští hráči?“ zdůrazňuje Zíka.
Lička se ale domnívá, že aby se mohla taková mladá hvězda narodit, musí mnohem více stejně mladých hráčů na cestě k vrcholu zkolabovat.
„Pro klub, jako je třeba Lazio, je finančně velmi nenáročné nakoupit více takových talentů. Řekněme, čistě hypoteticky, že si jich pořídí deset. Velice levně. Z nich se narodí jedna hvězda, pak třeba pár hráčů schopných nastupovat v Serii A, a ten zbytek, to je odpad, na němž klub finančně neprodělá, protože ho ještě nějak zobchoduje. A tito hráči se pak ztratí v nějaké italské nižší soutěži, přestože měli potenciál hrát ve špičkovém evropském klubu. Anebo se vrátí do české ligy, ale kolikrát se takový neúspěch projeví na jejich výkonnosti,“ říká Lička.
„Hráčům říkám a budu říkat to, o čem jsem přesvědčen,“ bere si slovo znovu Zíka. „Pokud máte šanci jít do dobrého zahraničního klubu, neváhejte. Dnes je o mladé hráče zájem, ale je jich čím dál více a ten prostor se bude zužovat. Je škoda promarnit jakoukoliv příležitost,“ apeluje Zíka.
