Karel Piták: Slavii bych stále měl co dát
Kdyby se nezranil, hrál by možná stále za Salcburk. Kdyby byla Slavia v létě rychlejší, oblékal by nyní sešívaný dres. Kdyby mu štěstí přálo o trochu víc, kopal by momentálně za Hradec Králové. Hodně klikatou cestu měl zkušený Karel Piták do základní sestavy Jablonce. A fotbal si zase užívá. Pravidelně totiž hraje. Téměř po roce a půl.
Váš spoluhráč Tomáš Pekhart má na předloktí vytetovaná latinská slova „per aspera ad astra“, česky „přes překážky ke hvězdám“. Líbí se vám toto úsloví?
„Určitě je to zajímavý a má to něco do sebe. Peggy přes nějaké překážky v životě musel přejít a myslím, že teď je na dobré cestě.“
Ale bude to pasovat i na vás, když vezmu poslední dva roky vaší kariéry, že?
„Máte pravdu, na mě teď asi taky. Ale uvidíme, jak to bude vypadat dál. Hlavní mojí překážkou bylo zranění v Salcburku, po kterém jsem byl prakticky tři čtvrtě roku mimo hru. A když jsem se vrátil, v klubu už byl nový trenér a nebylo to pak dobré. Začátek v Jablonci pro mě nebyl taky právě jednoduchý... Nějaké překážky byly, ale snad se zase začíná blýskat na lepší časy.“ 
Takže se sunete ke hvězdám?
(usměje se) „U hvězd to ještě není, ale jde to konečně nahoru a jsem za to rád.“
Co pro vás bylo za poslední dva roky nejtěžší?
„To zranění, když jsem si loni v dubnu přetrhl křížový vaz. Kdyby se to nestalo, tak si myslím, že jsem v Salcburku do teďka a že bych tam vcelku i hrál.“
Když jste se z Rakouska po čtyřech letech vracel, mohl jste místo do Jablonce přestoupit do Slavie, která o vás také stála, avšak ozvala se pozdě. Berete to nyní, vzhledem ke krizi sešívaných, jako překážku, které jste se zdárně vyhnul?
„Když jsem uvažoval, že v Salcburku skončím, i když jsem tam ještě měl na rok smlouvu, jako první mě napadlo, že když návrat do Čech, tak do Slavie. Ale co mi říkal pan Paska, tak neprojevila žádný zájem. Až když jsem byl prakticky na všem s Jabloncem dohodnutý, ozval se Karel Jarolím. Ale bylo to takové – jo ne, jo ne. To nemělo cenu řešit.“
Jak si to vysvětlujete?
„Myslím, že když se dozvěděli, že jednám s Jabloncem, honem se ozvali taky. Proč neprojevili větší zájem předtím, nevím.“
Mrzelo vás to?
„Mrzelo, protože jsem ve Slavii něco odehrál a myslím, že bych jí stále měl co dát. I když jsem byl po zranění.“
A je vám to líto i dnes?
„Teď už ne, beru život tak, jak přichází. Nemá cenu se koukat zpátky. Navíc jsem teď v Jablonci, kde to funguje parádně. Možná ne úplně nejlépe ze všech klubů, jak občas v Česku slýchávám, ale opravdu hodně solidně. Pan Pelta se snaží, pro fotbal dělá maximum. Ale přiznávám, že kdyby Slavia o mě před půl rokem zájem měla, tak jsem šel určitě tam.“
Říkáte to i teď s odstupem? Oblékat v posledních týdnech sešívaný dres asi není žádný med.
„Nějaké problémy tam jsou. Jenže si myslím, že Slavia zase půjde nahoru. I když finanční problémy tam jsou teď asi velké, ale to jsem tam zažil taky a vždy jsme se z toho nějak vyhrabali.“ 
Teď se ale Slavia, zdá se, zmítá v horších problémech.
„Asi jsou větší než před šesti lety. Je tam problém s ENIC, pořád se píše o stadionu, ale zase tak hluboko do toho nevidím, abych mohl říkat, jak moc jsou problémy velké. My jsme ještě za trenéra Csaplára taky asi tři měsíce nebrali peníze. Nakonec to vyvrcholilo stávkou. Ale drželi jsme v té době strašně pohromadě a pokud si dobře pamatuju, v době těch problémů jsme získali z posledních šesti zápasů šestnáct bodů.“
To už se současné Slavii zřejmě nestane...
„Myslím, že hráči to v hlavách trochu mají, ale když jdou na hřiště, tak na to nemyslí. Důležité teď opravdu je, aby mužstvo drželo při sobě a táhlo za jeden provaz. Začínají mít záchranářský starosti, ale myslím, že se jim vyhnou.“
Proč tak soudíte?
