Očištěný Mach: Vězení změní život každému

Dnes žije v ústraní, Spartě však fandit nepřestal.

Už více než šest let je na svobodě, náznaky o své kontroverzní minulosti i soudních procesech, které ho dostaly za mříže, odhání jedinou větou: „Mám čistý trestní rejstřík.“ Petr Mach byl největší celebritou, která uvízla v síti akce „Čisté ruce“, soud však nedávno skutečně uznal jeho nevinu. Přesto někdejší prominentní podnikatel ví, že se nálepky kriminálníka zbaví jen těžko...

V jednom rozhovoru před pěti lety jste říkal, že si pomalu zvykáte na normální život. Už jste si zvykl?
„Ano. Zvykl jsem si. Spoustu věcí jsem si taky už uvědomil. Není lehké vyrovnat se s takovou životní situací, ale je potřeba zachovat si zdraví a chladný rozum.“

Co jste si uvědomil? Jak jste musel změnit život?
„Pobyt třicet měsíců za mřížemi prostě změní život každému člověku. Byla to změna pro celou moji rodinu, nejenom pro mě.“

Co teď děláte?
„Žiju spokojeně se svojí rodinou, to je nejkratší odpověď, kterou vám dám.“ (usmívá se)

Můžete ji prodloužit? Třeba čím se živíte?
„To si právě chci nechat pro sebe.“

Jak se vyvíjí případ, který vás dostal do vězení? Od obvinění z úvěrového podvodu jste byl osvobozen...
„Ano, byl jsem osvobozen od té hlavní kauzy, která mě zničila, v níž se o mně tvrdilo, že jsem okradl banku. Po neuvěřitelných deseti letech očerňování a obviňování se prokázalo padělání úvěrových smluv kýmsi v ČSOB. Byl jsem v plném rozsahu zproštěn obžaloby, bohužel důsledky jednání orgánů činných v trestním řízení byly pro mě i mou podnikatelskou kariéru naprosto fatální. To potvrdil i soud ve svém rozhodnutí o přiznání nemajetkové újmy. Pokud to nevíte, můj trestní rejstřík je čistý. Dále k těmto věcem nemám žádný komentář.“

Další kauzy, třeba obvinění z pojišťovacího podvodu, už jste tedy také dotáhl do konce?
„Mám čistý trestní rejstřík, dál to nebudu komentovat.“

Říkáte, že máte za sebou deset let očerňování. Cítil jste tedy vůbec po osvobozujícím verdiktu zadostiučinění?
„Zadostiučinění to samozřejmě bylo. Pro mě i pro mou rodinu. Bohužel, léta a kariéru mi to zpátky nevrátí, já na to ale chci zapomenout a dívat se jen dopředu.“

Prohlásil jste, že váš případ byl na politickou objednávku, kvůli tomu výroku jste zůstal ve vězení ještě déle. Co byste dělal, kdyby zase vyhrála volby ČSSD?
„Ano, bylo to na politickou nebo politicko-společenskou objednávku. Různí politici mě přece prezentovali jako výsledek akce Čisté ruce. Svými vyjádřeními mi uškodili a ovlivnili rozhodování svých podřízených a orgánů zúčastněných v celé kauze. Naštěstí ale dnes tihle lidé nejsou ve vedení sociální demokracie, někteří nejsou ani jejími členy. ČSSD dneska vnímám úplně jinak než před deseti nebo dvanácti lety. Beru ji jako moderní a otevřenou demokratickou stranu.“

Ve vašem případu hrála politika nezpochybnitelnou roli. Jakou podle vás mělo vaše angažování se ve fotbale? Díky němu jste byl veřejně známou postavou...
„To určitě sehrálo roli. Jako představitel Sparty jsem až do roku 1996 vystupoval ve sdělovacích prostředcích. Možná i to někomu vadilo. Dělal jsem ale jen svou práci. Na druhou stranu, myslím, že i proto měly orgány přistupovat k mému případu opatrněji a zbytečně ho nemedializovat. Tím mě poškodily nejvíce. A když pak došlo k mému osvobození, spousta z nich ze sebe udělala hlupáky.“

Jak jste na tom s fotbalem dnes? Chodíte na ligu?
„Bohužel ne. Dívám se na ni v televizi. Rád bych chodil, ale lidi mě poznávají. Někdo je chytrý, někdo hloupý. A ten mě verbálně napadne, což nemám zapotřebí. Média totiž už tolik neinformovala o tom, že jsem byl osvobozen. Hojně psala o tom, že dnes je proces s Petrem Machem, je obviněn... To běželo až do roku 2007.“

Kdy jste byl naposledy na fotbale?
„Někdy v roce 2004 na Spartě. Pak jsem byl s Pepíkem Jarabinským na derby na Slavii ještě nahoře na Strahově.“

