Byl známou tváří, která měla budovat lepší pověst českého fotbalu, jenže nakonec sám ztratil víru, že se něco pohne kupředu. Proto raději odešel. Petr Svěcený před týdnem dobrovolně skončil ve funkci mluvčího fotbalového svazu a dnes zklamaně přiznává: „Některé věci mi vadily a unavovaly mě. Byla to politika a málo fotbal.“
Fanoušci ho dodnes mají spojeného s fotbalovými přenosy České televize a jejich vzpomínky už možná brzy znovu ožijí. Petr Svěcený se vrací na televizní obrazovku a nevylučuje ani návrat ke komentování. Jisté je však zatím jen jedno. Spojení s fotbalovým svazem je po patnácti měsících minulostí.
Proč jste se rozhodl odejít?
„Důvodů je víc a už delší dobu se kumulovaly. Už zhruba půl roku jsem koketoval s myšlenkou, že do toho prostředí nepatřím, a jen jsem hledal vhodný okamžik k odchodu. Baví mě pomáhat českému fotbalu a Ivanu Haškovi, ale zároveň mně tam některé věci dost vadily a unavovaly. Uvědomil jsem si, že tenhle boj už dál nechci podstupovat.“
Byl jste ze situace uvnitř svazu rozčarovaný?
„Byl jsem zklamaný. Představoval jsem si to jinak. Čekal jsem, že když loni fotbalové hnutí vyslyšelo volání po změnách, projeví se to i v každodenní práci sekretariátu. Jenže většina lidí tam zůstala z minula, včetně mého nadřízeného, generálního sekretáře Rudy Řepky. A my noví jsme jen byli v zaběhnutém systému cizími elementy.“
Co konkrétně vám vadilo?
„Že některé věci, které se dají vyřešit za měsíc, trvají rok. Po ročních diskuzích se schválí nové logo, ale používat se může zase až za další půlrok. Potřebujeme nový web jako sůl, víme, že v tom stávajícím se nikdo nevyzná, ale po roce a půl jsme s novým webem stále v bodě nula. Chceme dát mikrofony rozhodčím a za celý rok to nezkusíme ani jednou. Protože do všeho mluví spousta lidí, věci se hýbou pomalu. Prostě moc politiky a málo fotbalu.“
Kdo tedy brzdí změny uvnitř svazu?
„Systém. To, jak složitě je nastaven. Hodně byla potlačená rozhodovací pravomoc lidí, kteří jsou tam vedeni jako ředitelé, ale ve skutečnosti takové pravomoci nemají. Nad nimi je totiž ještě generální sekretář a ten se zase bojí výkonného výboru. Je to složité.“
Dobře, nové vedení je tady rok a půl, tak proč ten systém nezměnilo?
„Dokonale to ukázala poslední valná hromada. Byla svolána za jediným účelem - zvolit nové vedení ORK, která se stala kvůli kauze Bohemians nefunkční. A na té valné hromadě pak je jedním ze zvolených nových členů i bývalý předseda této nefunkční komise. I Ivan Hašek musel žasnout a probudit se ze snu do reality.“
 |
Když byl Hašek zvolený, všichni volali po změnách. Po roce a půl se však zdá, že vůle něco měnit je pryč. Máte stejný pocit?
„Pozor, hodně věcí se mění, jen nejsou tolik vidět, protože se týkají třeba mládeže. Také přiteklo víc peněz za televizní práva, za což Ivanovi tleskám. Jsou tady pozitivní věci, ale je nešťastné, že když se zeptáme, co se vlastně změnilo, musíme o tom přemýšlet. Jsou to bohužel věci, které nejsou tolik vidět. A razantní změny chybí. Proto jsem naštvaný.“
Není divné, když víru ztratí už i šéf PR, kterého si Hašek přivedl, aby mu pomohl vylepšit obraz českého fotbalu?
„Věřím lidem, jako jsou Ivan nebo Jindřich Rajchl, ale když jste s nimi v každodenním kontaktu a sledujete, jak se na ně lepí různí další lidé, po čase zjistíte, že to budou mít hodně těžké. Možná se mýlím, ale já to prostě vzdávám. Myslel jsem si, že vlna změn bude mnohem větší.“
Jaký podíl viny na tom nese Ivan Hašek?
„Je mužem na svém místě. Pokud má nějaké slabiny, pak to, že nebouchá tolik do stolu, aby prosadil to, o čem si myslí, že je správné.“
Proč?
„Vysvětlení je znovu v systému. Příliš velká demokracie fotbalu asi skutečně škodí. Vyhovuje totiž různým vlivovým skupinám, ale sílu Haška oslabuje. Celý svaz je hodně rozdrobený a těžko uřiditelný.“
Jak se za ten rok a půl změnilo Haškovo postavení? Zdá se, že až nekritický obdiv k němu už dávno vyprchal.
„Přál bych si, aby z toho všeho vyšel jako vítěz, nebo alespoň neutrálně. Byl jsem mu nablízku, tak vím, že i uvnitř sebe procházel různými fázemi. Někdy na mě působil otráveně, ale zase je to ohromný bojovník, který to nebude vzdávat jako já po patnácti měsících.“
Prožil jste vedle něj i všechny velké kauzy. Personální audit, korupční aféru, neúspěchy národního týmu... Kdy vám bylo nejvíc úzko?
„Nejvíc v posledních měsících u nároďáku. Ten je mi blízký, tam jsem se cítil jako doma. A když jsem pak viděl, že tým jde správnou cestou, ale výsledky nepřicházely, nebylo mi dobře.“
Mimochodem, zůstanete jako mluvčí alespoň u národního týmu?
„To nevím, mně to dodnes nikdo ofi ciálně neřekl. Ale nejsem úplně hloupý, takže si myslím, že spíš ne. Přijde mi totiž směšné, že lidi, kteří o složení realizačního týmu rozhodují, obchází jeden člověk a našeptává jim, proč bych to já být neměl.“
Kdo to byl?
„To nechci komentovat, ale ten dotyčný to dobře ví. Proto jsem už všem klukům poslal děkovnou esemesku a potěšilo mě, že skoro všichni mně poslali takovou odpověď, která mě zahřála u srdce.“
Co budete dělat teď?
„Dost už bylo improvizování ve světě fotbalu. Byla to cenná zkušenost a člověk to někdy musí zažít i z druhé strany, aby poznal, kde je jeho místo. A to moje je na televizní obrazovce. Takže teď připravuji různé formáty a domlouvám se na spolupráci s Českou televizí.“
Co připravujete?
„Budou to sportovní pořady, ale i jiné. Podobně jako dřív. S Vojtou Bernatským připravujeme na léto cestovatelský magazín po České republice, lehce zábavný a hlavně zážitkový. Bude to takový poradce pro rodiny, kam vyrazit o víkendu na výlety.“
Chystáte se i na návrat ke komentování? Láká vás znovu Liga mistrů?
„Svým způsobem jo. Ale zatím jsme se o tom vůbec nebavili. Třeba k tomu jednou dospějeme, ale třeba taky ne. Jsou tam teď dobří komentátoři a já se nechci nikam tlačit.“