„Podle toho, co jsem viděl i teď naposledy, když jsme v Edenu hráli. Přestože jsme tam 3:0 vyhráli. Slavia však v poli nehraje špatný fotbal, vždyť tam přehrála i Plzeň. Akorát se jim zatím moc nedaří v koncovce. Něco jim zkrátka chybí. Bylo vidět, že chtějí a že se snaží, ale že na nich leží nějaká deka. Ale z toho se zvednou. Se záchranou mít problémy nebudou. Akorát se celý klub z toho musí co nejdříve nějak dostat, aby značka Slavie šla zase nahoru. Tam, kam patří.“ 
Překvapil vás takhle rychlý sešup? Sešívaní dvakrát vyhráli ligu a konečně se probojovali do základní skupiny Ligy mistrů, jenže teď přišel strmý pád.
„Určitě. Stala se tam chyba. Mužstvo šlapalo, dvakrát za sebou vyhrálo ligu, jenže se tam udělalo moc změn v hráčském kádru. Přeci nejde, když tým dobře funguje, koupit deset dalších nových hráčů.“
Mimochodem, proti Slavii jste nastoupil poprvé po odchodu z ní. Jaké to pro vás bylo?
„Zajímavé... Hrál jsem proti Slavii opravdu poprvé od té doby, co jsem z ní odešel. Tedy pokud nepočítám jeden přátelák se Salcburkem. Určitě jsem rád, že mě fanoušci Slavie přijali a že na mě nezapomněli. Asi jsem tam něco dokázel a něco tam odehrál, takže mě vytleskali, když jsem střídal.“ 
Pojďme k další překážce, kterou jste musel letos zdolat. V polovině září jste z Jablonce odešel hostovat do konce sezony do Hradce Králové. Den před zápasem v Ostravě se však přišlo na to, že platí nový přestupní řád, za Hradec hrát nemůžete a musíte podzimní část sezony strávit v Jablonci. Jak vám bylo?
„V tu chvíli mě hodně mrzelo, že to nedopadlo. O nových regulích, které se zavedly na svazu, nikdo nevěděl. A nebyl jsem jediný, v tom byly i ostatní kluby, které chtěly získat některé hráče. Kdo tohle vymyslel... Není to moc šťastné řešení.“
Proč myslíte?
„Když třeba Sparta koupí nějakého mladého dvacetiletého hráče, který se za dva za tři měsíce v přípravě do kádru neprosadí, tak by pro něj určitě bylo lepší, aby mohl jít někam na hostování. Jenže podle těchto nových pravidel nikam nemůže, nejdříve až v zimě. Podle mě to není moc dobré pravidlo.“
Kdy jste se to dozvěděl?
„Ve středu jsem odešel do Hradce, ve čtvrtek jsem tam už trénoval, v pátek jsem měl jet normálně s mančaftem do Ostravy a v sobotu za Hradec hrát. Jenže v pátek dopoledne, když mě jeli na svaz zaregistrovat, se zjistilo, že platí nový regule a že to udělat nejde. Když mi to Richard Jukl řekl, byl jsem v šoku. Těšil jsem se, že budu hrát v základu, ale bohužel to dopadlo takhle, vlastně to vůbec nedopadlo...“ (hořce se usměje)
Bylo těžké se s tím vyrovnat?
„Byl jsem hodně zklamaný. Těžké to bylo, ale bylo to tak a musel jsem to vzít. Hned hodinu potom mi volali z Jablonce. Zrovna v ten pátek hrál Jablonec s Plzní, ale já že druhý den mám jít hrát za béčko a že to nemám brát jako trest. To mi taky moc nepřidalo, nebyl jsem na tom tenkrát zrovna nejlépe. Ale nějak jsem se přes to dostal.“
Bál jste se nějakého trestu? Jablonecký trenér Komňacký z toho nebyl zrovna dvakrát nadšený.
„Nebál. Říkal jsem si, že o moc horší to tady pro mě být nemůže, budu dál normálně trénovat a uvidím, jak to půjde dál.“
Vy to na lavičce nesete hodně těžce, že?
„Samozřejmě, proto jsem teď rád, že hraju, a užívám si to alespoň nyní, když nastupuju. Ono to není lehký se po takovém zranění vrátit. Teď je to vidět na Hlouškovi ve Slavii. Byl osm měsíců mimo a nikdo od něj nemůže čekat, že najednou zase bude mužstvo táhnout. Chvíli potrvá, než si to sedne.“
o byste mu poradil?