Fandíte stále Spartě?
„Samozřejmě. Jsem sparťan.“

Jak se podle vás liga změnila od doby, kdy jste z ní odešel?
„Změnila se zásadně po organizační stránce, myslím, že klesá její sportovní úroveň. Ale to je můj současný názor.“

Jak vnímáte to, že je pryč doba vás, Borise Korbela a dalších, v uvozovkách, mecenášů?
„Já nebyl mecenáš. Když jsem Spartu budoval, nikdy jsem se za něj nepovažoval. Vždycky to muselo mít hlavu a patu, proto jsme taky oproti ostatním měli štěstí na sponzorský pool.“

Co vám z vaší doby v dnešním fotbale chybí?
„Já bych řekl, že takový klubismus, emoce, špičkování - přitom ve slušné rovině. Vy, jako zástupci médií, jste to ještě rozdmýchávali. Tohle řekl Korbel, tohle řekl Mach. Chybí mi víc zábavy, je to chladná technokratická ekonomika.“

Jaký je váš největší zážitek z fotbalu od doby, co jste z něj odešel?
„Neskutečný, opravdu neskutečný zápas s Realem Madrid. Když si na to dneska vzpomenu, že Sparta s ním hrála vyrovnané utkání, byla zima... Zanechalo to ve mně hluboký dojem. Tenkrát jsem se jako sparťan úplně rozplýval na tribuně.“

Potkáváte se se současným vedením Sparty? S Vlastimilem Košťálem jste v kontaktu nebyl...
„Pouze Jozefa Chovance jsem potkal, tuším, že loni nebo předloni. Viděli jsme se u příležitosti narození potomka našeho společného známého. S nikým jiným jsem se nepotkal a nepotkávám, s Vlastimilem Košťálem jsem skutečně v kontaktu nebyl.“

Jak na vás Jozef Chovanec reagoval?
„Úžasně. Ahoj, ahoj... Byl pode mnou hráč i funkcionář, vždycky jsme byli s Pepíkem kamarádi, není tam žádný problém.“

Sparta se vás v době Vlastimila Košťála stranila, on sám prohlásil, že řeší ještě i vaše dluhy. Je tohle už pryč?
„Nevím, jestli pan Košťál mohl řešit moje dluhy, já jsem Spartu prodával Východoslovenským železárnám Košice. A žádné dluhy po mně nezůstaly. Pokud to takto řekl, nevím proč. Nikdy jsem neměl pocit, že by se mě někdo ze Sparty stranil, jen jsem neměl čas je navštívit. Chystám se tam ale zajít na nějaký zápas, pozdravit je, podívat se na hezký fotbal.“

Petr Mach • Pavel Mazáč (Sport)

Pokud vím, vedení Sparty vám v době Vlastimila Košťála zakázalo vstup na stadion za účelem natočení záběrů pro reportáž...
„Svým způsobem se Vlastimilu Košťálovi nedivím. Po tom, co se o mně v té nesmyslné štvanici napsalo... Neměl a ani nemohl mít dnešní informace. Beru to jako logické počínání, ale nikdy jsem s ním neměl žádný osobní spor. Viděl jsem ho možná jednou v životě.“

Jak hodnotíte současné vedení Sparty?
„Já neznám jeho organizační strukturu, vím, že za klub převážně vystupuje Pepík Chovanec. Nedělají to špatně, ještě chybějí sportovní výsledky. Ale mně se zdá, že je mít budou. Hrozně moc jim přeju, aby je měli.“

Objektivně nejúspěšnější érou Sparty po vás bylo vedení Vlastimila Košťála. Myslíte si, že skutečně řídil Spartu nejlíp?
„Podívejte, já jsem tam byl pět let, udělal jsem čtyři mistrovské tituly a hrál jsem evropské poháry. Nevzpomínám si, jak dlouho tam byl Vlastimil Košťál, ale je pravda, že po Východoslovenských železárnách se mi Sparta zdála v nejlepší kondici právě za jeho vlády. To musím říct.“

Po vás začalo období, kdy Sparta pravidelně čerpala peníze z Ligy mistrů. Nemrzí vás, že vás tahle doba minula?
„To mě nemrzí, protože neminula Spartu. Byly to výsledky naší práce za mého působení, klub bylo potřeba posunout dál a to se nám povedlo.“

Myslíte, že vaši nástupci využili příjmy dostatečně? Neměla být dnes Sparta dál?
„To, jak oni nakládali s prostředky, to já nevím. To by byla záležitost pro nějaké audity, já to neumím posoudit. Musím ale opakovat, že v té době Sparta hrála vynikající fotbal, takže bych nikoho z ničeho nepodezíral.“

