Berger: V Česku končím

A mohl se vrátit do Curychu, kde je doma. „Postrádal jsem tady upřímnost,“ loučí se s Českem syn sparťanské legendy a nejdražší hráč druhé ligy.

Jak vám klub oznámil, že s vámi nepočítá?
„Zrovna jsem byl na dovolené, když mi třináctého prosince poslal nový sportovní ředitel Krejčí esemesku, ať mu zavolám. Tak jsem to udělal. A on mi řekl, že se mnou, s Inemanem a s Psohlavcem nový trenér Mazura nechce spolupracovat.“

Co bylo dál?
„Pátého ledna jsem přijel do Uherského Hradiště. Prohlásil jsem, že tu smlouvu teda ukončíme. Měl jsem ji ještě na rok a půl. Nemá cenu být někde, kde člověk nemůže dělat to, co má rád. Mou podmínkou pouze bylo, abych se stal volným hráčem. Chtěl jsem čistý stůl, abych mohl jít svou cestou. Ale Slovácko za mě zřejmě hodlalo získat nějaké peníze. Problémy trvaly deset dní. Pak klub s mou podmínkou souhlasil.“

Tím jste se ale připravil o spoustu peněz. Mohl jste dál brát vysoký plat a hledat si angažmá...
„Jasně, to jsem mohl udělat. Ale rozhodl jsem se, že jim tam těch osmnáct měsíců nechám. Byl by to pro mě promarněný čas. Budu hledat uplatnění jinde. Rád bych zůstal u fotbalu. Nejlépe jako hráč. A později třeba v roli trenéra.“

Kam hodláte přestoupit?
„Vracím se do Švýcarska. Tam si začnu něco hledat. Věřím, že naskočím ještě tuhle sezonu. Klidně bych si troufl i na první švýcarskou ligu. Ale nebudu mít problém ani se druhou. O nabídce z Česka jsem neslyšel. A i kdyby přišla, moc bych si to rozmýšlel.“

Co vám radí otec, bývalý slavný záložník Sparty a reprezentace?
„O fotbale se spolu moc nebavíme. Táta mě vždycky nechá jít svou cestou. jí Je mi dvaatřicet a musím sám vědět, co mám dělat.“

Slovenský trenér Jurkemik vás na podzim moc nestavěl. Co jste říkal jeho svérázným metodám?
„Má je opravdu zvláštní. Takové podle mě v dnešní době nefungují. Jurkemik je výborný, férový člověk. Nikomu nechce ublížit. Ale až moc se do fotbalu zažírá, čímž si sám škodí. Svým myšlením pak utloukl i nás hráče. Zabejčili jsme se proti němu.“

Zklamaly vás poměry v českém fotbale?
(přikyvuje) „Jsem hodně zklamaný...Nový trenér by si měl stoupnout před hráče a říct z očí do očí, s kým nepočítá. Poděkoval bych mu, že mi to řekl. Ale pan Mazura se k tomu vůbec nevyjádřil, i když jsem přijel do Hradiště. Jen mi přišla ta esemeska od ředitele. To je velmi špatná komunikace. Takhle se to nedělá.“

Nemyslíte si, že jste odešel z jiných důvodů než výkonnostních? Údajně jste bral přes sto tisíc korun měsíčně, což je na druhou ligu mimořádný plat. A když už Slovácko nehraje o postup, klub vás na jaře tolik nepotřeboval...
„Je fakt, že v tom možná hráli roli jiní lidé a jiné důvody. Já jsem chtěl ve Slovácku zůstat. V létě jsem podepsal smlouvu na dva roky, viděl jsem tam ambice. Slovácku jsem dal přednost před Zlínem, Duklou a Třincem. Bohužel, ten půlrok nevyšel. S tím, že se mluvilo o mém platu, jsem neměl problém. Tohle já neřeším. Pro mě je normální, když se hovoří o penězích. Ve Švýcarsku každý ví, kolik druhý vydělává. A není pravda, jak se psalo, že by mi někdo v kabině záviděl. Parta byla výborná. Týmový duch fungoval.“

V Česku nejste doma, že?
„Od patnácti let žiju ve Švýcarsku. Tam jsem strávil nejdůležitější část života, budoval přátelské vazby. Přítelkyni navíc mám v Nizozemsku. V Česku žije má rodina. Ale je to pro mě cizina. Mé cesty teď povedou do Švýcarska nebo do Nizozemska.“

Co jste postrádal ze Švýcarska?
„Čistotu. Na ulicích, všude. Ta mi chyběla opravdu strašně moc. A pak taky upřímnost. Že lidi neřeknou věci na rovinu.“