„Musí hlavně vydržet. Musí se kousnout a makat, makat dál. Ono to zase přijde. Když to člověk v sobě má, fotbal hrát nezapomene. Je to jen o tom času, aby nějaký dostal a zase se do toho vrátil.“
Právě. Trenér Komňacký prozradil, že jste spolu měli úmluvu, podle které vás začne nasazovat, až si bude stoprocentně jistý, že na to máte. Jenže vy jste nevydržel...
„Musím říct, že v přípravě jsem se cítil hrozně. To jsem byl takovej zavařenej. Ale jak začala liga, začal jsem se cítit velmi dobře, ale šance nepřicházela. První dvě kola jsem prakticky nehrál, ve třetím jsem nastoupil s Teplicemi asi v desáté minutě a myslím, že jsem odehrál hodně solidní zápas. Když jsem pak v dalších zápasech stejně šanci moc nedostával, říkal jsem si, že to tady asi pro mě moc dobrý nebude. Proto jsem chtěl změnu. A musím poděkovat panu Peltovi.“
„Když viděl, že tady nejsem šťastnej, protože jsem nehrál, tak mi nakonec umožnil, abych mohl do Hradce jít, i když to nakonec nedopadlo. Za tenhle přístup jsem mu vděčný. Byl jsem za ním dvakrát třikrát a byl rád, že s ním mluvím na rovinu a že se za nic neschovávám. Šťastnej z toho nebyl, že chci jít pryč, ale viděl, že jsem nebyl zrovna šťastnej, tak jsme se to snažili vyřešit hostováním.“
O Peltovi se říká, že se někdy k hráčům chová tak trochu jako fotbalový táta. Co si myslíte vy?
„Jsem v Jablonci zatím krátce, tak to nemůžu moc hodnotit. Ale na panu Peltovi je vidět, že fotbal opravdu miluje. Pro něj byla obrovská rána, co jsme tady předvedli s Kyprem. Snad už mu zase v posledních zápasech začínáme alespoň trošku dělat radost.“
Bylo na něm vyřazení v předkole Evropské ligy hodně znát?
„Určitě. Možná by překousl, kdybychom vypadli nějak nešťastně. Ale tohle byl rozdíl třídy a to ho hodně zklamalo.“
Den po onom vyřazení prohlásil, že upustí od klubové politiky nákupu drahých a zkušených hráčů, které do Jablonce přivedl právě také kvůli evropským pohárům, a že raději bude sázet na mladé a perspektivní. Jak jste to jako jeden z oněch zkušených vnímal?
„Já jsem zápasy ze začátku sezony skoro nehrál a myslím, že jsem ani drahý nebyl. Prakticky jsem přišel zadarmo a myslím, že tady mám normální plat. Stejný jako mají ti kvalitnější nebo lépe placení hráči. Určitě v Jablonci nemám nadstandardní smlouvu.“ 
Ale nepochybně tím myslel i vás.
„Určitě, ale mě se ten začátek sezony moc netýkal. Ovšem nepochybně to bylo namířený na nás jako na starší hráče.“
Jak to v této souvislosti bude s vámi dál? V zimě už budete moci na hostování do Hradce odejít...
„Uvidíme, co bude nebo nebude. Jak vidíte, všechno se může ze dne na den změnit. I když jsem byl v Hradci jen dva dny, viděl jsem, že o mě opravdu hodně stál. Cítil jsem to i z toho, jak jsem se bavil s trenérem Kotalem. Ale teď jsme se v Jablonci zvedli, vůbec všechno se zvedlo, takže uvidíme, jak to půjde dál. Je dobré, že jsme se dotáhli na špičku tabulky, a myslím, že s kádrem, jaký máme, bychom se o pohárové příčky měli prát až do konce sezony.“
O druhé, či dokonce o první místo?
„O první už určitě ne, to snad ani nejde. Druhé si asi bude Sparta hlídat, ale o to třetí si myslím, že se tři čtyři mužstva včetně nás poperou.“
To znamená, že zůstanete v Jablonci i na jaře?
„Nevím. Nerad bych to komentoval. Uvidíme, co bude. Třeba mě v Jablonci ani nebudou chtít.“
o by vás nemile překvapilo, nebo ne?
„Nikdy nevíte, co bude. Prostě jsem teď rád, že hraju, na hřišti si to užívám a podstatné je, že vyhráváme a že z fotbalu máme na hřišti radost. Naše výkony se zvedly, dáváme góly, sedlo si to. Je to prostě lepší, než to bylo na začátku sezony.“
Narozen: 28. ledna 1980 v Hradci Králové
|