Nejde o podezření, mluvilo se však o tom, že by Sparta mohla napodobit cestu Lyonu a výraz jsem ně i dlouhodobě se v Evropě prosadit. Podle vás to nebylo reálné?
„Musíte být v pozici, že finanční příjmy udržíte dlouhodobě. Jestliže máte jeden nebo dva roky úspěch, čerpáte z Ligy mistrů, ještě to neznamená, že můžete vybudovat takový klub jako Lyon. My jsme desetimilionový trh, sponzoři jsou hlavní příjmy klubů. Ale takhle to je i v Dánsku, Rakousku a jiných dalších zemích. Vůbec se nemůžeme srovnávat s francouzskou, italskou, německou a už vůbec ne španělskou nebo anglickou ligou. To nejde, nešlo a bohužel ani nepůjde. Musel by se objevit někdo typu Abramoviče, který by nebyl závislý na zdejším trhu, vydělával peníze jinde a miloval Spartu natolik, že by mu nevadilo, že do ní peníze nenávratně vkládá.“

Musel jste v roce 1996 Spartu prodat? Nečekal jste, že může mít před sebou tak úspěšnou éru?
„To jsem předpokládal, ale bohužel v tu dobu na mě byly vyvíjeny velmi silné tlaky. Byl jsem spojován s ODS, Petr Čermák jako její výkonný místopředseda byl ve Spartě, to nemusím zakrývat. Blížilo se Sarajevo, politický puč v ODS, který šel mimo mě, ale byl považován za jejich blízkého člověka a začala honička na Macha. Usoudil jsem, že bude nejlepší, když Spartu opustím, protože bych jí škodil.“

Spartě ve vaší době vyrostl stadion, klub se stabilizoval v čele ligy. Bylo pro vás dalším krokem dostat se do vedení svazu?
„Žádné jiné ambice než Spartu jsem ve fotbale neměl. Taky jsem se nikdy nepokusil o žádnou kandidaturu na nějaký svazový post. Věnoval jsem se výlučně Spartě.“

Nemohl jste zájmy Sparty prosazovat silněji třeba z pozice funkce místopředsedy svazu?
„Ne, tyhle ambice jsem skutečně vůbec neměl. Zabýval jsem se Spartou a dalším podnikáním, to se začalo tříštit kvůli těm politickým tlakům. Proto jsem Spartu prodal - a myslím, že to byl úspěšný tah. Když se podívám na rok devadesát dva, kdy jsem tam přišel, stál tam starý stadion a klub měl roční příjmy sto padesát tisíc marek a tým oblečení od Adidasu, jinak v podstatě nic. Pak jsem tam téměř pět let pracoval a někam to posunul. Jenže v daný moment bylo opravdu nejlepší Spartu prodat a z fotbalu se stáhnout.“

Fotbal se celkově od doby, co jste z něj odešel, výrazně změnil. Myslíte, že nebýt vašeho procesu, udržel byste se v něm dodnes?
„Už v tu dobu jsem si myslel, že by bylo lepší ze Sparty odejít, protože jsem neměl vytvořené takové další podnikatelské prostředí, kterým bych mohl Spartě zajistit příjmy i bez sportovních úspěchů. S těmi nemůžete počítat. Měli jsme úplně jinou filozofi i, neprodávali jsme hráče, udržel jsem tam dlouho Pavla Nedvěda, Tomáše Řepku jsem kupoval z Ostravy... Budovali jsme tým a chtěli jsme mít úspěchy. Když ale nemáte příjmy z Ligy mistrů, musíte je zajistit z jiných zdrojů. A ty já jsem neměl. Zlomem byla sezona 1994/1995, kdy jsme prohráli v Göteborgu 1:2 a nepostoupili do Ligy mistrů. Myslím, že jsem Spartu opravdu prodal v ten pravý punkt.“

Sledujete teď výsledky reprezentace?
„Sleduju. A jsou tristní. Musíme si ale říct, že začíná nové mužstvo a nový trenér, odešly velké hvězdy, které vyrostly v devadesátých letech... Myslím si, že současné vedení to chce dělat dobře, moc mu fandím. Je to nejtěžší cesta, kterou si Míša Bílek vybral - bude to muset postavit na mladých hráčích, já bych si strašně přál, aby se česká reprezentace vrátila mezi evropskou a světovou elitu.“

Stýkáte se s hráči, kteří pod vámi ve Spartě působili?
„Občas se stýkám se Zdeňkem Svobodou, Michalem Horňákem, s Horstem Sieglem. Vždycky si prima popovídáme, protože máme pár společných známých. Sejdeme se, dáme si pivo... Je to úžasné povídání.“

Chovali se k vám jinak, když probíhaly soudní procesy?
„Já jsem měl výhodu, že jsem se k nim vždycky choval přátelsky. Oni se celou dobu stejně chovají ke mně. Budoval jsem se svými hráči osobní pouto. Vždycky je důležité, aby bylo vedení kabině co nejblíž, podle mě je to lepší přístup a vždycky jsem ho preferoval. Dělali jsme to ve třech čtyřech lidech, dnes má na Spartě každý záchod svého ředitele. To podle mě není dobře.“

Navštěvovali vás hráči, když jste byl ve vězení?
„Ne. Psala mi spousta fanoušků, ale hráči se mnou v kontaktu nebyli.“