Rodí se na Kladně nová fotbalová superstar?
Pokud nezpychne nebo do jeho kariéru nezbrzdí zranění, můžeme se těšit na něco výjimečného. Na Kladně vyrůstá talent. Chodí sice teprve na základní školu, fotbalově už však v mnohém stíhá dospělé borce. Jméno Patrik Svoboda si zapamatujete, uslyšíte o něm!
Je mu teprve patnáct, jeho talent však neunikl nikomu. Ještě před půlrokem působil v žácích, podzim strávil v kladenském dorostu a na začátku ledna si jej do přípravy ligového áčka vytáhl kouč Martin Hřídel.
Svoboda šance využil. Rychle se mezi dospělými adaptoval a hned ve svém prvním zápase za áčko, v Tipsport lize proti Teplicím, skóroval. „Když se na ten zápas koukal obyčejný divák, nemohl poznat, že se na place pohybuje patnáctiletý kluk,“ chválí Eduard Novák, sportovní ředitel Kladna.
Gól padl sice z penalty, přesto všechny zaskočilo, jak sebevědomě si teenager postavil míč a pokutový kop proměnil. „V tu chvíli jsem cítil, že se tady rodí něco výjimečného,“ popisuje okamžik trenér Hřídel.
„V současné době je to náš největší klenot,“ souhlasí Jan Suchopárek, vicemistr Evropy z roku 1996 a v současnosti šéftrenér mládeže na Kladně. „V mládeži prokazuje nadstandardní výkonnost. Je to rozený střelec, v žákovské lize dával 35 branek za sezonu. Zakončení má opravdu velmi dobré. Navíc jde o silový typ, na svůj věk je ohromně fyzicky vyspělý.“
Však už také kolem žáka 9. třídy základní školy na ulici Zdeňka Petříka začaly obletovat obě pražská „S“. „Slavia mě chtěla asi před rokem. Už to bylo skoro dojednané, ovšem Kladno mi nakonec dalo smlouvu, takže jsem ještě počkal. Sparta se spíš jen vyptávala,“ popisuje stydlivě klučina.
Sto sedmdesát pět centimetrů vysoký mladík, jehož předností je rychlost, už nakoukl i do národního týmu hráčů do 16 let. „To je také důvod, proč je pro něj nejlepší volbou dorost Slavie. V reprezentaci na něj chtějí vidět a kdyby zůstal v Kladně, za áčko by asi tolik nehrál a v dorostu by kopal jen v divizi,“ schvaluje rozhodnutí Stanislava Svobodová, Patrikova maminka.
Ta je jediná z rodiny nesportovní typ. Bratr nastupuje v okresním přeboru za Sparta Kladno, tatínek válel svého času v obraně druholigového SK. Nejmladší člen rodiny má zatím potenciál vystoupat nejvýš.
Svoboda: Kluci mě nijak nešetří Jak jste se adaptoval mezi dospělé v A-týmu Kladna? „Myslel jsem, že to bude horší. Kluci mi to však usnadnili, přijali mě úplně bez problémů. Měl jsem strach, jak to budu stíhat fotbalově a fyzicky. Ale myslím, že se mi to nakonec docela povedlo.“ Jak vás berou, vždyť jsou někteří dvakrát starší? „Kluci moc nekoukají na můj věk. Zdá se mi, že mě berou normálně. Na hřišti rozhodně nehledí na to, kolik mi je. Jdou normálně do těla, vůbec mě nešetří.“ Vykal jste jim? „No přiznám se, že jsem chtěl. Nebylo jednoduché jim hned tykat. Ale oni vycítili, že s tím mám problém, tak za mnou hned přišli, představili se, já taky, a už to běželo v pohodě. Samozřejmě s tykáním.“ Patrně však na jaře skončíte na půlročním hostování v dorostu Slavie... „Jestli to dobře dopadne, měl bych tam od února už trénovat. Je to ideální varianta, za kladenské áčko bych v patnácti letech ještě nemohl hrát a dorost tady hraje nízkou soutěž.“ Všimli si spolužáci ze školy, že už jste dal za „áčko“ Kladna gól? „Ano, oni o tom určitě vědí. Ovšem není to tak, že by mě poplácávali po ramenou. Spíš za mnou přijdou, podají mi ruku a pogratulují mi k tomu.“ Jaké to je, když kolem vás krouží Sparta nebo Slavia? „Jsou to hezké pocity, ale někdy je toho moc. Tyhle věci se poslouchají dobře, ovšem stojím nohama na zemi. V tom mi pomáhají i rodiče, pořád mi opakují, ať zůstávám skromný.“ |
